Dívka a moře

Příběh sice staví na klišoidnim námětu "místo snění tvrdě makejte a dokážete všechno, co si zamanete", ale nakonec z toho všeho vylez sympatickej i lehce inspirativní feel-good biják. Uměl bych si teda představit ještě víc dobrodružství nebo napětí na otevřenym moři a scény z dětsví bych uplně vynechal. Trochu mě ještě zarazil moment, kdy se jachtička převrhla a za nějakej čas se zase zázračně vynořila, ale co já vim, asi to možný je. Jinak jsem byl spokojenej, protože děj svižně odsýpal, herci hráli co měli a audiovizuál dokázal mnohdy navodit příjemnou atmosféru. Na jistej nadprůměr za čtyři hvězdy to ale přec jenom uplně neni, tři silnější hvězdy. (24.05.2023)

Každý to v sobě máme. Ať už to nazýváme cílem nebo snem. Každý za tím jdeme. Někdo chce uběhnout dávku km, jiný zhubnout 30kg a pak jsou tu ti, kteří vidí dál a chtějí třeba obeplout svět. Schválně ještě nepůjdu na google, zjistit si rozdíly ve filmu a v skutečném příběhu.  Má to svůj důvod. Tak jako vlny v oceánu házely lodí, tak já byl emočně na horské dráze. Film pracuje se vším co od podobného vyprávění čekáte. Vzlety, pády tlačení na tuhle a pak jinou emoci. Že jste to už 100x viděli?  Jenže tady se to povedlo. Tvůrci dokázaly napínat, dojmout, navodit nudu, kterou nahradí pocit zoufalství a nakonec vaše fandění letí k rozbouřenému nebi. K tomu dokázaly přikotvit emoce vedlejších postav. Ukázka toho, jak vaše rozhodnutí ovlivní vaše blízké na mě zafungovala dokonale. A to ve všech fázích vývoje. Film na doporučení milé dámy a 78 procent. (09.12.2023)

Jestli se těšíte na nějaký strhující polodokument "based on true story" o dobrodružné plavbě kolem Země, plný existenciálně silných momentů a koncipovaný coby hluboká sonda do hrdinčiny duše, tak tuhle sračku okamžitě smažte a zapomeňte na ni. Plavba v ní se totiž odehrává jen pohybem animované čáry po mapě a zhruba devadesát procent děje spočívá v Jessičině telefonování si s rodiči a sourozenci, nebo s "trenérem" Curtisem. A do toho se občas vrzne  záběr z paluby, ve kterém Jessica řádí na netu, tancuje, zpívá si, holí si nohy, nebo má v lepším případě depku. Zdaleka nejzajímavější pasáž z celého filmu je pak závěrečných pár desítek sekund autentických záběrů z oné skutečné plavby, ale myslím, že ani skutečná Jessica by mě příliš nenadchla, extrovertní náctileté dyslektické blondýny se zálibou v růžové barvě mi zkrátka nijak neimponují, ani kdyby přistály na Měsíci. Zvlášť když ze všeho nejvíc působí jako povrchní duchoprázdné komerční influencerky a nikoliv jako námořnice. (06.02.2023)

Film je založen na základě knihy "True Spirit: The Aussie Girl Who Took On The World", Jessicy Watsonové, nejmladšího člověka, který kdy samostatně plul po celém světě bez mezipřistání. Svou plavbu dokončila před svými 17. narozeninami. Její výkon byl oceněn Řádem Austrálie. I když cesta byla nakonec kratší než požadovaných 21 600 námořních mil, aby mohla být Světovou radou pro rychlostní rekordy plachtění považována za globální obeplutí . O příběhu Jessici Watson vznikl dokument "210 Days: Around the World with Jessica Watson". (04.02.2023)

Neznalý výsledku plavby mladé australanky, užil jsme si film nad očekávání. To, co se mnou tvůrci v závěru dělali, se nezažívá každý den. Dokonce si i myslím, že byl překonán pocit z Dokonalé bouře při potopení lodi. Herecké obsazení bylo moc fajn a jak jsme zde zahlédl, ano, oproti originálu se na krásu kapitánky tlačilo možná až moc. Ale mému oku to rozhodně nevadilo. (15.02.2023)