Znovuzrození

První část filmu, která se nese v duchu psychothrilleru/sci-fi, je naprosto dechberoucí. Frankenheimer předkládá neskutečně inventivní a neotřelé záběry (nevěděl jsem, že GoPro vymysleli již v 60. letech) a celá pasáž jako by byla natočena "Hitchcockem na Temné straně síly". Pak ale Randolph prodělá přeměnu, na scénu přijde Hudson a najednou jde o zcela jiný film. Načne se znatelně filozofická hippie část (nesmyslně ovlivněno dobou), jež připomíná odstředěný Easy Rider vyprávěný dědkem za zenitem, kde se řeší "konzum vs svoboda", ztracené mládí, životní úděl, korporátní Amerika atd. A pak najednou v momentě, kdy jsem již začal lámat hůl, se vše vrátí do kolejí úvodní části a opět jsme vrženi do hutné svíravé atmosféry, abychom byli svědky cynicky tvrdého, černohumorného konce. Těžko tedy nějak konzistentně hodnotit, nicméně za výkon Murraye Hamiltona při setkání Arthura a Charlieho v úplném závěru filmu se přikláním k silnější možnosti.. (22.02.2015)

Úžasné titulky, ač černobílé tak dobově psychedelické s monumentální varhaní hudbou, kterou podporují nervní smyčce - velice depresivní účinek předznamenává film, který sám často vypadá jako zážitek špatného tripu. Ač je film směsicí sci-fi a psychologického dramatu, je v jeho základech staré vyprávění o upsání vlastní duše Ďáblu výměnou za pozemské blaho, za nový život, za falešný ráj. Jen v roli Ďábla je odosobněná korporace. Ale na tom vinobraní by našinec účast bral. Dodatek 30. 10. 2013 - Soundtrack je celý skvělý, obstojí i bez filmu a působí velmi barokně. (28.10.2013)

Ide o typický príklad ´´čudnej sci-fi´´, ktorej sa tak náramne darilo v rokoch 60. a musela prísť až nasledujúca dekáda, aby si tvorcovia ( a hlavne účtovníci filmových štúdií ) uvedomili, že na tomto žánri sa dá zabávať a zarábať. Nuda až na kosť, spracovanie ohromné. Vychádza z toho priemer, ktorý neodporúčam paranoidným divákom. (28.06.2017)

Už od úvodních titulků je jasné, že tohle bude jeden z těch těžkotonážně podivných filmů. Výkon Rocka Hudsona je super a je zajímavé, jak se tam střídá nálada a prostředí. Od sci-fi nálady ze začátku, přes pohanskou veselici alá Wicker man (fakt jsem měl chuť se sebrat a jít na vinobraní) po bohémskou party a vše spěje k cynickému konci. Paranoidní atmosféra je ale přítomná neustále. (15.04.2012)

Působivé psychologické sci-fi se zajímavou atmosférou a jasným poselstvím - člověk by rád tak často měnil svůj zaběhnutý život, aniž by si uvědomil, že vlastně neví, co chce, a že snad dokonce je spokojen s tím, co má. Ale nepřijde na to někdy dřív, než už je pozdě. Scéna bakchanálií mi přišla divná - zbytečně dlouhá a ani mi nepřišla jako oslava života. Ostatně - on sám se vzápětí doma na večírku taky totálně opije, ale už to není podáváno jako oslava života. Prostě mi tam některé věci a myšlenky neseděly, a být to o dvacet minut kratší, je i to poselství podle mne zřejmější. Navíc nenabízí film protiváhu - ano, přizná, že velké procento lidí se chce vrátit, že je velký neúspěch, ale už dál neřeší hypotetickou situaci nového začátku a vlastních rozhodování, kdy si člověk konečně uvědomí, co skutečně chtěl, co je jeho "oslavou života". Takže film podle mne zůstal jen na půl cesty a rozhodl se pro co nejjednodušší konec, jenž nesouzní s celkovým dosavadním zaměřením. (16.04.2016)