Přepadení 13. okrsku

„You mumble a little bit, but i get the general idea.“ „Let’s go.“ „Slipped right out of the chair.“ „Yeah. I don‘t sit in chairs as well as I used to.“ John Carpenter nás víta príjemne napínavou elektronickou hudbou, vhodnou aj ku cvičeniu. S postavami sa nezoznamujeme, ideme rovno do akcie, ktorú preruší polícia brutálnou streľbou. Nachádzame sa v Los Angeles, už vtedy známemu mestu aj vďaka svojim gangom, čo dodáva filmu reálnosť, ktorú podčiarkujú neznámi herci. Exploitation žáner zasa sľubuje brutalitu, ktorá je dodržaná už od úvodnej streľby. Do okrsku 13 príchodzieho lieutenanta spoznávame len trochu. Sympatickejší je ale najnebezpečnejší hláškujúci prevážaný väzeň. Prvá brutalita súvisiaca s hlavným dejom ide cez hlášku, no zachováva si svoju nekompromisnú drsnosť. Napriek úvodnému triešteniu dejových línií sa všetky spoja v tú hlavnú, a to útok na policajnú stanicu, ktorá našťastie trvá väčšinu času. Do miest, kam vás vedia trafiť zbraňou, by som však vstával opatrnejšie. Dočkáme sa však zlomeného lakťa, za aký by sa nemuseli hanbiť ani v Brawl in the Cell Block 99, či najlepšieho hodenia a vypálenia z brokovnice, kedy Carpenter na pridanie napätia využíva aj svoju hudbu. Vo výsledku ide o kvalitný ačný exploatačný film, ktorému chýba kus originálnejšej akcie a zaujímaví záporní hrdninovia v boji proti obrancom policajnej stanice, aj keď veľa scén sa nedá zabudnúť. „He don‘t stand up as well as he used to.“ –„Black?“ „For over 30 years.“ –„Got a smoke on you?“ –„Another one gone. When you’re in my position, days are like women. Each one is os goddamn precious. They always end up leaving you.“ „Hey I wanted vanilla twist.“ „Anybody to wish me luck?“ „Good luck.“ „Look at that. Two cops wishing me luck. I’m doomed.“ „I’ve been with policemen for five years.““That’s enough to grow hair on a rock.“ –„It‘s an old story with me. I was born out of time.“ –„I’ll tell you sometime.“ (06.02.2021)

CAN'T ARGUE WITH A CONFIDENT MAN! Námět dobrý, zpracování o to horší. Gang zmagořených bastardů, co dokáže rozstřílet policejní stanici z dálky za použití tlumičů, odříznou ji od veškerého spojení a elektřiny, odtáhnout všechny mrtvé, není dost chytrý na to, aby následně nenabíhal před hlavně. Stupidita. Hlášky celkem dobré, buchta na stanici v uplém svetříku nadržená, ale to na dobrý film bohužel nestačí. GOT A SMOKE? (22.03.2018)

Mile mě to překvapilo. Moc jsem od toho nečekal, ale nakonec je to celkem slušný akční (ačkoli akční to začne být až v druhé půlce) thriller, který i přes pomalé vyvíjení děje a atmosféry na mě dokázal působit dost napínavě. Je vidět, že už i v téhle době Carpenter prostě uměl. Sice tohle je jeho první film ze sedmdesátek, který se mi líbil, ale o to líp, že jsem takový konečně našel. Škoda jen toho, že ty postavy v tom nejsou líp zapojené a že ke konci už ta silná atmosféra krapet opadla. Ale jinak jsem dost spokojený, nemám co víc vyčítat a navíc je tady jedna scéna, která mě fakt hodně překvapila, jelikož jsem ji absolutně nečekal...  4* (10.07.2021)

Film, kterým Carpenter nejen ukázal jak se za málo peněz pořizuje hodně muziky, ale také zahájil útok na trůn krále napětí, na němž se pak se svými minimalistickými peckami udržel téměř celou dekádu. Malý rozpočet, jednoduchý příběh, který si ve své téměř absurdní zápletce neláme hlavu s logikou, stručné dialogy, minimalistická hudba, svícení i herecké výkony, které přesto nejsou ploché. To vše slouží jedinému. Gradaci dokonale šponovaného napětí. A jako bonus černý humor a sympatická nekorektnost. (23.09.2010)

Raný Carpenter razil v rámci rozpočtových limitací (kombinovaných s potřebou natáčet na drahý materiál Panavision) heslo "natočit co nejméně materiálu a použít z něj co nejvíce". Je možné, že díky tomu mají jeho počáteční filmy nepříjemně dlouhé expozice a celé je to sestříháno do poměrně letargického celku. Navzdory tomu ale paradoxně výborně funguje první polovina než vůbec dojde k událostem zmíněným v názvu filmu. To dlouhé, chladnokrevné čekání pak ale ve výsledku trochu ztrácí na působivosti, když se dozvíte, že nebylo režijním záměrem, nýbrž metodou jak natáhnout film na celovečerní stopáž. Výsledná akce, dialogy a vedení herců jsou pak obvyklým 70s exploitačním cringem, jemuž dominuje hlavně Laurie Zimmer, který musel zřejmě někdo neustále házet prášky do pití, protože většinu času působí dojmem, že ani neví, kde se nachází. Jak to tak nakonec bývá, scéna, pro kterou si většina lidí tento film pamatuje, je také scénou, za kterou se Carpenter v současnosti nejvíce stydí. Dneska by Kathy akorát napsala nespokojenou recenzi na Google a bylo by po zápletce. (21.09.2020)