Silo

Za tenhle rok je to pro mě nejvíce okouzlující seriál. Užíval jsem si tu houstnoucí atmosféru od začátku až do konce. Podobně našlápnutý to měl i Andor (téže seriál o vzdoru proti systému), kterému chyběl ze začátku drive. Silo ten drive má od začátku do konce! Epizody jsem hltal, jako kdyby mi šlo o život! Děj je dost chytlavý, prostředí chladný a poutavý. Seriál hezky decentně ukazuje jak stačí málo věcí k tomu, aby se přišlo na to, že někdo tahá za nitky, za které nemá a jaké to má fatální následky, když se přijde na to, že někdo lže. Pravda vyjde na povrch! Hrozně moc se těším na další sérii a doufám, že si tvůrci nepokazí tenhle parádní rozjezd, protože je to podle mě fakt pecka! (22.11.2023)

Silo mě již zaujalo v prvotních ukázkách, těšil jsem se, co se z toho nakonec vyklube (knižní předlohu neznám). A musím teda říct, že Apple se opět trefil do černého. Skvěle gradovaná scifi skrz naskrz prosáklá nepříjemnou, pod kůži se zarývající postapokalyptickou atmosférou. Audiovizuál zase naprostá špička (i leckteré AAA filmy by mohly závidět), peníze v tom člověk poznal na každém záběru. Ústřední hudební motiv též skvělý. A co se týče příběhu...Jasně, ty prostřední díly se chvílemi docela vlekly...Na druhou stranu, závěr přidal do pedálů a vytasil se s parádním výsledkem. Fakticky mě zajímá, jakým směrem se zápletka v budoucích řadách vydá, protože ten závěrečný plot twist se mnou slušně zamával. Jo, tohle jsem nečekal. Uvidíme. Za mě dávám solidních 8/10 P.S. Rebecca Ferguson jedním slovem výtečná. Bez ní bych si to představit nedokázal :) (08.07.2023)

Brilantně gradovaný seriál, který Vás ve svých nejlepších momentech zcela strhne. Tak zhruba nějak takto lze v jedné krátké větě popsat seriál Silo, u něhož se s každým dalším dílem doslova kupí nové otázky, z nichž na některé dostanete pouze dráždivé odpovědí vnadící na další řadu. Musím ale smeknout před rozhodnutím tvůrců, že se rozhodli jít cestou pomalejšího vývoje postav i děje samotného, což má za následek ještě citelnější vyniknutí všudypřítomné stísněné atmosféry a přesvědčivě civilních hereckých výkonů. Tohle je zkrátka jeden z těch seriálových počinů, u něhož nechcete přijít ani o jedinou sekundu stopáže a zároveň chcete VÍC. Pokud tedy hledáte neotřelou sci-fi podívanou s perfektně soustruženým scénářem, vězte, že už jste ji právě našli. Výborná práce! PS: Knižní předloha a její další dvě pokračování z pera Hugha Howeyho už jsou na cestě do mé knihovničky, přičemž se už teď nemohu dočkat, až se do nich konečně začtu! (Apple TV+) „The not knowing, it’s gonna haunt you forever.“ (24.03.2024)

3,5 Aneb zápletka je parádní, děj je relativně napínavej a postavy v základu črtnuté docela funkčně, ale provedení je neskutečně lenivé. Věci jako, že se pokroucená, masivně ocelová lopatka turbíny opravuje tím, že jí dva mechanici lížou kotoučovou bruskou a ona se nějak mezi záběry narovnává.. že do děje zasahuje příliš mnoho stupidních náhod.. že divák necítí, že by měl být celý ten systém sila skutečně provozuschopný.. to jsou věci které ukazují, že tvůrci nemají o divákovi valné mínění a namísto aby zapojili jen trošku více snahy a kreativity to udělají jen tak aby to bylo nějak dostatečné (jakože ve škole za 4) s tím, že dementi u tv to stejně sežerou.. Osobně mám sto chutí, namísto čekání na stejně línou druhou sérii, raději přečíst tu předlohu. (04.07.2023)

Včera večer u sila komplet jsem se zhnusila, tramtarará, tramtarará, mám to za sebou… Soudruhům z manipulativního prodeje brutálně předražených pleček snobským kokotům se zdařila vskutku unikátní věc. Sebrali totiž snad nejpřitroublejší a nejomletější postapo klišé s výživností maximálně na sto padesát minut repetitivní nudy a nahovnili jej unylou vatou na plných deset hodin hrací doby, čímž uplácali nejnudnější seroš všech dob, proti němuž jsou i takové excelentní uspávačky hadů jako Neznáme věci či jednička a trojka Opravdového detektiva kurevsky odsejpajícími a ultrazábavnými sqosty pro nezbedné narkoleptiky. Seroš natolik hypnotický, že jsem po pětadvaceti minutách každého dílu bez výjimky nynal jako eplem praštěný, a druhý den to musel dojíždět, vděčen všem bohům plíživých nekróz za tlačítko FFW, abych mohl adekvátně ohovnotit a dočkal se toho tolik překvapivého a strhujícího závěru. Ano, tušíte správně, ten unylý festival čarokrásné nudy, jehož jediný jakž takž snesitelný díl pojednával o hodinovém měnění lopatky v generátoru, samosebou uzavřeli ke všemu tomu pomalému točení se kolem ničeho a neumětelskému napínání nenapnutelného ještě i otevřeným konečníkem v podobě snad nejpřitroublejšího a nejomletějšího postapo klišé a hrozně rádoby myslomrdu, jenž tomu navíc propůjčil děsivý „potenciál“ Ztracených. To znamená, že bradypsychický scénárista a nekrotizující dramaturg teď budou chodit kolem horké, řídké sračky tak minimálně dalších pět sezón, až opět kompletně zapomenou, do čeho to vlastně chtěli vyústit, tudíž to zase vyústí do hajzlu. No, já už u toho nebudu, abych náhodou neobrostl mechem, a to i navzdory tomu, že je paní Fergasnová docela qalitní náhon na pravačku. (12.07.2023)