Tequila Sunrise

Pomalá, nepřehledná, velmi zmatená a rádoby prosluněná (asi tak tři záběry) podívaná, jejíž nažloutlé filtry si zapamatujete daleko více než ploché a naprosto nevýrazné herce. Potenciál obrovský, avšak proměnit se ho nepodařilo ani z desetiny. Pfeiffer hraje obyčejnou děvku a Gibson s Russellem jsou jako kamarádi naprosto nevěrohodní a ploší. Raul Julia rovněž svým štěkem neohromí a děj plný zmatků a nepřehlednosti postav je kapitola sama pro sebe. Film který jsem sháněl několik let v domnění, že půjde o strhující letní a hlavně inteligentní pecku, která člověka rozloží příjemným osmdesátkovým nádechem a záběry na západ slunce. Bohužel je to jaksi jinak. Zklamání nehorázné. Tahle kriminálka nemá nic co nabídnout. (16.07.2008)

Opět nostalgie jak bejk a tomu odpovídá i hodnocení. Z hlediska akce je to mírná nasládlá slabota, ostatní pasuje tak akorát. Příběh nic moc, celkově příjemné k navození vzpomínek a uvědomění si běhu času, který je neúprosný ke všemu. Po jedné hvězdě každému z modrooček, alespoň tady se na dvě hoďky zastavil čas tím lepším směrem. (01.02.2013)

Prekupnik s drogami Mac (Mel Gibson) snazici se dat vale sve nelegalni cinnosti proti nemu stojici dobry pritel a nynejsi policista Nick (Kurt Russell) tvori pilire snimku. S do vseho se zamotavajici kraskou Jo Ann (Michelle Pfeiffer) a navstevou z Mexika se dej louda a che byt chytry ve svych zvratech, coz pusobi jen zmatecne. K tomu pripocitam zvlastni atmosferu a nadech a 65% je tak akorat. (26.12.2007)

Přátelství Maca a Nicka má od narození pevné základy. Problémem by mohlo být, že oběma se rozbuší srdce, rozzáří úsměv a snad i lehce nadzvihne přední část kalhot v blízkosti stejné dámy. Jenže ani krásná Jo Ann opravdové přátele nikdy nerozdělí - na rozdíl od drog. Mac s drogami obchoduje ve velkém a náplní Nickovy detektivní práce je obsazovat volné pokoje v San Quentinu zatčenými dealery. Tímto způsobem byly rozdány karty, se kterými až směšně mladé tváře Gibsona a Russella zahrály solidní partii. (17.06.2009)

Takhle mohla dopadnout Čínská čtvrť, kdyby Polanski neprohnal všechny Towneho dobré nápady svou 150 cm nad zem čnící režisérskou hlavinkou a nezměnil konec: Byla by to čtvrť prachbídná, bez tajemství a bez esence, ne tak jako ta, v níž se na rozumu pomátl drsňák J.J. Gittes. Rozhodně by se nejednalo o jeden z nejlepších filmů všech dob - at least in my book, jak by řekl kaskadér Mike Kurt Russell v úplně jiné roli a filmu. Problémem Tequilového úsvitu není tempo (to by mohl třeba Čínské čtvrti někdo vyčítat také), ale roztříštěnost, nedisciplinovanost, abesence kompaktní vize. Budeme-li pokračovat v nefér srovnávání: Zatímco Polanskiho majstrštyk, který Towne z velké části napsal, funguje jako jediný dokonalý trik, který coby svou prestige vykouzlí naprostou nevyzpytatelnost světa, Tequilový úsvit z podobných ingrediencí nevykouzlí nic. Sotva znatelný oblouk příběh spočívá na váhání postavy restauratérky s vizáží Michelle Pfeiffer, zda skočí na Russella, Gibsona, na oba, postupně či zároveň. Jakoby to nebylo fuk, protože fešáci to jsou oba. Noir (a ano, měl jím být), charakteristický pohledem do propasti jménem člověk, řve hlady. Značný temný a autentický potenciál zůstal naprosto ignorován, jakoby si ho nikdo nevšiml. Kdo by to také mohl; Polanski tou dobou též z (částečně) Towneho scénáře destiloval jiné bolestné srovnání, noir jménem 48 hodin v Paříži; pitíčko jinačí tvrdosti! To snad nechte režírovat raději herce než spisovatele... Tequila je též můj první zcela zapomenutý filmový zážitek. Že reprízuji mi došlo až těsně před závěrečnými titulky. Věk, řeknete si a říkal jsem si i já. Ale... (16.10.2018)