Silo

„Bez stromů, bez slunce, bez noci... bez mozků živoří, v bezmoci.“ Zlaté naše paneláky. Ale když už do postapo králíkárny, tak do stylové. Obří betonová šroubovice, pohřbená hluboko pod zemí, tisíce stísněných kójí a slepých uliček. Nekonečných 170 pater. A výtah zase nejede. Ani cedulku domovník nepověsil... Pěší turistice zdar, shromažďování disidentů zmar. Permanentní pološero, bezvýrazné, zmačkané ksichty, na schodech se mlčky míjejí silážníci a za každým oblým rohem číhá deprese. Nebo uvědomělý občan bonzák, se zevrubnou znalostí Dohody a všeho, co tato betonová Bible zakazuje. Prakticky každý prd. Nejnebezpečnější jsou pak tzv. relikvie, například prázdný obal od cucacího Lipa, ten vás může zabít rychleji, než by švec řekl: „Já chci ven.“ A ve společné jídelně přes celou stěnu POSTAPO OKNO: [][] Co nám ukazuje? [][][] Proč máme být rádi, že jsme kde jsme. [][][] Kolik disidentů už vyfasovalo erární hadr. [][][] Divné svítící body na nebi, vytvářející podivné obrazce, např písmeno W. Co jsou zač a proč tam vlastně svítí? Kdo bude moc zvědavej, už nikdy nebude starej! [][] První série navnadila. Při čekání na druhou zvažuji vlézt do Sila znovu, tentokrát ovšem do knižního. Jen mám strach, aby to manželce něco nepřipomnělo. Po první epizodě totiž vedla divné řeči, chrastila kýblem a strkala mi Okenu. Odbyl jsem ji: „Už zase?! Vždyť jsem okna už čistil... Loni na jaře.“ (03.07.2023)

Obecně moc post apo nejedu. Jen když je zajímavý námět, např. film Snowpiercer nebo I, legend. Zde mě natáhlo jak téma (několika podlažní silo, ve kterém se žije), tak zajímavý cast. Takže vracečky, gradující tempo, krimi zápletka plus vykreslení postav bylo na jedničku a bavila mě vlastně každá z nich. Hudba perfetkní a to jak se zvládl závěr? Uf.... Jen tato záležitost je za mě důvod, proč mít Apple TV. (09.07.2023)

Včera večer u sila komplet jsem se zhnusila, tramtarará, tramtarará, mám to za sebou… Soudruhům z manipulativního prodeje brutálně předražených pleček snobským kokotům se zdařila vskutku unikátní věc. Sebrali totiž snad nejpřitroublejší a nejomletější postapo klišé s výživností maximálně na sto padesát minut repetitivní nudy a nahovnili jej unylou vatou na plných deset hodin hrací doby, čímž uplácali nejnudnější seroš všech dob, proti němuž jsou i takové excelentní uspávačky hadů jako Neznáme věci či jednička a trojka Opravdového detektiva kurevsky odsejpajícími a ultrazábavnými sqosty pro nezbedné narkoleptiky. Seroš natolik hypnotický, že jsem po pětadvaceti minutách každého dílu bez výjimky nynal jako eplem praštěný, a druhý den to musel dojíždět, vděčen všem bohům plíživých nekróz za tlačítko FFW, abych mohl adekvátně ohovnotit a dočkal se toho tolik překvapivého a strhujícího závěru. Ano, tušíte správně, ten unylý festival čarokrásné nudy, jehož jediný jakž takž snesitelný díl pojednával o hodinovém měnění lopatky v generátoru, samosebou uzavřeli ke všemu tomu pomalému točení se kolem ničeho a neumětelskému napínání nenapnutelného ještě i otevřeným konečníkem v podobě snad nejpřitroublejšího a nejomletějšího postapo klišé a hrozně rádoby myslomrdu, jenž tomu navíc propůjčil děsivý „potenciál“ Ztracených. To znamená, že bradypsychický scénárista a nekrotizující dramaturg teď budou chodit kolem horké, řídké sračky tak minimálně dalších pět sezón, až opět kompletně zapomenou, do čeho to vlastně chtěli vyústit, tudíž to zase vyústí do hajzlu. No, já už u toho nebudu, abych náhodou neobrostl mechem, a to i navzdory tomu, že je paní Fergasnová docela qalitní náhon na pravačku. (12.07.2023)

Brilantně gradovaný seriál, který Vás ve svých nejlepších momentech zcela strhne. Tak zhruba nějak takto lze v jedné krátké větě popsat seriál Silo, u něhož se s každým dalším dílem doslova kupí nové otázky, z nichž na některé dostanete pouze dráždivé odpovědí vnadící na další řadu. Musím ale smeknout před rozhodnutím tvůrců, že se rozhodli jít cestou pomalejšího vývoje postav i děje samotného, což má za následek ještě citelnější vyniknutí všudypřítomné stísněné atmosféry a přesvědčivě civilních hereckých výkonů. Tohle je zkrátka jeden z těch seriálových počinů, u něhož nechcete přijít ani o jedinou sekundu stopáže a zároveň chcete VÍC. Pokud tedy hledáte neotřelou sci-fi podívanou s perfektně soustruženým scénářem, vězte, že už jste ji právě našli. Výborná práce! PS: Knižní předloha a její další dvě pokračování z pera Hugha Howeyho už jsou na cestě do mé knihovničky, přičemž se už teď nemohu dočkat, až se do nich konečně začtu! (Apple TV+) „The not knowing, it’s gonna haunt you forever.“ (24.03.2024)

Seriál uzavřel první sérii a já seděl s otevřenou držkou a vstřebával všechny ty dojmy, protože to finále bylo.. Ale zanechme spoilerů a jdeme k hodnocení. Úvodní dvě epizody tě vtáhnou takovým způsobem, že už prostě musíš dojít až do konce - V průběhu se o silu dozvídáš víc a celé to vygraduje zmíněným finishem - A ty teď sedíš a už přemýšlíš, že skočíš o patro výš do obchoďáku a koupíš si zbylé dvě knížky, abys nemusel jak čurák rok/dva čekat na další sérii. K pětihvězdičkovému hodnocení zbývalo málo - Pár momentů bylo hloupých, pár sekvencí jsi přelítl ale ve výsledku tě celá tahle postapokalyptická bomba přeci jenom uchvátí. (30.06.2023)