Zatracená krvavá láska

Že se prý údajně po telenovele Twilight stala divná a unylá buchta Stewart idolem teenagerů, mi vždycky přišlo naprosto absurdní. Ale jako asociální a nervově labilní lesba je typově i herecky uvěřitelná. Stejně jako její osvalená vyšinutá kámoška. A broukofilní psychodaddy Ed Harris je přímo k sežrání, svým zjevem i fluidem. Jen závěr filmu mi zrovna nesedl, myslím tím onen odklon od klasického krimithrilleru k lehce artové stylizaci a afektovanosti. Každopádně po vynikající prvotině jde o další nadprůměrně zajímavý a osobitý film a těším se, s čím přijde pí rejžová příště. (28.04.2024)

Stylově natočená podívaná, u které bohužel pokulhává příběh. O snímku Love Lies Bleeding lze říci, že jde o vizuálně působivý film, který má nádherně natočené scény a záběry. Režisérce Rose Glass se výborně povedlo zobrazit atmosféru konce osmdesátých let. Od retro stylizace, hudby, přes velký boom kulturistiky a posilování. Glass umí vytvořit parádně vypadají scény, jenž v sobě mají všechno. Jsou napínavé, jsou sexy, jsou nechutné, jsou působivé, a pak jsou taky i divné - ten artový konec nesedne každému. Glass je hodně osobitá a autorská režisérka a na filmu je to dost vidět. A já jsem s tím neměl nejmenší problém. S čím jsem naopak problém měl je scénář. Scénář, který není špatně napsaný, ale jsou zde momenty, u niž si budete říkat jen jedno slovo - proč. Kristen Stewart hraje velmi dobře a v této poloze se mi líbila. Katy O'Brian má velmi vděčnou roli a zahrála jí velmi působivě, a dokonce si krade většinu scén pro sebe. Ed Harris se mi v této roli líbil a je velká škoda, že kvůli účesu a několika scénám působí divně. Hodně příjemně mě překvapil svým výkonem Dave Franco, protože parádně zahrál svou postavu. Film má dobré tempo, působivé momenty a dobře napsané a zahrané postavy. O to více bohužel zamrzí logické lapsy a pár divných rozhodnutí a scén. Love Lies Bleeding je působivý a zajímavý snímek. (15.05.2024)

Prostě na to běžte (do české distribuce to vtrhne nejpozději po Varech) a nekoukejte na trailery, které bohužel dost spoilerují a mohou utvářet zavádějící očekávání. Uvnitř "Love Lies Bleeding" tepe srdce neo-noiru, které pumpuje krev do orgánů postmoderních posunů, jež zahrnují dějiště pouštního zapadákova, svěží nekřiklavou 80s retro stylizaci (žádný kýč typu "Stranger Things") a zastřešující gender+queer twist. Naštěstí tu ale neožívá žádná kostnatá houžev, protože vše pohání masivní muskulatura uhrančivé fyzičnosti, sugestivní stylizace a osobitého autorského pohledu. Rose Glass stvrzuje svou příslušnost mezi tvůrce intenzivně senzorické kinematografie, přičemž tento doposud převážně mužský klub (v čele s Gasparem Noém, Jonasem Åkerlundem, Jonathanem Glazerem či Harmonym Korinem) rozšiřuje o svěží unikátní hlas, který se v určitých ohledech drží více při zemi, ale současně zvládne pojmout mnohem širší pole motivů. Stejně jako jmenovaní tvůrci pracuje Glass s přepjatou vizuální stylizací, vyhrocenými charaktery a moderní vizualitou nespoutanou limity mainstreamového hyper-realismu, přičemž z jejich symbiózy pro diváky spřádá uhrančivě fyzický zážitek. Její práce s noirem se v souladu s tím neomezuje na obvykle vyzdvihovaná schémata jako je koncept femme fatale či vyprávěcí struktura vyšetřování. Jde k pudové a temné podstatě žánru, až se dokonce spíš noří do temných viskózních vod kategorie southern gothic. Vyzdvihuje vášeň, posedlost, hrozivou přitažlivost násilí i mocenskou manipulativnost pokrevních vazeb. Také zvládne do hlavního příběhu zaplétat řadu postranních motivů od zrůdnosti ega až po mýtus země neomezených možností. Při tom všem ale pořád vypráví o lásce a její síle cupovat na cucky vše kolem i nás samotné. (19.02.2024)

Trailer byl sestříhanej efektně, ale film to je zbytečnej - tedy dějově mdlej a tematicky bezpředmětnej. Pár fajn nápadů to mělo, ale scénář je příliš vyprázdněnej na to, aby to ve mně cokoliv vzbudilo nebo zanechalo. Kdyby jen postavy měli osobnostní hloubku, tak by mezi nimi mohlo docházet i k zajímavým konfliktům. Takhle to vypadá, jakoby natočili film, podle scénáře, kterej by potřeboval ještě nějakou práci, aby z něj vůbec bylo něco, co je hodno natočení. (29.04.2024)

Feministická kulturistická krasojízda stylizovaná do špinavých 80. let, která pojednává o víře ve vlastní tělo, o honbě za americkým snem, o toxických příbuzenských vztazích a o zničující síle lásky. Propojuje různé polohy - upocenou lesbickou romanci z posilovny, vidláckou rodinnou gangsterku i halucinogenní steroidové delirium hraničící s body hororem - ve všech je ale přesvědčivá jen tak napůl. Postavy i jejich motivace se tak postupem času vytrácejí v přibývajících krvavých zvratech a průběžně sílících bizarních výjevech. (07.07.2024)