Minulé životy

Mám rád tento typ filmů. Menší vztahové filmy, jenž v sobě mají hodně životní moudrosti a poznání. Režisérka a scénáristka Celine Song napsala a zrežírovala hezký romantický film, který si vás získá svou civilností a v jistém ohledu i pravdivostí. Velmi oceňuji, že Song netlačí na pilu, nesnaží se vytvářet konflikty, jen prostě nechá dvě spřízněné duše, aby si povídali a zjistili, že některé věci se nikdy nezmění, ale jiné se změní natolik, že je už je nepoznáme. Song to celé prodává s jistou lehkostí a přirozeností, že některé momenty působí jakoby byly napsány samotným životem. Samotný film díky tomu plyne velmi lehce a pomalu a má melancholickou atmosféru a energii. Bohužel jediná velká katarze přichází až v samotném závěru. Naštěstí je ta katarze silná a přirozená. Greta Lee hraje velmi dobře a její výkon se mi líbil. Yoo Teo svou roli zvládl s přehledem a sedlo mi jakým způsobem hraje. John Magaro nemá tolik prostoru, přesto svou roli zvládl s přehledem a krásně prodal všechny pochyby a emoce, co jeho postava má. Minulé životy je povedený a hezký film. (03.09.2023)

Oscary jsou poslední dekádu přehnaně zpolitizovaná fraška, která ovšem navzdory již oficiálně zavedeným nesmyslným diverzitním kvótám letos přinesla nečekaně docela silný ročník. Past Lives by byl můj tichý favorit, nebýt hlučného Oppenheimera. Skvěle napsané minimalistické korejsko-americké romantické drama bez amerického kýče, které ani na minutu nesklouzává k laciným žánrovým zvratům a naopak si udržuje lidský a realistický přístup od začátku do konce. 85%. (16.02.2024)

Jemné romantické drama vypráví příběh dvou lidí, kteří si jsou zjevně souzeni, leč osud tomu chce, že jejich kroky přesto společně životem nevedou. Tři dekády trvající vyprávění se třemi velkými skoky v čase se zaměřuje na pouhou trojici postav, kterou spojuje téma osudové předurčenosti a tisícileté provázanosti jejich duší. Hořkosladký nadčasový příběh těží ze vzpomínek na dávné lásky, z odžitých bolavých vztahových situací a z padnoucího obsazení herců, mezi nimiž to jiskří i beze slov. Začátek ještě může působit poněkud překotně, spolu s uvedením postav do dospělosti ale i vyprávění dospěje a zaměří se na to podstatné. Síla a krása se někdy opravdu skrývají v jednoduchosti, zvlášť když ta jednoduchost spočívá v přesné úsporné režii a v chytrých a uvědomělých dialozích. (03.07.2023)

Přestože tušíte kudy cesta povede, tak se na ní stejně vydáte. Aromantická romantika, kde je ukázáno, že někteří lidé můžou být pro nás život speciální bez ohledu na čas a vzdálenost. Citlivá a lehce odtažitá přesto dokáže chytnout za srdce, nenabízí sice nic navíc než řemeslně kvalitně odvedenou práci. Palec nahoru si to ovšem zaslouží, protože tyhle seriózní romance na plátně zas tak často nevidíme. (30.07.2023)

Romatické vyčkávací drama po korejsku v hodně komorní podobě. Stačilo by velmi málo a bylo by to čiré utrpění, tady však opět vytasilo zoubky studio A24 a zprodukovali kousek, u kterého jsem byl napjatý až do konce. Gretu Lee mám sice poctivě nakoukanou v Morning show, tady mě však úplně ozbrojila a už se těším na její další ne-hlasové role (působí teď hodně v animácích). (28.07.2024)