Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V prosinci 1787 se z anglického přístavu Portsmouth vydala na dlouhou plavbu loď, jejíž jméno vešlo do dějin – Bounty. Její kapitán William Bligh (T. Howard) byl pověřen Britskou admiralitou odplout na Tahiti, tam naložit sazenice chlebovníku a převézt je do Karibiku, kde měly posloužit jako zdroj levné potravy pro černé otroky. Pokus zkrátit si cestu okolo Hornova mysu se nevydařil a po vysilující několikaměsíční plavbě tradiční trasou okolo mysu Dobré naděje loď dorazila na rajský ostrov Tahiti, aby se po naložení sazenic znovu vydala na dlouhou pouť. 28. dubna 1789 se část posádky pod vedením prvního důstojníka Fletchera Christiana (M. Brando) vzbouřila a nenáviděného Bligha a jeho stoupence vysadila do člunu na otevřené moře. Bounty se pak obrátila směrem k Tahiti, kde naložila zásoby a domorodé ženy. Vzbouřencům bylo jasné, že se nemohou nikdy vrátit do Anglie. Při hledání vhodného útočiště narazili na ostrov Pitcairn, který v té době nebyl zakreslen v mapách. Jejich potomci na ostrově žijí dodnes...Tato událost byla mnohokrát zpracována v literatuře, ve filmu, a dokonce jako muzikál. Výpravnou verzi z roku 1962 režíroval hollywoodský veterán Lewis Milestone (1895–1980) jako poslední snímek své kariéry. Do role Christiana obsadil jednu z tehdejších největších hereckých hvězd Marlona Branda (s nímž se často při natáčení dostával do sporů, což ho později vedlo ke známému výroku, že snímek by se spíš měl jmenovat „Vzpoura Marlona Branda"), a do úlohy Bligha významného anglického charakterního herce Trevora Howarda. Pro potřeby filmu byla v kanadských loděnicích v Lunenburgu postavena podle plánů z Muzea Britské admirality věrná replika trojstěžníku Bounty, dlouhá 36 metrů (téměř o 10 metrů delší než původní loď z důvodu větší pohyblivosti kamer při natáčení). Bylo to poprvé, kdy se pro potřeby filmařů postavila celá loď (obvykle se upravovala už existující plavidla) a její stavba pohltila 750 000 z tehdy rozmařilého rozpočtu 6 milionů dolarů. (Česká televize)

(více)

Recenze (118)

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv Mutiny on the Bounty nepatří mezi díla, která jsou mým šálkem čaje, jisté kvality mu upřít nelze. Úchvatné scenérie na Tahiti s opojnými barvami fungují i po tolika letech a chytré dialogy se stále lesknou. Marlon Brando sekáč a Trevor Howard v roli neúprosného a ctižádostivého kapitána rovněž fenomenální. Nicméně v některých aspektech má zub času něco nahlodáno a tříhodinová stopáž je taky trochu moc. Za mě čistý průměr. ()

adams89 

všechny recenze uživatele

Příběh o nejslavnější námořní vzpouře jsem si zamiloval už v dětství. Nabízí se srovnání této velkolepě natočené verze s o dvacet let mladším filmem s Hopkinsem a Gibsonem. Velkofilm z roku 1962 je opravdu bohatý na kvalitní výpravu, hudbu a silné herecké tváře. Marlon Brando a Trevor Howard vytvořili opravdu věrohodné protipóly a že se během natáčení nesnášeli, to je ve filmu skoro patrné. Ovšem co se týče historických faktů, Vzpoura na Bounty není nic víc než dobrodružná pohádka. O celou událost jsem se zabýval a jako historik prostě být spokojený nemůžu. Závěr je navíc typickou ukázkou hollywoodské idealizace z 60. let. I s pár výhradami je to však bravurně natočený dobrodružný film. ()

Reklama

Slasher 

všechny recenze uživatele

Nehledě na nechvalně proslulý zákulisí vznikl parádní námořnický dobrodružnák, kde vládne jak důstojnický hejsek Brando (manýry během natáčení se... tak nějak hodí k postavě), tak Howard v roli tvrdýho kapitána. Jejich rostoucí vzájemná nevraživost mě bavila. Stopáž sice celé tři hodiny, ale je tu jak dost dění, tak i příjemná pasáž z ostrovního prostředí. Navíc velmi pěkný čistě vizuálně. Nemám zatím sice srovnání jiných verzí, tady jsem ale nenašel jediný mínus, spokojeně probděl půlku noci. ()

pursulus 

všechny recenze uživatele

Loď Bounty a film.¬         Podávám shrnující stručnou zprávu o třech významných mnou shlédnutých provedeních vzpoury proti kapitánu Blighovi proběhlé r. 1789 na lodi britského královského námořnictva Bounty, kterými jsou (1) Vzpoura na lodi Bounty (1935), (2) Vzpoura na Bounty (1962) a (3) Bounty (1984).¬                 Provedení příběhu Bounty z r. 1935 je klasicky dobře zpracováno a skutečnosti, jak je zaznamenána v historických dokumentech, se drží na v jádru dobrodružné zpracování dosti věrně. Kapitán Bligh je vylíčen coby tyranský, nesmlouvavý a sobecký velitel a v protějšku k tomu je vzpoura vlastně ospravedlňována. Poznámka: Tomuto pojetí odpovídá i románové zpracování příběhu ve své době známým tlumočníkem románů do podoby pro děti a mládež, Vátězslavem Kocourkem, jehož "Vzpoura na lodi Bounty" vyšla v r. 1962 ve Státním nakladatelství dětské knihy v oblíbené řadě Knih odvahy a dobrodružství (KOD).¬                 Podobně, i když poněkud méně ploše, tomu je i v provedení z r. 1962, snímku už barevnému a natočenému i na panoramatický 70 mm formát. S přihlédnutím k rokům výroby vidím kvalitu obou "dobrodružných" provedení (r. 1935 i r. 1962) jako rovnocennou, starší zpracování má své "černobílé" kouzlo, mladší zase svůj "Technicolor".¬                 Naposled natočené provedení z r. 1984 se od obou starších dosti liší, a to jak ve způsobu zobrazování časového sledu událostí, tak i pojetím Blighta a vzniku vzpoury. Blíže pravdě je toto provedení nejméně ploché ze všech tří zmiňovaných, za což platí úbytkem na dobrodružnosti a posílením v dramatické oblasti. Znatelně lepší v obecné rovině toto provedení ale není, opět tedy jde o snímek dobře natočený a hodný chvály.¬                 Shrnuto, všechna tři provedení jsou v obecné rovině stejně kvalitní, dobrá. Pokud má na výběr, ať si divák vybere to z nich, které bude více seděti jeho povaze, zájmu, okamžité náladě či snad oblíbenosti herců… ()

Fanucci 

všechny recenze uživatele

Tento film je dlouhý 3 hodiny a přesto úžasně rychle uteče. Takové velkofilmy jako je Bounty, Ben Hur, Spartacus a podobné už dnes těžko někdo natočí, a tak je super sledovat, jak se příběh před vámi nerozvíjí ve zkratce. Problém, který vede ke vzpouře postupně roste, bobtná a režisér nespěchá (ani nemůže:-) a věrohodně vykresluje atmosféru a pocity lidí na palubě. Včetně pocitů Christiana v podání Branda, u něhož člověk sleduje vnitřní boj. Zda se přidat k utlačované a týrané posádce, nebo přivřít oči a neohrožovat svou kariéru v námořnictvu...Sice mi vadila trochu rozvleklá a zbytečně natahovaná pasáž na Tahity, ale jinak jde o úžasný film, který je (naštěstí) úžasný až do konce. Závěr je zpracovaný a zahraný dokonale. A dostávám se k hercům...přesněji řečeno k herci. Bohužel nemám místo ve své pětce nej-herců a vážně mě to mrzí. To, co ve své kariéře totiž předváděl Brando je dokonalé herectví (např. snímky V přístavu, Kmotr, Tramvaj do stanice touha, Štvanice...). Své výjimečné kvality potvrdil i v tomto filmu a výkonem hodně přispěl k mému 5 hvězdičkovému hodnocení. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (11)

  • Film sa svojím rozpočtom 19 miliónov am. dolárov v dobe natáčania stal najdrahším filmom na svete. (Raccoon.city)
  • Marlon Brando dostal za účinkování ve snímku honorář ve výši 1,25 milionu amerických dolarů a byl tak vůbec první herec, který prolomil hranici 1 milionu. (Zeebonk)
  • Režisér Milestone vzpomínal, jak jej Brando během natáčení občas zcela ignoroval a sám poučoval kameramana (a dával mu gesty najevo) kdy má točit a kdy ne... (džanik)

Reklama

Reklama