Ohnivé vozy

Tak britské, jak jen může film o sportovcích být, zároveň sympaticky své a nesympaticky upjaté; hoši (a děvčata) jsou víc za typizované ikony než za živé lidi, náboženské otázky se řeší tak moc a tak konzervativně, až se tím odcizuje to vřelé a inspirativní, forma je aristokraticky precizní až k sebeshlíživosti, hudba úspěšně maskuje neprokreslenost většiny charakterů (zaplať JHVH za zarputilého Abrahamse) a jen prostřední hloubku myšlenek. Na druhou stranu, na tom pojetí sportu jako cesty osobního rozvoje s minimálním komerčním cirkusem okolo, na dobových obrazech olympiády v málem spartánských podmínkách, na bezelstném opájení se těly v pohybu atp. je místy přece jen něco dojemného. ***1/2 (08.03.2019)

Přestože jsem opět pilně a trpělivě hledal, už poněkolikáté se mi nepodařilo najít důvod, kterým akademici argumentovali při volbě oscarového vítěze. Netvrdím, že Chariots of Fire je obyčejný a průměrný snímek, ale ve svém oboru sportovních dramat o cestě na vrchol není ani ničím výjimečný nebo překvapivý. Pro mě bohužel celkem nudný a rutinní zážitek, jehož monotónnost občas naruší jen úžasná Vangelisova hudba (zde je Oscar zasloužený) a herecký výkon Iana Holma. Točit ten film v současnosti, Usain Bolt by byl v hlavní roli jistě značným oživením :-) 60% (04.08.2013)

Patetické a nepřesvědčivé v charakterech, proslovech, dialozích i sportovních výkonech, zároveň v něčem sympatické - dobře to tu vystihl LeoH, tak budu šetřit síly. Jen mě zaujalo, že Lindsay Anderson, sám autor trilogie filmů, které počínaje If (Kdyby) šijí do zkostnatělé britské upjatosti a pokrytecké morálky, si na stará kolena zahrál ve snímku, který ji ani tolik netematizuje, jako je jí celý možná i nechtěně prosáknut. *~ (27.03.2022)

Já si z toho filmu nebudu pamatovat nic jiného než hudbu a ty nádherně zpomalené záběry na běžící lidské tělo, ale i kdybych si měl pamatovat jenom to, tak ten film stál za to. Tady jsou hudební a vizuální stránka tak vyvážené, že prostě nemůžu jinak - film jsem si užil a bavilo mě se na něj dívat a poslouchat ho. Vangelis je syntezátorový génius. (26.11.2015)

Zajímavý sice trochu patetický film, který obohacují výkony neokoukaných a málo známých herců (Cross, Charleson). Jediná celebrita Ian Holm se opět blýskl, role neurotických rtuťovitých chlapíků je mu prostě šitá přímo na míru. Zpomalené záběry, často používané ve filmech se sportovní tématikou, působí do značné míry jako klišé, tady ovšem za účasti čarokrásné Vangelisovy hudby vytvářejí neuvěřitelný dojem dramatičnosti a statečnosti. A ty reálie – jako by sama pařížská olympiáda vystupovala z obrazovky, stávala se reálnou a divák se jí přímo účastnil… Lepší 4 hvězdičky. (20.07.2009)