Přežít

Přečetl jsem si knihu, kterou napsal Piers Paul Read, a film je proti tomu hodně slaboučkej čajíček. Z filmu jsem měl pocit, jak tam všichni táhli za jeden provaz, a že to vlastně zase až taková hrůza nebyla. Při čtení knihy se mi až dělalo fyzicky špatně a běhal mi mráz po zádech. Kromě toho, že tam panovala hodně mizerná nálada a v jednom kuse tam měli mezi sebou různý rozbroje, hádky o maso, o cigarety a podobně, tak je tam taky do podrobností vylíčeno, jak přežívali v letadle namačkaný jeden na druhýho takovym způsobem, že si nemohli při spaní ani pořádně lehnout. A jako bonus tam přijemnou atmosféru dotvářely všudypřítomný hovna, hnis, krev z hemeroidů a podobný chuťovky. Taky to pojídání lidskýho masa ve filmu vypadá docela esteticky. Podle knihy z mrtvol sežrali naprosto všechno včetně hnijících střev, mozků nebo varlat. Kniha rozhodně neni pro osoby se slabym žaludkem. Dále je ve filmu hodně zjednodušená ta cesta k záchraně. To vypadá, že vylezli na vrchol hory a bylo prakticky hotovo. Ve skutečnosti jim to trvalo 10 dní a ten jeden dostal po cestě navíc sračku jak bič, takže horko těžko se k tý záchraně vůbec dobelhal. Samozřejmě chápu, že do 2 hodin nejde nacpat toho tolik jako do knihy, která má asi 250 stránek, ale film je opravdu hodně osekanej o důležitý věci a naopak si tam zase nějaký dramatický události tvůrci přidali. Jinak pokud knihu neznáte, tak film ujde. Pokud jste knihu četli, film je naprostá ztráta času a působí spíš jako parodie. Jinak herecký obsazení je celkem krize a postavy se mi pletly mezi sebou. Trochu z tý nevýrazný šedi vyčnívá Ethan Hawke a Illeana Douglas. Johna Malkoviche nepočítám, ten je tam minutu na začátku a pak minutu na konci. Radši se podívejte třeba na tento dokument. (13.11.2018)

Působivý příběh o lidské vůli s nádhernými scenériemi zasněžených mohykánů. Dnes jsem se vyjadřoval k podobnému filmu Útěk ze Sibiře. Oběma snímkům schází k dokonalosti cosi, čeho by snad dosáhli vzájemným splynutím v jeden celek. Každopádně, má-li podívaná Franka Marshalla něco navíc, pak jednoznačně Jamese Newtona Howarda. Jak on dokáže za pomocí hudby promlouvat k lidem je až neskutečné... (25.05.2011)

Tak neuvěřitelné, ale přeci jen se to vážně odehrálo. Skupina namyšlených hráčů, která svedla boj o holé přežití s nedostatkem potravin, s všudy přítomnou a nevypočitatelnou horskou přírodou. Kanibalismus je ovšem hodně zatracované téma, ale v tomto případě se přeživším ani nedá divit a tak dává divákovi brouka do hlavy v otázce, jak by se zachoval on sám. Což je největší pozitivum tohoto filmu, poselství o životě a vůli přežít. Těžko uvěřitelné, přesto skutečné. (14.01.2009)

Přežít tenhle film se mi podařilo jen díky utkvělé myšlence, že tím adekvátně uctím památku všech lidí, kteří tehdy v Andách zahynuli. Je to neuvěřitelně táhlé, nudné a přestože se jedná o velice silný námět, je zpracován až trestuhodně povrchně. Za světlé body v něm považuji jen prvních a posledních deset minut. Vše mezi tím mi splynulo v jednu jednotvárnou a lehce zašedlou kouli sněhu. Když i motiv s morálním dilematem zda jíst či nejíst hýždě svého kamaráda zvládnete na jedno zívnutí, je asi něco špatně. (09.12.2011)

Členovia urugvajského rugbyového mužstva museli jesť svojich mŕtvych priateľov, aby mohli "Prežiť". Havaria lietadla, vysoko v Andách, ich na dlhé týždne izolovala od okolitého sveta. Pátranie po nich bolo po pár dňoch zrušené. Sú vystrašení, zranení, premrznutí a hladní. Film natočený podľa skutočnej udalosti. Silná dráma o nepredstaviteľne ťažkej situácii, v ktorej by som sa nikdy nechcel ocitnúť. **** (04.01.2011)