Bostonský škrtič

Zajímavé mapování tohoto případu. Odkrývá danou dobu s jejími předsudky a nelehký úděl novinářů. Nemyslím si, že jsou tady proto, aby mařili vyšetřování. Někdo toho hlídacího psa demokracie dělat musí. Tady je ještě hezky ukázáno, že když je pořádný skandál, tak prachy za práva jsou velmi blízko. Co mi to jenom připomíná? Že by Kájínka. A zajímá vůbec někoho, jak to bylo, nebo se chtějí všichni okolo na tom napakovat a užít si svých 15. min. slávy. Nemyslím si, že bychom se nějak výrazněji v dnešní době posunuli. Prachy a sláva budou pořád hodně vysoko za každou cenu -i vraždu- .  Snímek měl spád i napětí. Za mě spokojenost. (13.08.2024)

Oslava ženské síly, kriminálka nebo investigativní thriller? Bostonský škrtič vlastně nikdy plně nefunguje ani v jedné ze zmíněných rovin, Matt Ruskin dodává pouze slušné řemeslo s působivým výkonem Knightley, které ovšem nedokáže plnit uspokojit ty, kteří doufají v novou instantní klasiku, ze které by na pochodu ideálně mrazilo. Vyprávění podobných příběhů je nutné, jen by do budoucna byla potřeba též více výpovědní hodnoty.... (18.03.2023)

Svého času jsem si stěžovala na Zodiaca a srovnávala ho s lepšími filmy, no a teď aspoň vím, že se mi líbil o trochu víc než Bostonský škrtič. Ale ten mě taky bavil. Jenom v něm nebyla žádná taková scéna, jako když jde Jake Gyllenhaal do sklepa s tím divným pánem a celý svět jako by se v tu chvíli scvrkl jenom na tu situaci a divák fyzicky cítí svoje srdce bušit někde v krku a na nic jiného není dovoleno myslet, protože je to tak intenzivní. Tady je sice paradoxně velmi podobná scéna, kdy jde Keira vyšetřovat za divným pánem do sklepa, ale jak jsou obě scény natočené a jak působí na diváka ilustruje velký rozdíl (ve schopnostech autorů). Ale možná jsem k Ruskinovi nefér, protože on se zase tolik o tu thrillerovitost nepokoušel, držel se spíš investigativní linky a lidskosti svých hrdinek. A jako postavy, jejichž práci sleduji, se mi určitě víc líbily Keira a Carrie Coon než Fincherův mírně vyšinutý sausage fest. (27.03.2023)

Je to sice Fincherův Zodiac z Wishe, ale i tak je to poměrně chytlavé. Má to atmošku, řemeslně je to v cajku a i když to s historickými fakty žongluje hodně freestylově, ve výsledku je taková drzá fabulace k divákovi vlastně asi vstřícnější (což nemusí nutně znamenat lepší) než ten do ztracena ukončený Zodiac. (EDIT: Sakra, cítil jsem se jako frajer, že jsem vymyslel to spojení "Zodiac z Wishe" a teď koukám, že už to tu má M.i.k.e, takže zase nic :D ) (26.03.2023)

Pozor, postarší i mladé a osamělé ženy nejsou ve svých domácnostech v bezpečí! Na dveře jim klepe bostonský škrtič. A dvě novinářky o něm podají první novinové články. Keira Knightley, dosavadní redaktorka sekce pro životní styl, která má tím pádem s investigací vražd nulové zkušenosti, je jednou z těch novinářek, za kolegyni má Carrie Coon, ta je ale na scéně o poznání méně. Keira se dovedně pohybuje dobovými reáliemi, účes i její oblečení jí ubírají na sexappealu a hraje velmi zaníceně. A všichni ostatní herci, kteří její hvězdnou auru obklopují, si také zaslouží pozornost. Matt Ruskin, scenárista a režisér v jedné osobě, mapuje období od roku 1962-1965. V prvních fázích svého počínání je přehledný, postupně, tedy jak začnou přibývat možní podezřelí, se jeho film zamotá do menší nepřehlednosti a nedostane se mu potřebné gradace. Jeho režijní rukopis mohl být o stupínek výraznější. Vraždy, kterých je celkem 13, jsou poměrně brutální, alespoň podle policejního popisu, a stejně tak i vedené útoky proti nic netušícím obětem. Zobrazení je ale značně umírněné, v podstatě se k divákům strach z pouličního vraha dostane v menší míře, než by bylo potřeba. Divák se tedy spíše ponoří spolu s hrdinkou do investigace, která má zajímavý a svěží ráz. Sbírání faktů se povedlo a divák je natěšený, kam celé to vyšetřování dospěje. V té době měl film gradovat. A neděje se tak. Nedá se přímo napsat, že by vyvrcholení filmu, který se držel úzce historických událostí, nebo přinejmenším usiloval o to, aby to vypadalo, že se striktně jede v historické dramatizaci událostí, mělo být nějak extra vypjaté, přesto z filmového hlediska ten nedostatek nervy drásajícího rozuzlení tady znát je. Pak jistě nikoho nepřekvapí, když si prostřednictvím závěrečných popisek přečteme, co se stalo s obviněnými, případně jaké tresty padly, i kam dospěly kariéry a životy našich horlivých novinářek. Ve výsledku je to snaživé i poutavé dílo, do kterého režisér nevložil extra zapamatovatelné režijní momenty, ovšem naverboval Keiru, co pátrá po vrahovi velmi zarputile a s buldočí vervou. 7/10 (25.04.2023)