Přání smrti

Působivý thriller o muži (bezchybný Bronson), který se z obyčejného člověka, který nesnáší násilí, stává nemilosrdným mstitelem v obří stoce zvané New York. Scéna přepadení Bronsonovy manželky a dcery je i na dnešní poměry hodně sugestivní (dokonce mi trochu asociuje Mechanický pomeranč). Téma pomsty je sice už notně otřepané, ale zde je využito nesmírně úderně a zemitě, skoro by se dalo říct, že 'uvěřitelnější' už to asi nebude. Jinak samozřejmě určitě nejlepší (a asi i nejméně akční) díl z celé série. 80 % (05.04.2003)

Jojo, tak se nám tady ukázalo, jak zhruba to vypadá, bere-li se zákon do vlastních rukou. Na jednu stranu víme, že něco takovýho nevede k ničemu dobrýmu, na stranu druhou ovšem nemůžeme opomíjet fakt, že zákon pro takovou svoloč žádnou nápravu nemá, protože když někdo dokáže ubít člověka k smrti pro vlastní potěšení, tak si žádnou šanci nezasluhuje. A žádné vězení někoho takového nedokáže napravit. (12.07.2009)

"JAK NAZÝVÁŠ LIDI, KTEŘÍ KDYŽ JSOU OHROŽENI, TAK SE NEBRÁNÍ, JEN UTEČOU A SCHOVÁVAJÍ SE?" - "CIVILIZOVANÍ?" V 70. letech přesídlili kovbojové Eastwood a Bronson z divokého Západu do zločinem zamořených moderních velkoměst a s sebou vzali i staré dobré pěstní právo. Na toto převlečení kabátu symbolicky odkazuje v PŘÁNÍ SMRTI scéna z westernového městečka i závěrečný rozhovor Kerseyho s buldočím policejním inspektorem ("NECHCEME VÁS V NEW YORKU. UŽ NIKDY." - "INSPEKTORE, DO ZÁPADU SLUNCE?"). Narozdíl od hláškujícího macho poldy Harryho je ale Paul Kersey obyčejným člověkem, liberálem a obětí násilí, která postupně přehodnocuje svůj světonázor, přechází do ofenzívy a po zabití prvního chuligána doma zvrací. Hrdinu na jeho cestě provází solidární mlčení zachráněné oběti, hlasitý souhlas veřejnosti a později i tichá podpora ze strany policie. Veřejnost však neaplaudovala jen na plátně, ale i v kině, což kritiky právem značně znepokojilo a samotný Bronson musel později veřejně vystoupit a nabádat k tomu, aby lidé v době vzrůstající pouliční kriminality film nenapodobovali. PŘÁNÍ SMRTI je řemeslně odvedený sedmdesátkový thriller, vděčící za svou působivost kontroverznímu, ve své době aktuálnímu tématu. Následná pokračování bohužel degenerovala do Reaganovských akčních béček 80. let. Podle stejnojmenné novely Briana Garfielda. (05.12.2005)

Brutální scéna s přepadením v bytě na začátku mě hodně navnadila. Pak film trochu ztrácí tempo a spíš se tam kecá. Krátká pasáž, kdy se Charles Bronson přesune kamsi do Arizony a rýsuje tam nějaký územní plány, je naprostá nuda a já už jsem se začal bát, co z toho nakonec vyleze. Naštěstí se brzy vrátí zpět do NY a začne bez servítek čistit špinavý ulice od feťáků a zlodějů a surovost a syrovost 70. let se rozjede opět v plný parádě. Bronson si v pro něj hodně typický roli odehrál ten svůj standard, ostatní herci spíš byli do počtu. Za zmínku ještě stojí mladej Jeff Goldblum v menší roli, protože ten tady opravdu vypadal jako regulérní vyfetlej psychopat. 75% (07.03.2019)

Takže. Kdybych film viděla před 38 lety, padnu na zadek z té Sodomy Gomory a Babylónu v jednom. Dnes už jsme poněkud civilizovaní a asi víc nároční a hlavně vnímavější. Připadá mi to jako by do Ameriky v době kolonizace naložili jednu loď samými mentály a druhou trestanci. Co z nich po generace vydegenerovalo, to vidíme dnes. Asi to tak bylo a je. Zvláštní, že když v okolí pár bloků během 3 měsíců přišlo 12 rodin o člena rodiny rukou zločince, nic se nedělo ani nevyšetřilo. Když začaly padat hlavy hajzlům, tak toho byly plné média a začalo se najednou konat!! Pokrytecká Amerika jako na dlani, k tomu kontrast mezi diskriminací kriminality (až tak to je - myslím tím černochy) a bezmocnou odevzdaností (něco mezi pacifismem a debilitou - potencionální oběti). Když šel ten úchvatný domobranec do penze, nahradila jej další mnohem účinnější zbraň: "Naše banka pomohla již hodně lidem k lepšímu životu." Už mi přestávají vadit vytahané ruce jak opice od stereotypních nákupů. Není nad určitou jistotu, hlavně neprovokovat. (30.03.2012)