Úžasná událost

Špatné to nebylo, ale po úvodu jsem čekal víc. Naiva z prdelákova zdědí 20 milionů a dostane se do New Yorku, kde se chová, řekněme, divně. Byl to jednoduchý, čitelný romantický příběh, který kousek za půlkou zaškobrtnul, byl trochu fraškovitá a v mých očích klesl. V závěru opět šlápl na plyn, ale zanechal na mě dojem slabé zápletky. Ale ruku na srdce - kolik podobných našich prvorepublikových filmů má přes 80% hodnocení... # [viděno: TV, 2.0->5.1, EN sub] # příběh 6 | humor 4 | akce 0 | napětí 2 | pustil bych si znovu 6 (14.07.2012)

O tomto filmu jsem se dozvěděl díky Bohumilu Hrabalovi, který o něm moc hezky píše ve svém textu Krasosmutnění (úžasná historka o tom, jak na tomto filmu byli jeho rodiče a tatínek žárlil na Garyho Coopera: "Mlč, mlč, proboha mlč, já jsem viděl, jak jsi se dívala na Garyho Coopera, takhle se slušná ženská nedívá, takhle se má dívat jedině na svého muže!.. - "Ale vždyť je to biograf, a pak ten Gary, vždyť po něm všechny ženy touží... krasavec a přitom tak chlapecký." - "Cože", zakřičel otec, "tak ty se přiznáváš, že po něm toužíš? Na kolena, a přiznej se! Kdybys ho někde potkala, že bys byla jeho, přiznej se!" - "Těžko bych se asi ubránila, ten Gary je silnější než všechny předsudky."). Když jsem si fim pustil, zjistil jsem, že je docela podobný jinému Caprovu filmu Život je krásný, který jsem už viděl v minulosti a který figuruje v TOP 300. V obou filmech se objevuje výrazné morální poselství a oba mohou působit z dnešního pohledu až naivně, ale stejně se mi to líbí, a jen málokoho ty filmy nechají chladným i po tolika letech od jejich vzniku. Viděl jsem od Capry jenom dva filmy, ale už soudím, že to byl pozoruhodný chlapík, který se navždy zapsal do filmové historie, a jeho filmy jsou dnes velká libovka (nejen) pro každého správného fandu starých zlatých časů Hollywoodu. Mně osobně se tam sice občas vkrádala nuda či pobavená přezíravost, ale stejně mě ten film oslovil a bavil - skutečnost, že film přežil všechny své tvůrce a oslovuje lidi i v novém století, je nejlepším dokladem jeho nesmrtelnosti. Gary Cooper byl vážně skvělý herec, člověk chápe Hrabalovu maminku i po těch letech :) (14.04.2016)

Jedna z najlepších "ztreštených" komédií, aké Hollywood vo svojej najslávnejšej dobe vyprodukoval. Mňa tu najviac pobavilo okrem záverečného súdneho pojednania, že ak by sa podobne dnes zachoval dedič takéhoto majetku (zarátavam aj infláciu), tak takmer všetci by sme ho považovali za blázna. Tým pádom považujem záverečnú Deedsovu reč za facku aj dnešnému nenažranému kapitalizmu a zároveň nám všetkým. Mnohým ľuďom sa určite bude film páčiť, aj jeho ústredná myšlienka, ale tiež by sa takto nezachovali. Asi ani ja nie a asi ani k tomu nebudem mať nikdy príležitosť. V podstate je tu to najčistejšie dobro ukázané takým prirodzeným spôsobom, až z toho nie že hreje, ale skôr mrazí. Po všetkých stránkach dotiahnutá záležitosť a tá pravá filmová klasika, ktorú myslím by si mal doplniť každý skutočný filmový fanúšik do zbierky videného. (18.07.2014)

Mám rád Adama Sandlera a líbil se mi i remake tohoto filmu, ale Frank Capra má prostě svoje kouzlo a vytvořil tak úžasné filmy, že se s tím jen těžko může něco rovnat. "Úžasná událost" je skvělou komedií, které nechybějí vážné momenty, a vše je zde přitom výborně srovnáno do celku, který výborně funguje. Komedie i drama souzní. (12.08.2014)

(1001) Ach ano, ta pradávná lidská fantazie praštit právníka do obličeje a nebýt za to potrestán. Popravdě řečeno nevím, co si o tomto filmu myslet, a nejsem si úplně jistá, jestli pomůže počkat, až si to rozmyslím, neboť jsem si skoro jistá, že v takovém případě na svoje dojmy zapomenu a film se mi postupně vypaří z paměti. Samozřejmě se okamžitě nabídlo srovnání s Mr. Smith Goes To Washington, který mi přišel názorově ucelenější a zkrátka takový lépe artikulovaný. Mr. Deeds je příliš (a nebo příliš málo) narušován tou komediální rovinou, aby se ve mně něco doopravdy pohnulo. Gary Cooper je samozřejmě skvělý a mám ho raději než Jimmyho Stewarta, ale ten celek kolem něj... Rovnováha mezi komedií, romancí a militantní naivitou mě spíš stresuje jako něco, co by se mohlo každou chvíli zbortit, a s filmy, které se nemohou rozhodnout, co vlastně chtějí být, mám odjakživa vnitřní problém. Za škatulku komedie se totiž autoři často schovávají, aby je nemohl nikdo obvinit z toho, že se takzvaně berou moc vážně, i když točí o vážných věcech. Není to asi vyloženě případ Mr. Deedse, ale když už jsem k tomuto moudru přemýšlením nad tímto filmem dospěla, tak ho k němu i napíšu. (23.03.2021)