Minulé životy

Oscary jsou poslední dekádu přehnaně zpolitizovaná fraška, která ovšem navzdory již oficiálně zavedeným nesmyslným diverzitním kvótám letos přinesla nečekaně docela silný ročník. Past Lives by byl můj tichý favorit, nebýt hlučného Oppenheimera. Skvěle napsané minimalistické korejsko-americké romantické drama bez amerického kýče, které ani na minutu nesklouzává k laciným žánrovým zvratům a naopak si udržuje lidský a realistický přístup od začátku do konce. 85%. (16.02.2024)

Nestává se mi to často, ale jednou za čas ano, nenacházím vhodná slova, to přesně pasuje na tuto nádhernou záležitost.. Líbilo se mi to ve všech ohledech, velice příjemní a sympatičtí herci (přiznávám, že ani jednoho z nich jsem neznala), příběh o setkání po letech, kdy stačilo jen pár okamžiků a přeneslo se na mě takových silných emocí, že mi to vhánělo slzy do očí.. Klidné tempo vyprávění mi v tomto případě sedlo, mohla jsem si ty dva užít.. Celine Songová zaslouží smeknutí klobouku, něco tak něžného, křehkého, krásného, přitom hlubokého a ryzího se jen tak nevidí, výborná práce od všech zúčastněných, ode mne plná palba a přemýšlet nad hodnocením dnes večer opravdu nemusím.. Film, který určitě ještě uvidím.. (28.08.2023)

Idea reinkarnace je u nás známá především ve spojení s Indií, ale je rozšířená celosvětově. Není divu. Je to totiž jediná teodicea, která smysluplně vysvětluje, proč se dobrým lidem dějí špatné věci a naopak. Podle této nauky je člověk odsouzený k věčnému životu v různých tělech a napříč svými životy s sebou táhne svoji karmu. Vědecky je tato teze neprokazatelná a ani různé esoterické argumenty nejsou zcela konzistentní. Klidně tedy může jít o pouhý metafyzický konstrukt. Osobně se domnívám, že člověk by se měl starat o to, aby co nejlépe prožil svůj konkrétní daný život a nekomplikovat si jej šťouráním se ve svých údajných minulých inkarnacích. Z hlediska uměleckého je však téma reinkarnace docela nosné. Myšlenka karmické provázanosti, v tomto případě nenaplněné, je lehce načrtnuta i v pozadí tohoto poněkud sentimentálního korejského filmu. Tomu, kdo by se chtěl obeznámit s umělecky vysoce hodnotným zpracováním karmické problematiky, doporučuji Meyrinkův román Anděl západního okna. Tento román, pokud je mi známo, nebyl dosud zfilmován, ačkoli by si to zasloužil. Jenom ať se o to, proboha, nepokoušejí čeští filmoví tvůrci! Ještě připojuji veršovanou glosu: Celý život je kocovina / vystřízlivíme po smrti / Pak vypít další žejdlík vína / nás božský šenkýř donutí (13.08.2024)

(7/2023) / Esteticky veľmi pekný film s jednoduchým príbehom, ktorý je postavený na emóciách. Tie nie sú až na záver moc silné obrazovo a herecky ale tak skôr v náznakoch, ale je jasné, že to v hlavných postavách riadne vrie. Presne taký štýl ako mám rád. Fakt príjemný filmový zážitok. Skôr pocitovo, bez nejakej objektívnej výčitky nehodnotím na plný počet. (8/10) (31.01.2024)

Tento film získal väčšinou nadšené recenzie a čoskoro sa hovorilo o nomináciách na Oscaroch. Chápem, prečo to mnohí môžu milovať, ale ja nie. Herecké výkony boli výborné, najmä Teo Yoo a John Magaro v dvoch mužských úlohách. Réžia je technicky fajn a poriadku, ale mnoho scén bolo namáhavých a pomalých – chápem, že emócie môžu byť zobrazené jemným pohľadom, ale bolo to prehnané až k mrzutosti. A modrastá paleta farieb na mňa nefungovala tak ako som si myslel. Scenár mal niekoľko skvelých momentov, najmä scény s Norou a jej manželom, ale na mnohých iných miestach ma nudil. Zas ale nie je to zlý film. 6/10 (08.07.2024)