Jak přicházejí sny

Hezky si to ten Vincent Ward namaloval. Brodění se v záplavě olejových barev je jedna strana mince, ta oku i duši lahodící. Jakoby člověk byl jen na drátkách a poletoval v (ne)čase a prostoru podle vzoru - jak si to uděláš, tak to máš - věř si malý lidský člověče. Jenže tahle mince má i svou druhou stranu, která se příčí v jícnu a nelze spolknout. Malý červ nahlodávající tohle barvičkové jablko. Překombinované strašidlení v krasosnění. Wardovy sny přicházejí a ty moje odcházejí. (23.03.2011)

S poměrně těžkou látkou se filmaři tohoto díla poprali velice slušně a docela hezky si to i vymalovali. Určitě také stojí za vidění zajímavá vize pekla a kvalitní výkon Robina Williamse. K několika drobnostem bych sice měl výhrady, ale celkově mě tento mysteriózní snímek s notnou dávkou romantiky nezklamal. Taky chápu, že takový typ filmu zbudí rozporuplné emoce a různé hodnocení. Někomu sedne a někomu zase ne. Já byl vcelku spokojen a nakonec s toho vyšly slabší 4* - 75% (10.03.2009)

Nápady, předložené nám v tomto filmu, jsou velmi efektní, ale bohužel ne efektivní. Film je velice krásný po obrazové stránce a... to je všechno. Skotačení Robina Williamse v onom světě, plném impresionistických výjevů, je moc hezké na pohled, ale když se nenecháte příliš unést (což stejně nebude trvat dlouho) a zaposloucháte se do dialogů, zjistíte, že patří k těm nejbanálnějším, jaké jste kdy ve filmu slyšeli. A například hudba je v tomto případě čirý kýč. A mimochodem, autorem literární předlohy je Richard Matheson, proslulý svými horrorovými komediemi (Havran, Komedie plná hrůz, Příběhy hrůzy atd.), jejichž základním stavebním kamenem je černý humor. A ten si v rámci tohoto příběhu umím docela živě představit, což vrhá temný stín pochybnosti na scénáristovo pochopení látky. Tady nenajdete ani špetku humoru, který by stál za řeč. (11.04.2003)

Pamatuju si, že jsem to kdysi viděl v televizi a docela mě to dostalo - teď jsem si to cíleně sehnal a poznal, že jsem si to neměl dělat... Tento film bohužel moc často zachází za hranici přijatelné sladkosti, jakkoliv může jeho vizuální i narativní kýčovitost zprvu vypadat vhodně - konec působí jako sladkobolný přeromantizovaný cumshot. A je to škoda... 6/10 PS: a to je zhruba ve 3/4 filmu těžké nemít knedlík v krku... (02.09.2008)

I found you in hell. Don´t you think I could find you in New Jersey? 1) Na filmu asi nejvíce zaujme výtvarné zpracování. Barvité zobrazení nebe jako šíleného snu impresionistického malíře je překonáno vskutku hrůzostrašnou podobou očistce i pekla samotného. Musím však poznamenat, že mě děsí i to předváděné nebe._____ 2) Snaha o duchovní přesah v podobě jakéhosi reinkarnačního katechismu dopadla podstatně hůře. Naivní dialogy presentují "život po životě" v duchu hollywoodského mainstreamu jako trochu, pravda, odlišný způsob existence u sousedů za kopcem, nicméně však ne natolik, aby to nešlo v pohodě popsat, nafilmovat a promítnout (ne)nadšeným diváckým masám. K tomu autor knižní předlohy Richard Matheson: I will not comment on What Dreams May Come except to say that a major producer in Hollywood said to me, 'They should have shot your book.' Amen._____ 3) Ani ukňouraný Robbie Williams (jinak můj oblíbený herec) mi nepřipadal jako vhodný výběr._____ 4) Film postrádá i vtip a nadhled (když už ho tedy nemohu brát vážně)._____ 5) Nejhorší však, co mohu říci, je, že jsem se chvílemi dosti nudil._____ 6) A tak mě nejvíce zaujala výzva, kterou bych rád adresoval některým jedincům: Elevator to Hell. Going up! (11.03.2014)