Útěk z New Yorku

Režisér John Carpenter bol na prelome 70. a 80.rokov očividne vo forme a Útek z New Yorku je toho dôkazom. Kurt Russell exceluje v úlohe trestanca Snakea Plisskena, ktorý má za úlohu vyslobodiť v blízkej budúcnosti (1997 - takže dnes v minulosti) prezidenta USA z rúk väzňov žijúcich na Manhattane, z ktorého sa stalo obrovské väzenie, kde trestanci žijú podľa vlastných pravidiel . Výborný, skvelý Kurt Russell ako Snake Plissken, ale hlavne fakt originálny film zo skvelým príbehom. Taká dobrá kusovka, odolné kulisy, zaujímavá kamera, dobová hudba a drsní drsniaci. Námet, z ktorého John vypotil aj napriek viditeľne nízkemu rozpočtu maximum a tak vznikol kultový snímok, ktorý sa stal pre mnohých filmárov vďačnou inšpiráciou. Akčná dráma nikam tempom neponáhľajúca sa dejovo plynule rozvíja a vytvára prehliadku temného a zároveň smutného obrazu ľudského bytia. (17.09.2019)

Spatřuji v tomhle filmu podobnou rétoriku jako u G. Romera, tj. omezení vizuálních slastí pro diváka, zato přemíra snahy vyjadřovat se k soudobé společnosti, konkrétně k Watergateu (Snyderův Úsvit mrtvých na to šel přesně obráceně – vynikající akční survival, ovšem bez snahy něco říkat). Příznačný a zároveň trochu kuriózní je pak fakt, že většina lidí vidí v Útěku z New Yorku béčko, jímž není třeba se hlouběji zabývat. Přitom právě béčka nebo horory nabízejí alternativní čtení proti systému. Lidé si jinými slovy vytvářejí skrze zjednodušená žánrová označení (viz zdomácnělý terminus „akčňák“ nebo „krvák“) přezíravá stanoviska k tomu kterému filmu, aby nemuseli brát jeho idee příliš vážně. To samé se týká třeba nedávného Wanted (2008), který byl rovněž kolektivně označen za ptákovinu a blbůstku pro pobavení, přestože nabízel velice nepřijatelnou ideologickou agendu čerpající své závěry z noetických nebo sociologických komentářů rozházených napříč celým filmem. Hlavní hrdina Wanted v sobě objevil skryté síly, překonal hranice člověka, a tím narušil řád. A řádu se to nelíbí. Lze tady vysledovat paralelu s primární příčinou, proč je zatajováno UFO - pokud připustíme jeho existenci, pak nelze vyloučit, že kontakty s ním jednou přerostou ve skutečné rozsáhlé setkání, které by dalekosáhle ovlivnilo naši civilizaci. Primárním důvodem strachu z mimozemšťanů není, že jsme vůči nim bezmocní, ale že jsou vůči nim bezmocní ti, co jsou při moci. Střetnutí s mimozemšťany odhaluje slabost Vůdce, podkopává naši víru ve všemocnost Moci. Zkušenost „prázdného trůnu“ by vyvolala paniku. Proto, když už se podobné téma dere na plátno, je třeba ho uchopit jako béčko, nikoliv jako seriózní dílo - to by studia, která jsou této moci součástí, nepřipustila. (16.02.2009)

║Rozpočet $6miliónov║Tržby USA $25,244,626║Tržby Celosvetovo $39,800,000║ Opäť žiadna sláva od Johna Carpentera, natočil len nevýrazné béčko z nudným príbehom, kde sú ako tak slušné triky na tú dobu samozrejme a vytvorenie zázemia pre zničený - zdevastovaný Manhattan slúžiaci ako väzenie tiež spravilo svoje temné čaro, len škoda toho planého príbehu, ktorý fakt nemá čo ponúknuť. /40%/ (28.03.2009)

Kultové sci-fi béčko s Kurtom Russellom,ktorý dostáva úlohu zachrániť amerického prezidenta v New Yorskom Manhattane,kam dopadlo lietadlo po akcii teroristov...Prezident,ale po náraze nebol v Air Force One,ale tesne predtým sa stihol katapultovať... Dobre je to spracované,Plissken trúsi hlášky na každom kroku,Johnova réžia má šmrnc,zdevastovaný Manhattan má nádych apokalypsy,do toho divné postavy,90 minút počas ktorých nuda nehrozí,ale aj tak si myslím,že toto je pre iné spektrum divákov. Ale mám osobne rád snímky,v ktorých budúcnosť nevyzerá ružovo,pesimistické vyznenie je na vysokej úrovni. Depresívna pochmúrnosť je vidieť a cítiť až do obývačiek,tak za to 4.hviezdičky,inak by som udelil maxi.3. (02.08.2014)

Vynikající Carpenterův kopanec do pozadí všech možných mocipánů a pro diváka spousta atmosférického pokoukání v občas dost lacině vypadajícím balení. Mistr režisér (nikoliv ovšem Mistr scénárista), sází vedle sebe postavy, které jsou všelijak divné a mají mezi sebou ještě divnější vztahy, a nechá je proplouvat scénkami, které v řetězu za sebou mají nemalou WTF složku, nejsnáze označitelnou asi jako grotesknost. Divák to ovšem bez problémů omluví výměnou za zážitky ze skvěle temné a bezútěšné atmosféry, z originální práce s postavami (a zejména výběrem toho, kdo, kdy a taky jak skončí) a samozřejmě z jak p*del drsného a bez ustání hláškujícího Snakea Russella. Americký prezident Donald Pleasance a jeho nízkost člověka odhalující etuda táhnoucí se celým Útěkem jsou už jen prémií, která mi ulehčuje rozhodnutí udělit další mooooc spokojenou osmdesátku. (21.11.2009)