Znovuzrození

Prvky sci-fi a tajemna jsou využity hlavně ze začátku příběhu. Vše začíná tím, že Arthur Hamilton dostane lísteček s adresou a později mu volná kamarád Charlie Evans, ale to se zdá být nemožné, protože by měl být mrtvý. Hamiltonovi to nedá a rozhodne se následovat instrukce, které od kamaráda dostal. Dostává se do firmy, kde mu je nabídnuta velice zvláštní věc... Úvodních 45 minut a závěr jsou z celého filmu to nejlepší. (07.07.2012)

Veľmi originálny nápad, ktorý sľuboval prepracovanejší scenár a podľa mňa aj iný typ spracovania. Frankenheimer to trochu prestrelil s tým artovým chladným vizuálom a nedokázal ma do svojho scifi sveta emocionálne vtiahnuť, ako sa mu to podarilo jeho inými filmami. Film si už príliš nepamätám, takúto ťažkú látku asi treba vidieť viac krát a možno potom pozmením názor. Zatiaľ ale iba za tri vychladnuté artové hviezdy. (27.06.2012)

Doporučuji NEČÍST vše vyzrazující obsah! Já naštěstí nečetl vůbec nic, a tak jsem byl více než příjemně překvapen. Hlavní hrdina není spokojen s tím, co má, a tak se rozhodne pro změnu. Až příliš pozdě pozná, že udělal osudovou chybu. Skvostné černobílé drama upoutá už úvodními titulky (připomněly mi ty u Vetřelce4) a zlověstnou hudbou J.Goldsmitha. Pak se rozehraje herecký koncert, kdy stačí jen úsměvy, škleby, oči nebo povytáhlé obočí, abyste věděli, co bude následovat. Skvostná je slavnost u boha Pana (bakchanálie, dionýsie...prostě starověké orgie vína a sexu), která připomene, že film vznikl v uvolněných 60.letech (hippies...). Zdánlivou Rajskou zahradu však má pod palcem někdo úplně jiný... (29.11.2015)

První část filmu, která se nese v duchu psychothrilleru/sci-fi, je naprosto dechberoucí. Frankenheimer předkládá neskutečně inventivní a neotřelé záběry (nevěděl jsem, že GoPro vymysleli již v 60. letech) a celá pasáž jako by byla natočena "Hitchcockem na Temné straně síly". Pak ale Randolph prodělá přeměnu, na scénu přijde Hudson a najednou jde o zcela jiný film. Načne se znatelně filozofická hippie část (nesmyslně ovlivněno dobou), jež připomíná odstředěný Easy Rider vyprávěný dědkem za zenitem, kde se řeší "konzum vs svoboda", ztracené mládí, životní úděl, korporátní Amerika atd. A pak najednou v momentě, kdy jsem již začal lámat hůl, se vše vrátí do kolejí úvodní části a opět jsme vrženi do hutné svíravé atmosféry, abychom byli svědky cynicky tvrdého, černohumorného konce. Těžko tedy nějak konzistentně hodnotit, nicméně za výkon Murraye Hamiltona při setkání Arthura a Charlieho v úplném závěru filmu se přikláním k silnější možnosti.. (22.02.2015)

Presne, ako som sa intenzívne nechával unášať na atmosfére The Manchurian Candidate z roku 1962, práve od Johna Frankenheimera, kde bol dôraz kladený na maximálny účinok desu, tak to isté platí aj pre tento počin s Rockom Hudsonom v hlavnej úlohe, kde sa čudujem, čo ho presvedčilo ísť do tohoto projektu, ktorý na mňa pôsobil tak duševne nevyrovnane, že mal som problémy pri niektorých scénach sa jednoducho na to celé vykašlať. Pomerne silné scény, sprevádza určitá kontroverzia ( za všetko vraví scéna zo suda, či záverečná, posledná ... ), ktorá vo mne vzbudzovala otázniky preto, ako po celý čas pracuje scenár, ktorý si dovolí urobiť hocičo a herci sú toho doprovodom, ktorí ma úprimne desili, čo Rock je v tom zainteresovaný až tak, že by rád začal opäť znovu, ale ... V dnešnej dobe nie sú účinky také, ktoré by diváka zrazili k zemi, ale ja som sa dobrovoľne odhodlal podstúpiť toto riziko, ktoré mňa osobne vydesili, až to nie je pekné, lebo tá atmosféra a kamera Wong Howa, je dokonalá v zachytení strachu a hrôzy, ktorá funguje v tomto prípade tak, ako som chcel, čo povyšujem toto Frankenheimerovo temné dielo k povinným skúškam napätia, že niekedy samotný majster Alfred Hitchcock by sa červenal a prikývol by na výborne odvedenú prácu !!!! (01.06.2014)