Horizont: Americká sága

Čistokrevná esence dokonalé filmařiny, umně zabalená do atraktivního hávu divokého západu. Na snímku Horizon: An American Saga je z každého políčka citelně znát, že se jedná o velikášský srdcový projekt Kevina Costnera. Již od prvních vteřin velkorysé stopáže jste totiž doslova ohromováni spektakulárními výjevy úžasné, ničím nedotčené krajiny, v jejímž srdci nalezneme pestrou paletu postav spolu s jejich životními příběhy, u nichž s postupem času nalézáme stále více společných styčných ploch. V tomto bodě je tedy více než jasné, že Costnerova láska ke klasickému westernovému žánru pramení z jeho nejhlubších zákoutí, jelikož už to bude nějaká doba, co jsem viděl tak moc procítěné, nikam nespěchající vyprávění. Je to právě bravurně napsaný scénář, díky němuž Vám i olbřímí stopáž uteče až znepokojivě rychle. Jistě, bylo by velké diletantství nezmínit i vtahující akční scény, jejichž náboj je elektrizující jak u soubojů jednotlivců, tak i u velkých davových scén. Avšak já osobně jsem měl silný dojem, že Costnerovi zde primárně šlo o co nejvěrnější zpracování toho "obyčejnějšího" způsobu života osadníků – byť je samozřejmě jasné, že zejména toto poměrně drtivě kontrastuje s oněmi výbušnými krvavými scénami. Samostatnou kapitolou pak zůstávají herecké výkony, které jsou prostě a jednoduše skvostné. Všichni zúčastnění zde předvádějí velmi procítěné představení, u něhož jsem ani na vteřinu nezapochyboval o jejich skutcích či pohnutkách. Co tedy dodat na závěr? Byť jsem byl zpočátku nepříjemně rozčarovaný z Costnerova nenadálého opuštění seriálu "Yellowstone", teď, několik desítek minut po projekci musím uznat, že to za to vážně stálo. Horizon je totiž ojedinělým filmovým koktejlem, jakých už v dnešním Holywoodu bohužel moc není. Všechny užité ingredience zde totiž slouží svému záměru tak dokonale (Epochální soundtrack!), že jsem se na 181 minut bez problému pohroužil do oněch divokých let, kdy jste prostě někam přišli, vykolíkovali si pozemek a prohlásili ho za svůj. Po onu proklamovanou stopáž jsem cítil tu touhu všech těch lidí, kteří bez bázně cestovali po neprobádaných územích, vědouc, že někde tady si postaví domov, založí rodinu a zemřou. A právě v tomto pravděpodobně nejdůležitějším bodě celý monumentální projekt začne opravdu dávat smysl. Výborná práce! PS: Už teď se vážně nemohu dočkat druhé části, chci víc! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „These people think that if they're tough enough, smart enough and mean enough, all this will be theirs someday.“ (27.06.2024)

Osobitá vize. 'Horizont' se nepachtí v nějaké šílené pře-vizualizované slow-mo orgii (ačkoliv i na úžasné záběry samozřejmě dojde), jako spíše plynule přeplouvá z jednoho příběhu do druhého, seznamuje nás s osudy obyčejných lidí, vojáky, osadníky, kmeny indiánů (i tak si Costner nemohl odpustit obsadit se do role, kde může být poster boy), s jejich denním chlebem a problémy, v druhé polovině devatenáctého století (a že těch postav je celkem slušná řádka, ale zase ne tolik, aby to bylo problematické sledovat), za ladných zvuků pomalých instrumentálních skladeb, jako protipól dnešních blockbusterů. Je to ale hlavně o tom, jak se jednotlivé příběhy komponují. Respektuju Costnera za ten finanční risk. Nechává tu poctivou filmařinu, herce, kostýmy a už velmi dlouho neviděné vyobrazení divokého západu (v malých detailech) udělat celý ten výsledný dojem, ukázat nám malé životní situace, na které u studiových produkcí není čas, protože je třeba "zachránit s(S)vět". Je tu spousta příběhů, co by v jiných rukou klidně vydaly na samostatné filmy a je těžké skoro v každé linii někomu nefandit. Myslím si, že se to dalo pitchnout a zpracovat dobře i jako nějaká minisérie, ale chápu i ten postoj k tomu, že tohle má být cinema experience. Nicméně, uvidíme, jak si povede plánovaná čtyřdílná záležitost dál na VOD a celkově, zatím její budoucnost nevypadá slibně, ačkoliv je to škoda, protože by mě moc zajímalo, jak bude příběh a osudy postav pokračovat. Poslední dobou často narážím na snímky, které by nějak sedly tématicky, stylem, autorsky ke 'Krvavému poledníku', v jehož adaptaci stále doufám, ale není to jen tak, udělat adaptaci něčeho takového, navíc western taky podle mě není úplně v kurzu. Nicméně, když sleduju Costnerův 'Horizont', v mnoha scénách ukázal přesně tu ryzí velkolepost, epičnost a ne nutně jen špinavost, ale naopak velikost divokého západu a jeho myšlenky, stejně jako myšlenky ve velmi klíčovém období během občanské války a "počátku Ameriky" tak, jak ji známe dnes (USA! USA! USA!). Závěrečná montáž nechává v očekávání, coby preview. Možná jsem jen nadšený, bez hlubší žánrové znalosti, nemyslím si ale, že je tohle naprostá masterpiece, byly chvíle, kdy jsem si naopak říkal, je tohle good nebo bad(?), ale definitivně mě to nechalo v nadšení za tu asi dost potřebnou svobodnou tvůrčí vizi a na tu délku to taky celkem uteklo, jak říkal Sergio Leone, problém s délkou filmu je jen, když vás nudí, můžete sledovat pětihodinový film, ale připadá vám jako hodina... protože funguje a naopak, tohle byl přesně ten případ, kdy jsem se do toho zažral. Costner se snaží o ságu a je to jeho dlouholetý passion project a zároveň pouze čtvrtina, věřím, že celkový dojem se může dost proměnit, zesílit, v kontextu dalších dílů. (17.07.2024)

Vzpomínám si, že v době uvedení Kasdanova westernu Wyatt Earp s Costnerem v titulní roli nějaký tuzemský recenzent "vtipně" nazval svou glosu Sáhodlouhá sága. Možná, že si těch pár řádků nechal Costner přeložit a rozhodl se, že všem předvede, co tohle slovní spojení doopravdy znamená. Protože v Horizontu chce mít evidentně všechno: hodné indiány i krvelačné indiány, kavalerii i osadníky v karavaně vozů, spravedlivého střelce z neznáma i lovce skalpů, pomstychtivé bratry i romantickou linku. Narozdíl od mnohých jsem nikdy netoužil vidět Costnerův vysněný projekt jako televizní seriál, chci vidět i následujíci Kapitoly na velkém plátně a pokud možno v podobě, v jaké je tvůrci zamýšleli. (01.07.2024)

// Upřímně tady mohlo být cokoliv od 2* do 5*, nakonec takhle, protože to pozitivní převážilo. Ale jinak bych to teda popsal jako glorious mess. Zack Snyder level vizionářství, kde ten film zjevně funguje u Costnera v hlavě líp než výsledek na plátně. A když říkám film, myslím tím první tři epizody dvanáctidílné minisérie rozplizlé fakt do všech možných směrů. Což o to, vypadá to nádherně, má to boží soundtrack, a asi dvě sekvence, které jsou to nejlepší, co jsem letos viděl (vypálení města a Costner/Bower jdoucí k domu), ale taky tam jsou bizarní dějový skoky, některý linky působí extrémně navíc, zatímco jiným se věnuje bohužel příliš málo času a pak je tam na konci něco, u čeho jsem upřímně nevěděl, jestli se smát, nebo brečet. Prostě šílenství, která se snaží obsáhnout esenci Ameriky i westernového žánru, takže tam je v podstatě úplně všechno, co by člověk čekal, ale i to, co by nikdo při smyslech nepožadoval. Definice megalomanství a přemrštěných ambicí, kterou jsem většinu času děsně žral a ve zbytku nad ní jen kroutil hlavou. Na další díly se těším. A zároveň se jich bojím. (09.07.2024)

Je to prostě velké a rozsáhlé jak pláně divokého západu. Jestli se to Costnerovi podaří doručit ve čtyřech tříhodinových filmech, kdy všechny budou mít kvalitu alespoň tohoto prvního dílu, tak to bude zářez na pažbě filmové historie jako kráva. Rozhodně to není dokonalé. Osobně mi některá scénáristická a režijní rozhodnutí přišla "zvláštní". Má to momenty které očividně nezafungují tak jak bylo v plánu (ale vyznívá to spíše roztomile než jako selhání). Má to momenty kdy by si dal člověk facku jak má husinu a je celkově ohromenej z takového kýče. Je tam hromada věcí co funguje parádně a celkově asi chápu kudy to Costner tlačí a jak má ten celek vypadat a fandím tomu. Ty tři hodiny utečou jako nic a klidně bych si v tom kině/světě ještě hodinku či dvě dal.. Je fakt, že je to evidentně moderní tv seriál promítaný na velké plátno a tvořený člověkem který je formálně z části zaseknutý v devadesátých letech. Což vytváří v divákovi lehce schizofrenní pocit. PS: Osobně v tom cítím inspiraci Sheridanem (především jeho 1883.. S tím, že Sheridan umí lépe vykreslit ten syrově existenciální romantismus a Costner je přirozenější ve vztazích postav a jakési lidskosti). (30.06.2024)