Vetřelec: Romulus

In space no one can hear you cringe. Disneyfikace Vetřelce proběhla úspěšně. A podobně jako u Predátor: Kořist z paralelní foxovské filmové série je s tím očividně většina diváků v pohodě, ale já nejsem. Že se Fede Alvarez vytasí pouze s přímočarým slasherem s chabými postavami, které zde jen kopírují schéma triviálních charakterů jeho předchozích snímků, bylo jasné od začátku. Že film však nenabídne zhola nic navíc snad kromě povedené scénografie a praktických efektů, i když ty taky jen zručně kopírují a účelově připomínají retro originálu, a bude pouze variovat již dříve viděné, postrádat veškeré napětí, režijní invenci a zkrátka i postavy, do kterých bychom mohli investovat své obavy, v to jsem věřit nechtěl. K tomu se naplnily moje obavy, že dojde na bezduchou repetici prvků a hlášek z původních filmů, což je mor veškerých současných navázání na klasické franšízy a zde vyloženě bolí. Úvod se ještě drží, ale pak prakticky ve filmu můžete identifikovat zlomový okamžik, kdy to celé začne jít do háje. Loňská Havěť byla lepším navázáním na Vetřelce, než je tenhle korporátní fanservisový produkt, a i jednu ze zde klíčových rádoby akčně-hororových scén zvládla udělat efektivněji. Nápaditou inspiraci velikány hledejte v nezávislých vodách a mimo zajeté série, u Disneyho ji nenajdete. (14.08.2024)

Nevěřila jsem, že může být natočen film s takovou úctou k předloze k filmu z roku 1979, nebo bych měla napsat z roku 2092? Mělo to všechno, co se dá od filmu 'Vetřelec' očekávat. Pohrávalo si to s myšlenkou navazujícího filmu a vrátilo to diváka k atmosféře prvních filmů s překvapivým závěrem. Nechci psát spoiler, takže doporučuji si na to zajít do kina, pokud jste alespoň krapet fanoušek sci-fi a H. R. Gigera. Hvězdu ubírám za letmou předvídavost a slabé vybarvení postav. Kdy mi připadalo, že pobíhající teens jsou pouze "žrádlem" či "návnadou" pro tzv. vetřelčího kyseláče - Facehuggera či Big Chap. (15.08.2024)

Výlet do známých vod, na který jsem se vydat moc nechtěl. Nevěřil jsem Fedemu Alvarezovi, že si poradí s legendou těchto rozměrů, nevěřil jsem žánrovému zasazení do ohlašovaného čistokrevného krváku, ale když se Scottově nepochopenému Covenantu před lety vysmáli kritici, diváci i tržby, asi nebylo jiné cesty. Jenže ono to funguje a kombinace moderního střihu se špinavou a olejem nemálo umaštěnou technikou je od první minuty dravá a na pohled krásná. Agresívnímu tvorovi se dává dostatečný prostor, lidská posádka dělá chyby jen pochopitelné a v klíčových okamžicích se umí rozhodnout nápaditě i logicky. Pomrkávání do minulosti je tolik, až jsem si lebedil při vědomí, že s trochou nadsázky sleduji Vetřelce 1.5. Nehledě na to, že se konečně, po letech čekání, kombinují linky těžící z klasické kvadrilogie i z mytologie Promethea, což je dárek, který jsem nečekal, že ještě někdy mohu dostat. Díky tomuhle obohacení tak Romulus opravdu není jen zábavný děs, není to vedlejší kapitola, bez které by se série obešla. Je to odměna těm, co to s Vetřelcem nikdy tak úplně nevzdali (a kteří dokážou vidět i dál, než za první zatáčku a nevadí jim, že si s nimi scénář pomocí ikonických hlášek trochu podvratně hraje). Hádky nad polarizující poslední kapitolou chápu, bez ní bych byl spokojenější, než jsem teď s ní. Na druhou stranu musím zatleskat odvaze, kterou o téměř třicet let dříve nemělo ani odvážné a žánrově i vizuálně rozkročené Vzkříšení. To, že výsledek takového experimentu nesplnil moje očekávání, už je můj boj. Všichni, kteří vnímají ságu jako celek a ne jen jako prostor pro věčnou (a dnes už opravdu nekonečně únavnou) hádku o to, který z prvních dvou dílů je lepší, by si takový boj měli zkusit taky. (16.08.2024)

Tak jsme se dočkali dalšího Vetřelce a nedopadl věru zle. Když se to tak vezme, tak je to mix ze všech vetřelců vybraných nápadů, namíchaných do nového příběhu. Atmosféra je přizpůsobená prvním dvěma filmům, mezi které zapadá. Zvuky, stanice, zbraně, to vše z člověka vytáhne vzpomínky na to nejlepší, co jsme s xenomorfama zažili. Na pro mě neznámé obsazení mi přišli role pěkně zahrané. Na to abych bral film jako horor už jsem asi trochu starej, protože jsem se u toho ani nelekl. Co mě trochu vadilo bylo asi 20 minut celkem nudného začátku. Celkově jsem s filmem spokojenej a dávám 85% :) (16.08.2024)

// Ten pomalý rozjezd je fakt extrémně pomalý a byť jsem si užíval tu snahu za každou cenu z nového Vetřelce udělat vizuálně osmdesátkový film (je to na celém snímku pravděpodobně to nejzajímavější), chyběl mi na úvod silnější háček a od počátku lepší práce s napětím, které by se pak přetavilo ve více pohlcující druhou, už znatelně svižnější, akčnější a celkově nápaditější půlku. Cailee Spaney se navíc rychle stává moji oblíbenou herečkou a Alvarez čerpající z celé ságy (včetně herního Isolation, ale i třeba Dead Space) se očividně snažil zavděčit všem fandům, možná bych ale raději viděl více jeho vlastních nápadů. Těch pár, co předvedl, totiž bylo celkem fajn. Na opakovaná zhlédnutí to ale bohužel moc nevidím. (14.08.2024)