Caligula

Vizuálně nesmírně působivé, ale přesto zcela nepřesvědčivé. Caligulovi nepomůže výborné herectví ani množství rafinované, ovšem taky perverzní a dekadentní erotiky. Všechno je spíše pouze efektní a nakašírované, ovšem uvěřit tomu nelze. A to nemluvím o tom, že ani použité kostýmy, výprava nebo ty úžasné interiéry nemají s historickou realitou mnoho společného. Problém je už v tom, že všechno to, co nám Tinto Brass s takovou samozřejmostí servíruje smrdí pozérstvím a neuvěřitelností. Stačí použít prostou logiku, aby to v některých chvílích vyšlo najevo dosti jasně. Třeba jenom ty chlípně přichystané špehýrky v ložnici císaře... Seriál Já, Claudius dané téma rozehrál daleko přesvědčivěji, přestože měl k dispozici podstatně menší rozpočet a navíc nebyl věnován zdaleka jen Caligulovi... 5/10 (13.12.2008)

Ze všech těch filmů, které kolem sebe mají auru neskutečnosti, zla, orgií, zakázaného ovoce a je nejlépe je vidět velice záhy, aby mravní výchova mládeže byla zachována, jediný Caligula je skutečným pokladem. Dokáže si podržet zaujetí po látku, neochvějně předvádí nádhernou kombinaci předních herců své doby s profesionálním komparsem Penthausu. Zatím nebyl natočen lepší film z nejslavnější éry prvních císařů. Mladý Botička si užívá se svou sestrou Drusillou, pochlebuje dědečkovi Tiberiovi, a netrvá to dlouho a i z Botičky se stává císař Caligula a jeho čtyřletá vláda plná extrémů může začít. Symbolicky se kdesi v koutku schovává Claudius a kdysi povolná Caesonia se stává matkou Caligulova rodu. Jednou z nejšílenějších scén se stává požehnání novomanželům, která vyvrcholí císařským bordelem s manželkami senátorů. Mezitím jsou ale také láskyplné scény smíření Drusilly a Caesonie a pověstné povýšení koně na senátora. Fantastická atmosféra umě pracuje s barevnými filtry, skvělou hudbou a nádhernými kostýmy. Jaká to škoda, že dnes je například taková Helen Mirren oceňována za zcela jiné role. (03.05.2012)

Zhlédnuta DC (156 minut) verze. Caligula je film, jehož pověst (jeden z nejkontroverznějších filmů všech dob) ho předchází. Po jeho zhlédnutí se tomuto označení ani nedivím. Tinto Brass musel mít v době natáčení koule velikosti kokosů, aby něco takového natočil v koprodukci s USA, a za to mně nezbývá než ho obdivovat. Stejně jako Malcolma, který podal fenomenální výkon, či mladou Helen Mirren (ale byla to kočka!) nebo Teresu Ann Savoy za to, že se nejen nestyděly, ale taky podaly skvělé výkony. Film jako takový mě hodně překvapil - nejen, že se téměř nenudíte (a to má film přes dvě a půl hodiny!) ale zjistíte i něco málo o starém Římě a hlavně něco o Caligulovi samotném a jeho vztahu ke… všemu. K jeho sestře, k senátu, k lidem… tohle není film o těch orgiích, celé je to o tom jednom muži, který byl, řekněme to "jemně", hodně zvláštní. Neumím si představit někoho jiného než Malcolma, znovu opakuji, co on předvedl, to se jen tak nevidí. Caligula určitě není filmem pro každého, ale stojí za to ho vidět. I v případě, že se vám snímek nebude líbit, minimálně na něj nezapomenete, to vám garantuju. 80 %. (29.07.2012)

Kontroverzní, ale velice zajímavý a vzrušující počin. Tinto Brass úspěšně (a odvážně) namixoval historický snímek s pornofilmem. V tomto provokativním duchu pokračoval i při obsazování rolí: V těch hlavních se představují kvalitní shakespearovští herci (Helen Mirren, Peter O´Toole) a ve vedlejších (neboli "rolích na tělo") zase modelky z Penthousu. Tehdejší idol mladých rebelů, Malcolm McDowell, byl pak jako Caligula vyloženě trefou do černého. Tak sympaticky drzé filmy dnes už (alespoň v hlavním proudu) nevznikají. (21.04.2005)

No o kvalitách filmu ajko takového bylo napsáno dost. nebudu pitvat zda má nějaký přínos pro světovou kinematografii nebo zda je to prachsprosté porno. Musím ale ocenit odvahu filmařů ukázat starověký Řím v plné kráse. Se všemi nešvary, zvrácenostmi, úpadkem senátu a hlavně že ukázali celkem uvěřitelně Caligulovu osobnost. Tento film se podobá skutečné historii mnohem více než naprostá většina historických velkofilmů. (11.04.2006)