Smrt panen

Na druhé zhlédnutí po letech se mi už tento film tak nelíbil jako kdysi (přece jenom jsem dnes o něco náročnější než před lety, kdy jsem snímek viděl poprvé). Děj mě moc nebavil a postavy mi byly lhostejné (v případě sester), nebo dokonce nesympatické (partička čumilů ze sousedství), což je podle mě právě u tohoto filmu největší kámen úrazu, když si člověk nenajde cestu k jeho postavám, protože zrovna tento film je na nich založený (o nějaký děj zde vlastně zas tak moc nejde, film se mnohem spíše snaží ukázat složitou psychologii dospívajících dívek a retro atmosféru sedmdesátek - to druhé se mu po mém soudu daří mnohem lépe, člověk se proto o postavách skoro nic nedozví, a motivace jejich jednání se tak jeví buď jako nepochopitelný výstřelek partičky vyšinutých puberťaček, nebo jako přehnaná reakce na restriktivní výchovu bigotní matky, která může připomenout náboženskou fanatičku z hororu Carrie). Ve výsledku film nejvíce zaujme výborným soundtrackem od Air (osobně jsem ho naposlouchal během let nepočítaně) a dobrým hereckým výkonem tehdy 17 leté Kirsten Dunst, na kterou je radost koukat. Jinak je to spíše průměrný film od režisérky, která v mých očích nikdy nevystoupila ze stínu svého známějšího otce. Viděl jsem všechny její filmy a podle mě točí v jistém smyslu pořád to samé - všechny postavy z jejích pozdějších filmů obsahují něco ze sester Lisbonových, a podle mě tam budou přítomny i nějaké ty autobiografické prvky (Sofia Coppola si ke všem svým filmům vždy sama napsala scénář). Myslím, že 4 hvězdy jsou v tomto případě hodně velkorysé hodnocení. Mimochodem teď jsem zjistil, že v roce 2013 vyšla stejnomenná románová předloha Jeffreyho Eugenidese konečně i v českém překladu, dostal jsem tedy chuť si ji přečíst a porovnat s její filmovou adaptací - možná pak svůj názor na tento film ještě přehodnotím. (10.06.2015)

Zvláštní film... Na jedné straně dokáže rozvláčně poeticky vyprávět o osudu pěti dívek, na straně druhé je jako puzzle, které nejdou lehce složit dohromady. Některé pohnutky hlavních představitelek si nedokážu vysvětlit, což je pro logicky smýšlejícího člověka jako jsem já rána pod pás :-) A i když tedy vím, že jistým lidem bude ta mysterie určitě vyhovovat, mně sráží hodnocení o hvězdičku níž. (06.02.2008)

We will never find the pieces to put them back together... Jsou chvíle, kdy se i to nejzářivější slunce pokryje tmavými slunečními skvrnami, kdy se na tváři největšího smíška objeví bolest a něco v nás volá po vnějším zranění duše melancholickými tóny, posmutnělými řádky, bolestnými filmovými políčky, zkrátka blues jakékoholi tvaru. Ale i čirou esencí dramatizujího mládí, které vnímá citlivěji, bez odstupu a s intenzitou, která z malicherností vyrábí životní tragédie, probleskuje paprsek naděje. V porcelánově křehkém, herecky i režijně svěžím (a zároveň zralém) debutu sledujeme s dospíváním pěti sester v tuhém puritánském domácím režimu. Kaskádovitý příběh skrz střídání zcizujícího dalekohledu klukovské zvědavosti a zvětšovací lupy, atmosférické hudby a rozverných melodií, bláznivé revolty a vynucené poddajnosti, pozvolna roztáčí kola blížící se tragédie. Nenápadně. Ale rychleji a rychleji, jak sestupujeme do spodních pater. Sofia Coppola se úzkostlivě vyhýbá doslovnosti, kličkuje mezi daností připomínající nevyhnutelný osud hrdinů antické tragédie, mezi kostlivci ve skříni (i jinde) jedné americké rodiny z předměstí , a přesto z celého snímku dýchá určitá morbidní poetičnost, rozechvělá bezstarostnost člověka, který jde po úbočí skály a ví, že každou chvíli může spadnout. Dospívání je takových propastí plné a Smrt panen je živoucí pamětí mládí jako navždy ztracené, ale nezapomenuté a nezapomunutelné gesto. Dívčí mávnutí na rozloučenou, perlivý smích a pak...věčný spánek Šípkové růženky...Opravdu věčný? Vy jste zjevně nikdy nebyl třináctiletou dívkou, říká jedna z postav psychiatrovi, když se podivuje nad tím, jaké by mohla ona mít starosti. Ale tahle smutná dívenka v nás spí. Tak pozor, ať ji neprobudíme. (29.07.2007)

Mým hodnocením nechci říct, že by mě Sofia nějak zklamala, naopak si myslím, že se jedná o dobrý a místy i dost okouzlující film (dost dlouho jsem přemýšlel o čtyřech hvězdách) ale, bohužel, nikdy jsem nebyl (třináctiletou) dívkou, takže asi nikdy nedocením krásu tohoto filmu. Co můžu docenit je krása Kirsten Dunst a její výborný výkon. 60 %. (25.07.2011)

I když mám k době ve které se děj odehrává svůj vztah, tak tohle mě až zas tolik nedostalo (napodruhé už ano). Režisérka (dcera F.F. Copolly, sestřenice Nicolase Cage) pracovala s příběhem, který je pro mě dost těžko uvěřitelný, ale na druhou stranu je výborně natočený a v určitých místech výborně zobrazující dospívání. Proto mi nezbývá než se těšit na režisérčin nový film "Lost in Translation" s přitažlivějším tématem :) Tady je to tak 70% (napodruhé už čisté ****). (29.09.2003)