Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň

Jasně, bejt mi takovejch 12 let, tak jim to všechno sežeru i z navijákem a bezvadně se u toho bavím. Jenže mně už 12 není, takže jim to zas tolik nežeru. Jasně pro děti je to ideální pohádka, jenže pro ostatní je to přece jenom trochu míň záživné a ještě ke všemu docela dlouhé. No co, pro jednou se to dá přežít a závěrečná bitva byla docela dost dobrá, takže jako nenaročná blbinka na jedno podívání je to ok. (23.08.2006)

Letopisy Narnie jsou v knižní podobě spíše pohádkou pro děti než rozmáchlou fantasy pro dospělé a podle toho by se mělo přistupovat i k filmům. Naivnější pojetí a jednodušší zápletka k tomu patří. Problém je hlavně v obsazení dětských rolí, jejichž představitelé jsou děsně nevýrazní. Vzhledem k prakticky nulové konkurenci však může zářit ďábelská Tilda Swinton. (29.11.2022)

První polovinu filmu (dobrých 80 minut) ve mně příběh spisovatele (a Tolkienova přítele) C. S. Lewise nevyvolával pražádné emoce. Je v ní ukryta skutečnost, kdy si kvarteto sourozenců zvyká na nový domov (jelikož opustilo rozbombardovaný rodný Londýn) i na kouzelný svět zasněžené Narnie, kam se díky nejmladší Lucince dostanou. Ovšem nicotný děj museli tvůrci narozdíl od Pána prstenů pořádně oživit, aby se bylo na co koukat. Ale ani to nestačilo. Navíc jsou Letopisy Narnie určeny převážně dětem, ale i ty nemusejí skousnout délku filmu, naivitu vyprávění a bezzubost celého projektu. Rušivých scén je celá řada, nudných jakbysmet. A když už se v závěrečné půlhodině schyluje k bitvě mezi armádou mytické lva (a čtyř dětí) a armádou proradné čarodějnice, tak musí být všem jasné, kdo vyhraje – tudíž je důležité, JAK toho dosáhne. No, a pochopitelně i zde se projeví bezradnost a nicotnost. Zaplaťpánbůh, že alespoň castingem se leccos zalepilo. Děti v hlavních rolích nehrají vůbec špatně a Tilda Swinton jako samozvaná vládkyně alespoň potěší otrávené diváky. (25.08.2006)

Pověst mixu Harryho Pottera a Pána prstenů je absolutně nesmyslná. Cílová trefa do dětského diváka v kombinaci s řádně fungujícím světem fantasy funguje leda tak v hodně širokých motivech. Andrew Adamson možná umí sedět u počítače a společně se svým týmem tvořit animovaná dobrodružství jednoho zlobra, jenomže základ nové fantasy ságy se mu nepodařilo položit ani omylem. Adamson se opírá pouze o výpravu (v mnoha případech dosti lacinou) a absolutně kašle na nějaké budování životnosti celé Narnie jakožto světa, který by si měl diváka připoutat. Maximálně zdlouhavá první půle se snaží být vykompenzována akčněji vygradovanější druhou, jenomže jakýkoliv drajv vychází vniveč díky nulově nabývanému hrdinství dětských postav, ze kterých se stávají zachránci Narnie víceméně díky pár střihům mezi několika odfláknutými dialogy. Navíc Adamsonovi chybí cit pro detaily – jak moc jsem si přál, aby kamera při prvním Petrově vytasení meče pomalu zabrala lesknoucí se kov v celé jeho kráse. Kameraman se naprosto nepochopitelně krotil, čímž se velkolepost závěrečné bitvy vytrácí úplně do ztracena a celek je tak neúměrně dlouhou pohádkou, kterou bych si vychutnal leda tak poté, co bych na dortu sfouknul maximálně osmou svíčku (03.04.2006)

Mluvící bobři jsou sice fajn, ale tak nějak mi to nestačí k dobrému filmu. Chatrný příběh (ostatně četla jsem i knížku a i ta je opravdu hodně pro malé děti, není tolik propracovaná jako třeba svět Harryho Pottera a s Pánem Prstenů se ani srovnávat neodvažuji) sice částečně kompenzuje skvělá výprava a hlavně úžasná hudba Harry Gregsona-Williamse, ale to na dobré fantasy opravdu nestačí. (07.06.2006)