Půlnoční přepadení
A Midnight Clear
Režie:
Keith GordonScénář:
Keith GordonKamera:
Tom RichmondHudba:
Mark IshamHrají:
Ethan Hawke, Peter Berg, Kevin Dillon, Arye Gross, Gary Sinise, Frank Whaley, John C. McGinley, David Jensen, Larry Joshua, Andre Lamal, Curt LowensObsahy(2)
Děj skvěle obsazeného válečného dramatu, natočeného podle stejnojmenného románu Williama Whartona, je situován do Francie, do ardenských lesů v prosinci roku 1944. Právě v té době sem byla vysazena elitní skupina šesti průzkumníků, jejichž úkolem je pod vedením rotmistra Knotta zajistit strategicky význačnou budovu, lesní usedlost, a vyšetřit, co se stalo s předchozí hlídkou, jež se nehlásí. Původně banální akce se ale zkomplikuje v momentě, kdy mladí američtí vojáci pochopí, že je celou dobu má na mušce jednotka zvědů Wehrmachtu. A ještě více je překvapí, že Němci neútočí. Jedná se snad o nějakou novou strategii psychologického boje? Nebo nacisté odmítají vystřelit jen proto, že se blíží Vánoce a v takový čas by neměl nikdo umírat? A nebylo by dobré zjistit, o co se vlastně jedná? Na spadnutí je dohoda, o které nadřízení nesmějí vědět, ale díky níž bude ušetřen nejeden lidský život. Tedy pokud někdo něco nepokazí... V hlavních rolích se můžete těšit na Petera Berga, Kevina Dillona, Ethana Hawkea a Garyho Sinise. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (106)
Po všech stránkách kvalitní (proti)válečné drama a další z (dlouhé) řady snímků, které převyšují pana vojína Rájena. Hustopanský realismus pláže Omaha se prostě nějak nemůže rovnat tiché zasněžené samotě a pohodě u vánočního stromečku. Pokud má tohle být nejlepší film Keitha Gordona, tak jeho pobyt na tomto světě nebyl vůbec zbytečný. 80% ()
Prosinec roku 1944. Ztracená hlídka v Ardenách má obsadit důležitý strategický dům, který není obsazen nepřítelem. Jedné noci je však nepřítel blízko, velmi blízko, jsou slyšet německé hlasy. A začne ... největší ... koulovačka v dějinách válečných filmů (ne, nejedná se vtip). Celý tento film si dokáže udržet zajímavou atmosféru, ale nemůže se to obejít bez stupidních zimních radovánek. Vtipně, až uboze pojatý válečný film, ovšem se zajímavým nábojem. ()
Na film jsem se sice začal dívat až někdy kolem druhé hodiny ráno. Ovšem "domácí atmosféra", kdy je všude tma, noc v plném proudu, vítr bouchá do oken, mne neskutečně dodalo touhu, adrenalin a napětí. Do filmu jsem se vžil až neuvěřitelným způsobem, v podstatě jsem i ten pro někoho nudný začátek prožíval s našimi hrdiny. V době, kdy byl některý z vojáků na stráži jsem si připadal jako bych tam byl. Koukal sem, kde se co mihne a zároveň se mi chtělo trochu spát, přesto sem nezamhouřil oko. Teď stranou mé pocity a trochu objektivity. Kdybych se na film měl podívat třeba po obědě v teplíčku na gauči, tak bych to asi určitě tak neprožíval. Není to prostě typický válečný film, kde lítají tisíce kulek, litry krve, končetiny a lidská těla padají k zemi. Ovšem stejně si myslím, že snímek má své kvality.Mohlo to dopadnou lépe, ale i hůř. Ode mě 4* a určitě toho nelituji. ()
Podobně jako u Pollackova Hájili jsme hrad z toho úplně čiší ten literární původ, což těm, kteří čekají na kulometné palby a vyhřezlá střeva na dně zákopů, nemusí dvakrát vyhovovat. Stejně jako ve Whartonově novele se ošklivost války připomíná spíše radostmi života a zároveň vše směřuje k důkazu o absolutní nevyzpytatelnosti válečného šílenství, kdy se dobrá vůle a úmysly rychle mohou zvrtnout v něco strašného. Co pro Tenkou červenou linii udělala hudba Hanse Zimmera, to umí tady ta Marka Ishama. Její magičnost to pozvedá o úroveň výš.. ()
Film dostal prilis vysoke hodnotenie pre mna a ja si myslim, ze film vo vsetkych ohladoch neni taky kvalitny, aby ma okuzlil. Pocas celeho filmu sa toho moc nic nedialo a na akciu mozete rovno zabudnut. Zdlhavy priebeh filmu mi dost prekazal a rozvazovanie vztahov medzi vojakmi ma dost nudili, lebo to nikam neviedlo. Trapna gulovacka medzi amikmi a nemcami bola troska od veci, asi film chceli spestrit komedialnym vplyvom, ktory bol podla mna uplne zbytocny. ()
Reklama