Údolí stínů

Randall Wallace už nějaké to peklo na plátně prožil. Buď přichystal peklo divákům coby režisér Muže se železnou maskou, nebo naopak anglické vrchnosti, když proti ní coby scénárista vyslal legendárního skotského hrdinu a jeho bandu (Statečné srdce). Než se dozvíme, jak dopadne jeho další spolupráce s Melem Gibsonem (Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny), můžeme si připomenout tuhle důležitou bitvu vietnamské války. Z podzemních katakomb se hrne přesila Asiatů a tohle vítězství bude stát hodně lidských životů. Výsledkem je jakási pietní rekonstrukce, solidně autentická, slušně natočená, jenže až příliš disciplinovaná. Což je možná škoda. Kolem sviští kulky, mladíci ve zpomalených záběrech padají, nechybí patetické emoce, ale pořád je to hrozně naškrobené. Necítil jsem onu vůli po vítězství, nevnímal jsem silné individuality, necítil jsem, jak „bolí“ hrdinství. Jasně tak kraluje charismatický Gibson, který byl toho času na hereckém i diváckém vrcholu. O to větší škoda, kde se nachází dnes – když ho ty mrchy nenažrané odstřihly od áčkových projektů. (22.08.2016)

Dokonalý válečný film s Melem Gibsnem. Film má nádhernou hudbu - soundtrack se opravdu vyvedl a patří mezi mé oblíbené, které rád poslouchám. Příběh je dost dobrý, jednoduchý, Mel hraje dobře, postava velitele mu padla. Je zde hodně kace, není nějk nápaditá, ale není nuda. Konec bych trošku vylepšil, přežije jen Mel a i ten jeden voják, kterému jsem fandil nepřežil, což mě zklamalo. Ale nevadí, líbilo se mi i jak manželka Mela rozdávala dopisy manželkám, kterým vojáci ve válce zmeřeli, bylo to dojemné a upřímné. Celkově film hodnotím na 86% = **** (13.10.2012)

Po nezbytné úvodní půlhodince už se Údolí stínů nepřestane otřásat duněním střelby, výbuchů a křikem bojovníků na obou stranách pomylsné barikády. Randal Wallace přichází se standartně nasnímaným a ploše pojatým válečným kouskem, u nějž je důležité, že tam neustále něco střílí, hraje posmutnělá vojenská hudba a Mel Gibson s přehledem zvládá úlohu statného muže na svém místě. Starosti o věrohodnost exteriérů, vnitřní sdělnost a schopnost pohltit diváka jdou stranou. (20.03.2008)

Historická fakta by měla být zřejmě v pořádku. Tedy až na to, že zatímco Američané uvádějí svých padlých 237 a nepřátelské ztráty 1 064 (1 645). Severovietnamská strana napočítala sejmutých Amíků kolem 1 500 a své straně přišla o 559 soudruhů. Nedělá mě problém uvěřit americké verzi. Co mě ovšem činí problém je tento film. Zpočátku vše začíná takovou malou náboženskou idylkou, kdy se hlavní postavy včetně Mela Gibsona modlí až o duši. Chodí do kostela, modlí se u postele. No prostě křesťanská agitka jako blázen. Po jednom povedeném fórku z výcviku, který se týká pozdravu pěkného dne se přesouváme na bojiště. A tady začíná hlavní problém. Zmatek nad zmatek. Je to nepřehledné. Je to hrdinské. Vlastně to připomíná Tarantínovu Pýchu národa. Kdy se velitelé, kteří hájí zájmy hvězd a pruhů ani nemají potřebu se krýt. Stále tak rozhodně postávají. Pronášejí odhodlané kecy a znovu a znovu se vytrvale brání před nájezdy evidentně hodně neschopných severovietnamských vojáčků, kteří lítají do střel, skoro bych řekl že skáčou. Nakonec i tahle bitva naštěstí končí. Vietnamci uznají že takového režiséra jako je Randall Wallace stejně porazit nemůžou a odtáhnou do Kambodže, aby o pár dní později až filmový štáb z údolí la Drangu zvedne kotvy, si vzali své území zpátky. Jeden z nejhorších vysokorozpočtových válečných filmů všech dob. 60% (17.04.2016)

Áno, áno, je to film skrz naskrz prelezený americkým pátosom a vlastenectvom, ale je to aj film s dobre natočenými bojovými scénami s tématikou vietnamskej vojny. Navyše oceňujem aj snahu o sprostredkovanie pohľadu z druhej strany na strach a úzkosť najbližších rodín. Celkový dojem slušný a Mel Gibson vynikajúci. (26.10.2007)