Sním či bdím?

Já bych řekla, že tenhle film si svou vlastní podstatou zaslouží naprosto plných pět hvězdiček, ať už je to totálně úchvatná vizuální stránka nebo filozofický obsah (a přesah), protože... Protože. Scéna mezi Jamesem a Celine je krásná, stejně jako ta úvodní, ta s nasraným chlápkem v autě nebo ta s klukem píšícím povídku. Každá myšlenka je nosná, jen tolik nosných myšlenek dohromady dává (zvláště unavené) mysli velmi zabrat a já to měla při prvním sledování docela problém všechno naráz přijímat. Kdyby byl film kratší, tenhle problém by určitě odpadl nebo by se aspoň utlumil. Původně jsem docela dlouho vážně uvažovala nad tím, že dám dokonce i tři hvězdičky, ale nakonec jsem dospěla k názoru, že to prostě NEJDE. Tři hvězdičky, to je šeď, průměr, chlad, citová prázdnota, nulová přemýšlecí odezva. Waking life není nic z toho. Dle mého názoru byl právě kvůli podobným dílům vynalezen film... protože tohle by jinak udělat nešlo. (17.09.2008)

Nevěřil jsem moc tomu, že takový film může fungovat. A zpočátky jsem si myslel, že jsem měl pravdu. Nemluvě o tom neuspořádném pohupování celého obrazu všemi směry, u kterého jsem se obával, že mi přivodí mořskou nemoc. Pak to najednou ale fungovat začalo. Úžasný soundtrack od Tosca Tango Orchestra. Dream is destiny. (31.08.2007)

Upřímně, mé dojmy nakonec hodně zachránila předposlední scéna, která tomu všemu dala nějakou pevnou strukturu, která celé to filozofování naprosto geniálně, chytře a trefně uzavřela. Ze zbytku filmu ale mám poněkud rozporuplné dojmy. Dlouhou dobu to působí jenom jako sled nahodilých scének, ve kterých různí lidé filozofují na různá témata, buď všichni nebo jen jeden a ten druhý nebo zbytek poslouchá. Že to má i děj se ukáže až o dost později, nicméně všechny ty filozofické části mě oslovovaly individuálně. V některých zazní dost chytrá myšlenka, jiné mi zase přišly jen povrchně načrtnuté... Navíc i ten vizuál, ačkoli je zajímavý a nějakou podmanivou atmosféru vytvořit dokáže, mi přišel v určitých místech poněkud pseudoumělecký. Ale jinak se mi to líbilo, něco mi to předalo, ten konec je hodně povedený a celkově v tom vidím víc kladů než záporů, byť vyšší hodnocení než slabé čtyři tomu dát nemůžu. Ačkoli čisté čtyři by to být mohli, jelikož zpětně, když už vím, že to vše někam vedlo a že to nebyl jen sled scének, dokážu víc docenit. Silné 4* (03.07.2021)

S úctou k Linklaterovi nebudu tvrdit, že tenhle snímek je absolutním nepochopením možností a omezení daných žánrem a prostředky animace, ale budu se domnívat, že je pokusem o jejich vědomé překročení, rozleptání. Pochopitelně pokusem odsouzeným k neúspěchu - tento animovaný film jakožto vážně míněná "přednáška" tak dopadá podobně hloupě, jako bychom chtěli točit vážný animovaný western nebo klasicky horor. Chybí možnost vcítění do postav, protože animace nemá nástroje k tomu, vyjádřit naplno pocity člověka, naléhavost jeho tváře atd. Chybí zásadní symbolické prvky, které by příběh nějak zarámovaly a nedělaly z něj jen přemoudřelé povídání v podobě nahazování tezí - navíc v rámci žánru, kde obvykle zcela přirozeně a účelně dominuje vizuální stránka... Pokus překročit meze animace, kterého si sice pro jeho odvahu vážím, ale na který bych se už dívat nechtěl. Nakonce bych měl ještě příspěvek do zdejší debaty o pseudo či ne-pseudofilosofičnosti prezentované "filosofie": podobné žvásty vedu po desátém pivu v hospodě taky. Tyhle generalizující blafy pak mají největší úspěch u hloupějších přírodovědců, techniků, informatiků a podobně, protože tito mají pocit, že během chvíle nahlédli tolik "filozofie", že už je vlastně všechno jasné, nerozporné a vyřešené... (05.02.2008)

Bla bla bla... (Čím viac rozprávaš o človeku ako o spoločenskom výtvore... alebo o zhluku zmyslov... alebo ako o rozdelenom či zabudnutom, tým si otváraš nové možnosti na vyhováranie sa. A keď Sartre hovorí o zodpovednosti, nemá na mysli niečo abstraktné. Nehovorí o tom druhu bytia alebo duše, ktorý uznávajú teológovia. Je to niečo hmatateľné. Sme to my rozprávajúci sa. Robenie rozhodnutí. Konanie a zodpovednosť za dôsledky. Môže byť pravda, že na svete je šesť miliárd ľudí a pribúdajú. Avšak, tvoje konanie je odlišné. Za prvé, odlišuje sa materiálnymi podmienkami. Odlišuje sa od ostatných ľudí a dáva príklad. V skratke, myslím že mottom je... že by sme sa nemali jednoducho odpísať... a urobiť zo seba obeť rôznych síl. My sa vždy rozhodneme, kým sme. Zdá sa, že tvorenie vychádza z nedokonalosti.Vychádza zo snahy a sklamania. A myslím, že preto vznikol jazyk.) (11.08.2008)