Údolí stínů

Dokonalý válečný film s Melem Gibsnem. Film má nádhernou hudbu - soundtrack se opravdu vyvedl a patří mezi mé oblíbené, které rád poslouchám. Příběh je dost dobrý, jednoduchý, Mel hraje dobře, postava velitele mu padla. Je zde hodně kace, není nějk nápaditá, ale není nuda. Konec bych trošku vylepšil, přežije jen Mel a i ten jeden voják, kterému jsem fandil nepřežil, což mě zklamalo. Ale nevadí, líbilo se mi i jak manželka Mela rozdávala dopisy manželkám, kterým vojáci ve válce zmeřeli, bylo to dojemné a upřímné. Celkově film hodnotím na 86% = **** (13.10.2012)

"Dobré ráno, pane!" - "Čo si kurva rosnička?" Vidieť, že Wallace s Gibsonom sa od dôb naturalistického Statočného srdca ešte niečomu priučili. I keď sa ich krvou ostriekaný vojnový epos nestane čistou klasikou, mal by vami zatriasť a napraviť pachuť po KÓDE NAVAJO. Vskutku robustný veľkofilm - veľké bojové sekvencie, ktoré nás vďaka kamere (Dean Semler) a strihu zavedú doprostred vojnového chaosu, plus vynikajúce herecké obsadenie (Gibson, jeho pravá ruka Elliot, pilot Kinnear, fotograf Pepper). Inováciou v žánri sú neuveriteľne patetické okamihy, keď opustíme bojové pole a zameriame sa na rodiny bojujúcich. Kino Považan 2002 (30.10.2004)

Historická fakta by měla být zřejmě v pořádku. Tedy až na to, že zatímco Američané uvádějí svých padlých 237 a nepřátelské ztráty 1 064 (1 645). Severovietnamská strana napočítala sejmutých Amíků kolem 1 500 a své straně přišla o 559 soudruhů. Nedělá mě problém uvěřit americké verzi. Co mě ovšem činí problém je tento film. Zpočátku vše začíná takovou malou náboženskou idylkou, kdy se hlavní postavy včetně Mela Gibsona modlí až o duši. Chodí do kostela, modlí se u postele. No prostě křesťanská agitka jako blázen. Po jednom povedeném fórku z výcviku, který se týká pozdravu pěkného dne se přesouváme na bojiště. A tady začíná hlavní problém. Zmatek nad zmatek. Je to nepřehledné. Je to hrdinské. Vlastně to připomíná Tarantínovu Pýchu národa. Kdy se velitelé, kteří hájí zájmy hvězd a pruhů ani nemají potřebu se krýt. Stále tak rozhodně postávají. Pronášejí odhodlané kecy a znovu a znovu se vytrvale brání před nájezdy evidentně hodně neschopných severovietnamských vojáčků, kteří lítají do střel, skoro bych řekl že skáčou. Nakonec i tahle bitva naštěstí končí. Vietnamci uznají že takového režiséra jako je Randall Wallace stejně porazit nemůžou a odtáhnou do Kambodže, aby o pár dní později až filmový štáb z údolí la Drangu zvedne kotvy, si vzali své území zpátky. Jeden z nejhorších vysokorozpočtových válečných filmů všech dob. 60% (17.04.2016)

"Ideme do bitvy proti odhodlanému nepriateľovi. Nemôžem vám sľúbiť, že vás všetkých dostanem domov živých, ale prisahám pred vami , i pred všemohúcim Bohom, že až pôjdeme do boja budem ten prvý kto vkročí do poľa a budem ten posledný kto z neho odíde. A nikoho z vás tam nikdy nenechám. Živý alebo mŕtvy, všetci sa spolu vrátime domov. Ku tomu mi dopomáhaj Boh." Tak pravil plukovník Hal Moore, keď sa prihováral ku jednotke, ktorej velil, ku americkým vojakom, s ktorými odchádzal bojovať do vzdialenej ázijskej krajiny. Mnoho míľ od svojho domova sa štrnásteho novembra roku 1965 prvý krát stretli v otvorenom boji s dobre vycvičenou armádou komunistického severného Vietnamu. Bola to krutá, krvavá bitva. Vojnový masaker. Avšak to čo plukovník Moore sľúbil, to aj splnil. Prvý vstúpil na bojisko a posledný z neho odchádzal. Nikoho zo svojich mužov vo vietnamskom údolí la Drang nenechal. **** (27.01.2022)

Válka ve své absolutní nahotě. Jestliže se zpočátku člověk pousměje nad výroky: dobrý den, pane - jak víte, že bude dobrej?, hezké ráno, pane - ste snad k...a rosnička? či jestli mi někdo z vás řekne dědo, je po něm, tak později už následují čirá jatka plná hrůzy, smrti a utrpení. Snad nejsilnější je to ovšem ve scéně, kdy čerstvé vdovy dostávají telegramy. Osobně mám raději (dá-li se to tak říci) Olověnou vestu či Nyní apokalypsa, ovšem pořád koukatelnější než masakr Černý jestřáb sestřelen, který sice není z Vietnamu, ale zobrazuje jen bohapusté zabíjení. A když jsme u amerického vlastenectví, stále a vždy a poněkolikáté si říkám, že trocha by ho našemu národu neuškodila... (15.01.2011)