Útěk z L.A.

Hodně nedoceněný film. Blockbusterovou estetikou zmlsaní teenageři nemají smysl pro černý politický-anarchistický humor. Navíc, z formálního hlediska jde o velmi zajímavé propojení sequelu a remaku. A ty divné triky a celková lacinost ke Carpenterovi tak nějak patří. On je v zásadě minimalista, a když dostane malinko vyšší rozpočet, tak na minimalistickou kostru navěší pár nesednoucích cingrlátek. Každopádně, Kurt Russell je cool a finále tohoto přiznaného a hravého béčka připomíná pozdější Klub rváčů. Je to staromódní a zároveň pořád progresivní věc. (29.02.2004)

Lidé se dnes často ptají, kam zmizely westerny. Ale oni nikam nezmizely, jen se převlékly za post-apo filmy. Monumentální panoramatické krajiny z westernů bez jediného živáčka odpovídají vylidněným krajinám z post-apo filmů, hrstky desperátů zase několika zbylým přeživším po katastrofě. Není proto vůbec náhoda, že konec westernů (klasických, revizionisticky-peckinpahovských, italských špageťáků, mayovek, socialistických red westernů, eurowesternů) a začátek éry post-apo filmů spadá do stejného období někam do 70. let. Málomluvný pistolník Snake Plissken tu ostatně kopíruje Eastwooda z dolarové trilogie, jen místo ponča nahodil pásku přes oko. Zápletka je stále stejná. Mění se jen kulisy. Podobný žánrový přesun provedl třeba první Vetřelec, který vzal slasher a předělal ho mazaně do sci-fi. Pointa je nicméně v tom, že Útěk z L.A. je zcela očividně western vydávající se za post-apo a že tuhle kosmetickou žánrovou změnu, která vlastně žádnou změnou není, tematizuje i postavou transsexuálního gang leadera Hershe nebo specializovanou hollywoodskou klinikou vedenou hlavním chirurgem Beverly Hills. Proti těmhle drobným změnám, ať už pohlaví nebo vzhledu, pak stojí skutečný radikál Snake Plissken, který ve filmu hned dvakrát pronese „čím víc se věci mění, tím víc zůstávají stejné“, čímž naznačuje asi tolik, že tyhle drobné změny nejsou dostatečné a že je potřeba do toho pořádně šlápnout. Proto také v závěru provede to, co provede. Mohli bychom to říct pomocí soudobého levicového slovníku i tak, že Plissken tu vystupuje jako radikální univerzalista jdoucí proti partikulárním oportunistům, ať už je jím maoistický terorista Cuervo Jones, teokratický prezident Spojených států či invazní jednotky z Kuby a Mexika. Snake Pliskin podobně jako svatý Pavel přináší a reprezentuje univerzalitu, jež slouží jako hráz proti záplavě různých partikularismů (nacionalismu, rasismu, sociálního vyloučení, genderu, environmentalismu), neboli, jak říká svatý Pavel, pro křesťana neexistuje rozdíl mezi muži a ženami, nebo mezi Židy a Řeky. Snake Plissken má v podstatě ke všem postavám a uskupením ve filmu stejně neutrální vztah, nebo spíš cynický odstup, čímž překračuje jednotlivé hegemonické, kulturní, mocenské či náboženské zájmy. Jakékoliv etnické či hierarchické společenské vztahy jsou mu prostě cizí. Odsud je i zřejmé, podle čeho se pozná skutečný post-apo film od falešného: ve skutečném post-apo filmu nejsou žádné bezpečné zóny, kde by se dalo schovat před zničeným světem venku a načerpat síly - žádné ostrůvky klidu nebo oázy připomínající zbytky měst, kde by se daly nakoupit zbraně a lehký holky. Ve skutečném post-apo filmu je jen zlo a šílenství. Z tohoto důvodu jsem nucen postavit výše než Carpenterův diptych Útek z NY/LA, kde taková odpočinková místa jsou, Van Dammova Kyborga, což je film kvality možná diskutabilní, avšak naprosto nemilosrdný a krutý bez možnosti kamkoliv se schovat – ryze univerzální svět bez jakýchkoliv partikularit. (28.04.2012)

jak je to blbé, tak je to uhrančivé; to že se film odehrává v troskách Hollywoodu je naprosto příznačné. čím lacinější, tím zábavnější: vrcholem je scéna v aréně, kdy místo jakéhokoli (byť levně) pojatého spektáklu dostaneme prkeného prťavého Russella běhajícího s basketbalákem a skórujícího přes celé hřiště. (13.06.2007)

Známy špecialista na žáner sci-fi hororov či thrillerov John Carpenter sa po pätnástich rokoch vrátil k látke, ktorá mu vtedy priniesla veľký úspech. Po snímke Útek z New Yorku, natočil film Útek z L.A.. Značne si však zjednodušil prácu, lebo použil takmer identický svet, veľmi podobné postavy a nakoniec vytvoril aj takmer identickú atmosféru. Dej sa odohráva v roku 2013. (A to je neuveriteľný pocit, dívať sa na snímku z roku 1996, ktorá uvádza, že dej je vo vzdialenej budúcnosti a pritom už aj rok 2013 je dávno našou reálnou minulosťou). Po veľkom zemetrasení vznikol z mesta Los Angeles ostrov, odtrhnutý od Spojených štátov. diktátorský americký prezident na neho posiela všetkých, ktorí sa previnili proti absurdne prísnym zákonom "morálneho" štátu. Snímka je ponorená do temných farieb a zapadá do štýlu komiksových líčení pochmúrnej budúcnosti ľudstva. Vyžíva sa v početných prestrelkách a násilných akciách. Hlavnú úlohu neporaziteľného hrdinu opäť hrá Kurt Russell, ktorý sa podieľal aj na scenári. (04.10.2019)

Je to dosť dobrý akčný sci-fi film od Johna Carpentera, ktorý je pokračovaním slávneho Úteku z New Yorku. Má vydarený príbeh odohrávajúci sa v blízkej budúcnosti, kedy kvôli silnému zemetraseniu bolo Los Angeles oddelené od zvyšku Ameriky, pričom slúži ako miesto, kde sa doživotne deportujú ľudia nevhodní pre novú, mimoriadne prísnu Ameriku. Ale keďže sa tam podarilo uniknúť samotnej dcére prezidenta spolu s veľmi dôležitým zariadením, ktoré môže všetko zmeniť, slávny zločinec dostane opäť za úlohu tam preniknúť a so zariadením sa vrátiť späť. Spracovanie sa mi páči, už na prvý pohľad ma zaujal tento pomerne netradičný Carpenterov prístup, pretože mi to prišlo ako kombinácia pokračovania a remaku, keďže tých totožných, prípadne veľmi podobných prvkov je tu nespočet. Ale inak mi toto prevedenie prišlo podstatne lepšie, konečne sa to na rozdiel od pôvodného filmu neberie tak vážne a aj napriek celkom slušnému rozpočtu je to čisté béčko, ktoré je na to hrdé a presne toto mám veľmi rád. A tak už od samotného začiatku som mal z toho výborný pocit, hlavný hrdina je skvelý a ťahá to s najväčšou ľahkosťou, film si po celý čas udržuje vysokú úroveň zábavnosti a štýlovosti, tu skutočne prakticky celý čas jedna zaujímavá situácia strieda druhú a ešte príde aj skvelý záver. Akcie je tu dosť a je aj celkom slušná. Síce nie je moc v klasickom štýle, o nejaké súboje alebo drsnejšie likvidácie tu vôbec nejde, ale to mi vôbec nevadí. Tu je prvoradá zábavnosť a tak sa tu nájde plno rozmanitých a až takých uletených scén, pričom ma zaujalo aj časté používanie rozličných dopravných prostriedkov. Po akčnej stránke sa mi najviac páči postupné ničenie kolóny vozidiel a z tých zábavnejších zase určite vyniká surfovanie na tsunami, alebo basketbal. Veľkým plusom je aj humor, ten sa skutočne vydaril a tak skvelých hlášok a vtipných scén je tu nespočet, bavil som sa skvelo. Herecké obsadenie je výborné, Kurt Russell vo svojej najlepšej úlohe, pričom tu ma bavil podstatne viac, než v pôvodnom filme, niekoľko veľmi dobrých vedľajších postáv, hlavne Steve Buscemi, Stacy Keach, prezident a viacero iných, jedine ma trochu mrzí slabý záporák, ktorému by sa hlavný hrdina mohol priamo postaviť, ale to je len detail. S réžiou a technickou stránkou som veľmi spokojný, síce o atmosféru tu už vôbec nejde a určite sa tu toho dá dosť vytknúť, ale mne tu paradoxne sadli aj všetky tie relatívne zápory, takže zaujímavá vizuálna stránka, správne uletené efekty a skvelý béčkový prístup. Zaujímavé, všetko, čo ma sklamalo v pôvodnom filme sa už tu výrazne vylepšilo, pre mňa je Útek z L.A. jasne najlepší akčný Carpenter. 76% (01.05.2011)