Údolí stínů

"My, kteří jsme viděli válku, její obraz nikdy nepřestaneme vidět. V tiché noci budeme navždy slyšet výkřiky. Tohle je náš příběh, byli jsme vojáci a byli jsme mladí." Film mnoha rozporů. Na jedné straně je tu tradičně hodně dobrý Mel Gibson v roli tak trochu "tatínkovskýho" velitele praporu, krásná surovost některých vojenských záběrů (třeba scéna s ohořelým vojákem nebo vyplachováním krve z vrtulníku byla úžasná), nechybí ani trochu vtipu. Jenže co prostě nesnesu jsou záběry ve stylu: "Mel Gibson s povídá s vojákem, podvědomě si uvědomí, že pět metrů za ním stojí dva Vietnamčíci a chtějí ho zastřelit, otočí se, sejme je a vklidu si povídá dál". Nebýt podobně trapných okamžiků hodících se spíš do akčních komedií nebo parodie, mohl to být výborný film. Takový pohled na to, že válka většinou nepřinese nic jiného než spouty mrtvých. "Nikdy si to neodpustím." "Co, pane?" "Že mí muži... že mí muži zemřeli, a já ne." Lepší tři hvězdičky. (23.09.2007)

Spoilery! Místo všemožných patriotistických píčovin, by mi mohli tvůrci v rámci podobného filmu konečně vysvětlit, jak se může obranná válka proti Vietnamu odehrát v tamější džungli. Na neznalého diváka jako jsem já to poté nesprávně působí tak, že ten kdo brání svoji zemi je spíše Vietnam. Největší výtku mám k úvodním 45 minutám, které jsou dokonalým představitelem všeho, co v podobných snímcích nenávidím. Patetické představování všech manželek od na smrt jdoucích zelených retardů na mě dojem opravdu neudělalo. Co na tom, že páni dobrovolně opustili své nejbližší, mnohdy navždy, aby mohli hájit politické zájmy několika pánů nahoře. Jakmile byl divák konečně obeznámen s rodinami všech vojáků, tak se děj konečně přesunul na bojiště, kde se konečně bylo místy na co koukat. Život zde položil dokonce i jeden černoušek. V USA byli pro svoji barvu kategoricky odmítáni, do mnoha podniků jim byl zakázán vstup, ale když šlo o válku, tak tam samozřejmě dostal právo dobrovolně zemřít. Kdyby z válečných scén tvůrci odebrali tu otravnou hudbu a množství zpomalených záběrů, tak bych hvězdu přidal. Takhle to budou díky kolosálně sračkoidnímu úvodu, který se nedal snášet ani po dvou pivech, jen dvě hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Pajkenzi. (05.06.2017)

Le Massacre... by si zasloužil lepší scénář. Přitom stačilo jen pár věcí vypustit. Úvodní likvidace francouzské jednotky je skvělá. Stejně tak jsou výborné bitevní scény v druhé půlce filmu, mají ten správný nádech reality a ze spálených položivých vojáků vám bude mizerně. Zamrzí ta nevyrovnanost s vysloveně patetickými hláškami, kde se s hrdostí umírá za vlast. O Vietnamu natočiili mnohem lepší filmy. Bajonety nasadit! (12.09.2012)

Válka ve své absolutní nahotě. Jestliže se zpočátku člověk pousměje nad výroky: dobrý den, pane - jak víte, že bude dobrej?, hezké ráno, pane - ste snad k...a rosnička? či jestli mi někdo z vás řekne dědo, je po něm, tak později už následují čirá jatka plná hrůzy, smrti a utrpení. Snad nejsilnější je to ovšem ve scéně, kdy čerstvé vdovy dostávají telegramy. Osobně mám raději (dá-li se to tak říci) Olověnou vestu či Nyní apokalypsa, ovšem pořád koukatelnější než masakr Černý jestřáb sestřelen, který sice není z Vietnamu, ale zobrazuje jen bohapusté zabíjení. A když jsme u amerického vlastenectví, stále a vždy a poněkolikáté si říkám, že trocha by ho našemu národu neuškodila... (15.01.2011)

"Ideme do bitvy proti odhodlanému nepriateľovi. Nemôžem vám sľúbiť, že vás všetkých dostanem domov živých, ale prisahám pred vami , i pred všemohúcim Bohom, že až pôjdeme do boja budem ten prvý kto vkročí do poľa a budem ten posledný kto z neho odíde. A nikoho z vás tam nikdy nenechám. Živý alebo mŕtvy, všetci sa spolu vrátime domov. Ku tomu mi dopomáhaj Boh." Tak pravil plukovník Hal Moore, keď sa prihováral ku jednotke, ktorej velil, ku americkým vojakom, s ktorými odchádzal bojovať do vzdialenej ázijskej krajiny. Mnoho míľ od svojho domova sa štrnásteho novembra roku 1965 prvý krát stretli v otvorenom boji s dobre vycvičenou armádou komunistického severného Vietnamu. Bola to krutá, krvavá bitva. Vojnový masaker. Avšak to čo plukovník Moore sľúbil, to aj splnil. Prvý vstúpil na bojisko a posledný z neho odchádzal. Nikoho zo svojich mužov vo vietnamskom údolí la Drang nenechal. **** (27.01.2022)