Zvoník od Matky Boží

Tato filmová adaptace Hugoova slavného románu je již pátou, kterou jsem viděl a je pro mě rozhodně tou nejslabší, nejméně výraznou. Když ji porovnám s ostatními filmy z roku 1939, 1956, 1996 a 1997, tak zde je po celou dobu vidět, že tohle je pouze televizní film. Ačkoliv adaptace z roku 1997 se Salmou Hayek, je také televizní film. Tato Tuchnerova adaptace s porovnáním s ostatními nepůsobí zajímavě, táhne se, atmosféra téměř žádná a herci tu hrají oproti ostatním nejhůř. A to i přesto, že Quasimoda hraje Anthony Hopkins, který především v první půli mě také moc nepřesvědčil. Je sice nechutně škaredý, má originální vyrážku u oka, ale hlavně v první polovině kulhá tak silně, že sotva jde. V závěru při záchraně Esmeraldy naopak už utíká. Celá jeho vizáž působí podle mě až moc přehnaně. Tohle není Hugův hrbáč, ale nějaké monstrum. Lesley-Anne Down je podle mě nejhezčí herečka, která Esmeraldu hrála. Ale copak takhle vypadá cigánka? Rozhodně ně! Vždyť je úplně bílá. A nejhůře podle mě obstál herec, který hrál Frola. Ten byl absolutně nevýrazný, jen hrál zápornou postavu, ale nebyla tam žádná energie, žádné emoce. Jakoby jen přišel na plac, odvykládal text a to bylo vše. Jediné, co se mi na tomto filmu líbilo, tak scéna, kdy Quasimodo zachraňuje Esmeraldu ze šibenice. V některých adaptacích mu to až moc dlouho trvalo. Především ve filmu z roku 1956, kdy Anthony Queen zachraňuje Ginu Lollobrigidu podle mě velice dlouze a ještě se u kata porozhlédne po okolí, tak zde Anthony Hopkins vletí na šibenici a jako jediný zvoník ze všech dokonce zápasí se stráží a poté Esmeraldu zachrání. [899. hodnocení, 31. komentář, 62%] (30.04.2019)

Opět nechybí typický hollywoodský klišé konec, kdy hlavní postava Esmeralda uteče se svou pravou láskou. Víc by mi tady seděl ten knižní konec, jinak Anthony Hopkins je úžasný a ani jsem nevěděla, že tady hraje. Zbytek herců lehce přehráva, hlavně postava Frolla. taky mi vadí vynechané důležité postavy...takže 3,5 * (07.02.2012)

Když bych měla porovnávat s francouzskou verzí let padesátých, vychází mi sice méně výrazná Esmeralda, ale zato lepší představitel slizkého Frolla a hlavně je potřeba vyzdvihnout úchvatný výkon sira Hopkinse (ano, taky bych ho vůbec nepoznala), který mě v úplném závěru dojal skoro až k slzám. Hvězdičkové ohodnocení uděluji stejné, protože kromě vypjatých závěrečných minut (změny oproti předloze jsem tedy v "dospělácké" verzi nečekala) mě dění na obrazovce zase tolik neoslovilo. (10.05.2015)

Když jsme měli Hugův Chrám matky boží na škole jako povinnou četbu, přišel mi tenhle film převelice vhod. Přes třetí sloup v chrámové lodi (rozuměj - strana 13, Mistr začal knihu bavritým popisem interiéru chrámu) jsem se při četbě knihy prostě nedostala. Nemám proto dodnes tušení, jak končí literární verze, a ano, neštítím se to říct, je mi to totálně buřt. Z těch tří verzí filmových a jedné divadelní, které jsem shlédla, mi tato utkvěla v paměti jako jediná. Nemá smysl si namlouvat, že to bylo kvůli uchvacující práci s kamerou nebo jemnokresbě emocionálních pochodů šesté postavy zleva v davu vysmívajícího se Quasimodovi. Všichni dobře víme, že je to kvůli svaté trojici, jež se mi ve filmu sešla - Anthonymu Hopkinsovi, Dereku Jacobimu a Davidu Suchetovi. Britové, když chtějí, umějí svá díla obsadit dle mého gusta. A za to jim dík! :-) (10.05.2011)

Klasický příběh z historické Paříže s naprosto úchvatným výkonem skvělého Anthonyho Hopkinse, a líbil se mi i David Suchet. Dost smutný příběh, který dojímá skoro od začátku do konce. A ten konec to jenom podtrhuje. A taky myslím, že bych Hopkinse nepoznal, kdybych nevěděl, kdo ve filmu hraje. Opravdu překrásný příběh s pěknými exteriéry. (03.01.2012)