Sedm schodů k moci

Jsem příjemně překvapená - nečekala jsem, že se to až tak povede. A ani mě vlastně moc nelákalo to vidět, už jen kvůli tomu, že mi křehká brunetka Eva Josefíková přišla na roli carevny totálně mimo mísu. Ale mýlila jsem se, zahrála to skvěle. Výhrady mi zůstaly k postavě novináře Krčky - to byla fakt karikaturka (vycucanec z prstu a ještě jak několikrát v každém díle musel na kameru zahromovat, že je fakt svině - to bolelo!), ale jinak to svištělo parádně. Obávám se ale, že z toho hodně lidí bude vyvozovat chybné závěry, ze to přesně takhle v politice a jejím zakulisí vypadá. Tak to ani náhodou. Nějaké motivy si sice půjčili - ty, o kterých se psalo a byly dostatečně bizarní, ale jinak to bylo přifouklé a opulentní pro potřeby dramatického seriálu (čímž zároveň neříkám, že mnohdy nemůže být realita ješte horší, ale probíhá to prostě jinak). Nejvíce ale oceňuji, jak se scénáristům podařilo vybudovat uvěřitelnost a dynamiku vztahu mezi mazanou asistentkou a politikem - jak dokázali názorně a psychologicky propracovaně ilustrovat nepostradatelnost. A konec tedy ufikli, chtělo to ještě aspoň jeden dva díly. (24.07.2023)

Seriál podle mě hodně dobrý (oproti ostatním seriálům na Primě dokonce výborný), škoda jen toho konce, který byl strašně uspěchaný... Očekával jsem, že 7 dílů bude 7 schodů a 8. díl nějaké rozuzlení. Osmý díl se nakonec 55 minut odehrával "na vrcholu schodů" (pokud teda ten první nebyl pod schody :D) tak či tak, rozuzlení dostalo čas pouhých 5 minut a !(asi spoiler)! nakonec zůstává závěr otevřený. Nevadí mi ani tak ta otevřenost, ale spíš uspěchanost, kdy v posledních dílech děj graduje a z ničeho nic skončí... Ale i přesto dám 5*, protože ten závěr byl jen jedno z mála slabých míst seriálu. (18.03.2024)

„Tak s tím stresem něco uděláme, ne?“ Tvůrci okolo publicisty Josefa Klímy si vybrali skutečnou kauzu, kterou obalili dalšími motivy, aby to celé bylo ještě víc mlaskavé. Znalost a inspirace politickým prostředím v první dekádě nového tisíciletí je patrná. Bulvární novinář první díly uvozuje tím, že je pěkná svině, kterou živí neštěstí druhých. Anička studovala vysokou školu. Teď ovšem černooká brunetka přežívá coby venkovská servírka, stará se o nemocnou mámu a trpí nespolehlivost přítele. Ovšem matka zase tak chorá není a přítel rozhodně nepatří k nejvěrnějším. Pomůže jí zděděný byt v Praze. A nakonec i štěstí při hledání jobu: práce ve sněmovní jídelně je jen odrazovým můstkem na cestě vzhůru. Až do Strakovy akademie. Uběhne pár týdnů a naše potvora už promyšleně zvažuje, o koho rozšíří své milenecké portfolio. Tuhle holku holt někdo solidně podcenil, ač je to tedy celé postavené na náhodách, scenáristické ledabylosti či na hlouposti postav, které by přitom měly být opatrné. A když se pár dílů docela povede, následují další, které jsou zase plné blábolivých minut, kroky postav jsou jalové a ke kýženému výsledku se dopracují zatraceně snadno. Eva Podzimková si každopádně svou mrchu náležitě užívá. A postelové scény? Ty jsou svou snahou o „světovost-dusnost-energičnost“ kouzelné. (01.06.2023)

Ty tři hvězdy dávám za výborný výkon Evy Podzimkové, která má skvělé předpoklady hrát přesně takové typy dívek nebo mladých žen. Ďábel s andělskou tváří. Vyoralek je každý seriálem či filmem o něco lepší. Jinak mě tahle kauza nějak nebere, protože to byl především Zemanův puč, aby odstranil demokraticky zvolenou vládu za pomoci traktoristy a pustil k vládě Bureše s komunisty a socany, které se chystal také zničit. Následky tohoto puče neseme dodnes, kdy nám 4 roky vládnul 4 roky několikrát soudně usvědčený udavač STB, defraudant a několikrát soudně usvědčený lhář Bureš. Z celé kauzy jsme se dozvěděli, že Nagyová nedanila kabelky a že je Nečas podpantoflák. No a z toho puče jsme se bevyhrabali dodnes. Mám za to, že třeba u Bureše se nabízí přímo několik kauz, které by si zasloužily zfilmování. Nezdaněné kabelky a žárlivá milenka není zrovna to, co by mě příliš zajímalo. A celá kauza o ničem jiném nebyla. (18.03.2024)

Sedm schodů k moci je o případu, který se v Česku opravdu stal, jak všichni víme. Nejvtipnější jsou samotná jména, která (ne)mají odkazovat na reálné představitele. Petr Nečas - Tomáš Vichr - alespoň tvůrci zůstali u počasí. Premiér Dub - Topolánek - strom jako strom. Více než samotný fakt, že se ze samého společenského dna někdo může dostat až do premiérské kanceláře je pozoruhodné to, jakou cestou musela Anička jít a co všechno postupně dělala. Z hodné holky se stala výstavní mrcha schopná úplně všeho. Ale to je moc. Jakmile jí někdo ochutná, je opojná. Za zmínku ovšem stojí, že zpočátku ji k řadě krokům navedla či popostrčila její kamarádka, která se pak dost divila, co se z Aničky stalo. Zajímavý je ale seriál i tím, jak zobrazuje politické prostředí. Státní zakázky, lobbisté, vztahy mezi opozicí a vládou, ale i třeba novináři. Pozoruhodné, že se tvůrci nebojí poukázat na tzv. novinářské svině. Tohle je bohužel politika a nedělám si iluze, že kdekoli na světě to funguje jinak. Eva Podzimková hraje cílevědomou Aničku skvěle. Dobře jsou obsazeny i další posty. Jedinou výtku bych měl ke krátkosti seriálu. Tahle přímočarost je spíše na škodu. (18.03.2024)