Halloween

Parádní horor. Už sice není tak hrůzný jako dřív, ale i přesto strčí díky svojí atmosféře většinu svých následovníků hravě do kapsy. Sice se říká, že člověk se nejvíc bojí toho, co nevidí, ale když vidíte vraha u něhož nejsou poznat díky zakrytému obličeji emoce, má to možná ještě větší účinek. A hudební motiv si budete pískat ještě dlouho potom, co film dokoukáte... (23.08.2002)

Zpočátku do toho Carpenter vlétne doslova po hlavě a bez většího otálení se vrhne do napínavého divadla s mordovacími mezihrami. Jenomže tak, jak zpočátku našlápne ve všech směrech bohužel v polovině sundá nohu z plynu a se zvolněným tempem přijde i neodbytný pocit, že to co by mělo být původně napínavé (a jako, že by opravdu bylo) začne být nudné. Jakkoliv je totiž absence děje omluvitelná hlavně v případě mistrné formální hry, zde to Carpenter neuhlídal. Být alespoň trochu lepšího spádu scén, absolutní hodnocení by nebyl problém. Takhle zůstane lehce nedotažený mistrův pokus o dokonalou vyvražďovačku s jedním z nejtajemnějších a nejpsychopatičtějších zabijáků kinematografie, jemuž lze při relativní divácké zvrhlosti a s přihlédnutím k hereckému umění některých přítomných i fandit. (26.12.2005)

Nebylo to takové, abych byl zažraný do obrazovky a fandil buď prchajícím holčinám, nebo Michaelovi, a abych odvracel zrak kvůli strachu z toho, jestli tam najednou ze stínu, nebo pohybem kamery, někdo vyskočí. Přeci jen už bylo natočeno tolik slasherů a najdou se mezi nimi opravdu mistrovská díla. Tento patří k těm prvním, kteří éru slasherů započali, zacož mu děkuju, ale kvůli tomu si hned nezaslouží vysoké hodnocení. Přesto se mi vryl do paměti a určitě si na něj najdu někdy opět čas. (03.11.2012)

Kdybych viděl Halloween před lety a v mladším věku, možná bych hodnotil jinak. Dnes bohužel konstatuji, že na něm krom hudby a atmosféry bohužel nefunguje snad nic. Schematismus a béčkový feeling bych odpustil, jenomže lekačky jsou slabé a předvídatelné, žádná z postav mě nepřesvědčila abych si ji oblíbil, postava Donalda Pleasence je absolutně nevyužita a navzdory úsporné stopáži film nudí. S gore scénami je to navíc dost vlažné a jediná scéna, která mi výrazněji uvízla v paměti, je Michaelovo přepadení auta. 40%. (27.12.2016)

Pesimistický film bez děje, který pohromadě drží hlavně mistrná režie a hudba Johna Carpentera. Začátek je děsivý zejména díky momentu šokujícího překvapení, kdy se vrahem stává teprve šestileté dítě (!), jenže po jeho útěku z ústavu snímek usíná na vavřínech a jen velice pomalu plyne dál. Napětí vyvolávané vždy vynořením Michaela na nějakém nečekaném místě a děsivém zapištění nepatří zrovna mezi funkční způsoby, ale je třeba upozornit, že tenhle slasher je proti starším snímkům v mnohém inovativní a rozhodně nemůže za to, že jeho praktiky jsou dnes již okoukané a používané v každém tuctovém hororu. Veliké plus si tvůrci zasluhují za dlouho ukrývaní tváře samotného pachatele, což se může pro neznalce stát zajímavým lákadlem pro dodívání se (detail přichází až někdy v 68 minutě). Nejzajímavější částí je pak bezpochyby samotné finále (a samozřejmě místa kde se vyskutuje skvělý Dr. Sam Loomis), kdy se tehdy ještě celkem pěkná Jamie Lee Curtis, vydá do domu hrůzy a setkává se jak s Michaelovým dílem, tak i s ním samotným. V tuto chvíli se konečně začne něco dít. Vcelku nudná povídaná, která bůhví proč odstartovala nevídanou vlnu slasherů. Vždyť tenhle film ani nemohl nikoho šokovat, zdá se že zachovává kodexy o tom, co se smí a co nesmí ukazovat. Ani vraždy nejsou zrovna nápadité, až na jednu mrtvolu houpající se ve skříni není o co stát. Halloween na mě bohužel zrovna nezapůsobil, v téměř celém rozsahu je to jen nudný snímek který nemá dnešnímu publiku co nabídnout. [TOP 19/11 87%] (04.06.2007)