Powder
Púder
Režie:
Victor SalvaScénář:
Victor SalvaKamera:
Jerzy ZielińskiHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Mary Steenburgen, Sean Patrick Flanery, Lance Henriksen, Jeff Goldblum, Brandon Smith, Bradford Tatum, Susan Tyrrell, Missy Crider, Esteban Powell, Ray Wise (více)Obsahy(1)
Zkušený šerif Doug z městečka Wheaton City si myslel, že už ho nic nemůže překvapit. Potom však ve sklepě osamělé farmy objevil ukrytého mladíka - geniálního albína s mimořádnými psychickými schopnosti a s duší nevinného dítěte. Jeremy Reed, který si pro svou bělostnou pleť říká Pudr, skončil v domově pro mládež. Jeho ředitelka Jessica Caldwellová chce přecitlivělému, zvláštnímu mladíkovi pomoci, stejně jako šerif, jeho nový učitel i spolužačka Lindsay. Většinu obyvatel městečka výstřední "zrůda" odpuzuje. Jako by tušili, že v Jeremym se tají podivuhodné a smrtící síly. Mladík však nikomu nechce ublížit: přeje si jenom klid a možnost žít na rodné farmě. Nic z toho však už není možné: ani chápaví přátelé nemohou odvrátit od pokorného Jeremyho katastrofy, jež ho provázejí od samého narození... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (103)
S odstupem času si člověk uvědomí, o jak nadčasový snímek se jedná. A je vcelku jedno, kolikrát byl podobný příběh o zlu, smrti, lásce, kráse a naději zfilmován, protože takových příběhů je stále zapotřebí jako sůl. Přesvědčivý výkon Flaneryho je místy až strhující. První napínavá scéna začíná lžičkou a pak už se další jen přidávají. Nechybí ani citovky na balík kapesníků, kdy prim hraje otcovské obětí. Konec je přese všechno plný naděje ve věci lepší a zřejmě také jediný správný. ()
Čekala jsem film o albínovi a ne o nějakém nečlověku se schopnostmi Boha a nezměřitelným IQ. Příšerně sentimentální příběh s hypersenzitivním soundtrackem a nepochopitelnými scénami. Je pěkné myslet si, že jednou humanita bude přesahovat technologii a že člověk "je" i po smrti, protože se energie neustále přeměňuje, ale ... vždyť film o outsiderovi za zevnějšek jde natočit i jinými způsoby ... Divím se komukoliv, kdo tomu skočil na špek. ()
Tak toto bol už ale vážne gýč. Tu sa hralo na city bez prestávky. Popri obvyklých poučeniach (tolerancia k slabším, každý má nejaký problém, ale nie vždy ho vidieť, byť iný neznamená automaticky zlý,...) sa nám tu v pozadí nenápadne predkladá nosná idea postmoderny - jednotlivec, ako taký nemá dosť síl, aby zmenil spoločnosť, a preto má v zásade dve možnosti: 1. snažiť sa čo najviac prispôsobiť, alebo 2. byť vytesnený na okraj spoločnosti. Ja však verím v opak. Mohol to byť výborný film, keby hlavný hrdina nebol čosi ako superman, ale obyčajný chalan, a keby sa režisér nesnažil každých 5 minút diváka dojať. ()
Tradičné stupňujúce prvky, oboznámenie sa jedinečnosťou a inakosťou hlavného hrdinu, posmievanie, vrhnutie do močiara, jeho oslobodenie, beh na lúke a samozrejme úplné oslobodenie s podporou milovaných. Nejak som stále mala pocit, že toto som už niekde a niekedy videla, nie je to zato až taká veľká chyba, že vždy viac filmov je o tom, ako ten dobrý a jedinečný túži sa oslobodiť z nášho sveta, ale kradnúť by sa aj tak nemalo :)! Jeho duša bola iná, on bol iný, ale lásku potreboval ako každý z nás. Filmy s podobnou tematikou: Green Mile, Maska. ()
Vyčnievaš z davu? Tak za to zaplatíš! Bělásek je živá výčitka, jeho duša je čistá, ako čerstvo napadnutý sneh. Môže snáď niečo viac rozzúriť tupé hlavy, pre ktoré je vrcholom blaha požieranie steriodov a šikana bezbranných? Ako veľmi sa mýlite vy všetci, ktorí si súcit pletiete so slabosťou. Prežiť vo svete ľudí, vnímať všetkú krutosť a dobrovoľne sa neodporúčať na onen svet, chce kurevskú dávku kuráže. To ale tí, ktorí radšej odvracajú oči nevedia, pretože život na spôsob nevidím a nepočujem, je tak pohodlný... Chápem Běláska, viem aké to je hanbiť sa za vlastný druh a želať si, aby som k nemu nepatrila. Dovoľte detskej časti vašej duše nahliadnuť do pravej tváre sveta, ale nebuďte prekvapení, keď vás rozplače. ()
Reklama