Přepadení 13. okrsku

Drsná a syrová kriminálka oproti které je Dirty Harry slabý odvar. Zajímavá režie a scénář, dobrý černý humor a perfektně prokreslené charaktery: policista Ethan Bishop, hláškující zločinec Napoleon Wilson ("Nemá někdo žváro?" nebo "Mám svý okamžiky" atd...) či jeho černošský kolega Wells. Výborná atmosféra a napětí, kterému pomáhá i skvělý hudební motiv. (21.12.2008)

Možná nejlepší z regulérních béček. John Carpenter si nejspíš řekl, že by bylo fajn natočit akční thriller s partou lidí vzdorujících brutálním útokům jistého gangu. A tak vzal nějakého černocha, nějakého bělocha, nějakou ženštinu a strčil je do jednoho baráku. Kolem baráku rozestavil etnickou směsku lidí, které spojuje zlý výraz na tváři a ostrý předmět v ruce. No a ti venku, ti jakože zlí, mají za úkol zabít ty vevnitř, ty jakože hodné, kteří jsou také z poloviny nebezpeční grázlové, jenom shodou okolností na špatné straně barikády. Scénář nijak zásadně neřeší logiku věci a bizarnost způsobu, jakým jej Carpenter přes zdlouhavou expozici dostrká ke kýžené výchozí situaci, bere dech. 60 Zajímavé komentáře: choze, Visáč, TD (03.08.2008)

Carpenter umí z divokého pouličního gangu udělat jednolitou, inteligentní a nepříjemně anonimní hordu Zla, ktrá "prohryzávající se" stále hlouběji do bráněné pevnosti(bez ohledu na vlastní oběti) budí pocity zoufalství a skoro až děsu. Autorský rukopis je výrazný(i takhle v začátcích carpenterovy kariéry) a obsahuje víceméně všechny jeho charakteristické rysy, které známe z pozdějších(a slavnějších) filmů. Je to drsné, je to cool, moc se to nemaže s nějákým jemným psychologickým vykreslováním, nebazíruje to na přísné logice....Prostě super. (17.10.2013)

John Carpenter je nadcasovy reziser. Uz v pulce 70tych let natocil dokonale zabavnou akcni strilecku, ktera nenudi ani na sekundu, zerete ji vsema deseti, ale hlavne - krome kamery si vzal pod palec jeste jednu mensi masinku, ktera v te dobe jeste nebyla prilis popularni (obzvlast ne ve filmove sfere) a sice analogovy syntezator (podle zvuku pravdepodobne Minimoog), se kterym naprosto nehorazne nekompromisnim zpusobem rozvibroval a napumpoval cely film v cele s main theme (pokud mate dostatecne vohulene subwoofery, pochopite) a v podstate tak predurcil jakou cestou se bude ubirat kvalitni filmova hudba vesmes skrze cele 80's (ne, cesta symfonickeho pizlani to skutecne neni). Mr. Tesar rulez! 8/10 (03.05.2010)

A přesně proto nejím vanilkovou zmrzlinu. Po ultra stylovém začátku (úvodní Carpenterův hudební motiv v kombinaci s titulky) jsem byl opravdu natěšený. Narozdíl od Halloweenu, který je zábavný ve své přímočarosti a naivitě, se Assault on Precinct 13 chvílemi ocitá v ranku regulérního béčka. Týká se to především "akčních" částí, které mají řemeslné rezervy a působí úsměvně. Občas mi přišlo, že má Carpenter problém třeba i s osou (při běžném záběrování prostoru a dialogu 2 lidí v něm). Abych ale jen nehanil, přese všechny chyby a béčkové atributy má film atmosféru (opět hlavně díky hudbě) a takový zvláštní dějový vývoj, který nelze neocenit. 6/10 (03.09.2017)