All Quiet on the Western Front
Na Západe nič nového
Režie:
Delbert MannScénář:
Paul MonashKamera:
John CoquillonHudba:
Allyn FergusonHrají:
Richard Thomas, Ernest Borgnine, Donald Pleasence, Ian Holm, Patricia Neal, Ewan Stewart, Tomáš Juřička, David Bradley, Drahomíra Fialková, Kateřina Lírová (více)Obsahy(1)
V roce 1914 odchází student Pavel Bäumer (Richard Thomas) se svými přáteli dobrovolně a nadšeně do armády. Ale rozčarování nastává již během brutálního základního výcviku. Poté jsou chlapci povoláni na frontu. Ve válce jsou nuceni zabíjet nevinné lidi a všech se zmocňuje hnus a odpor. Nebudou-li zabíjet, budou sami zabiti. Přežívají v nelidských podmínkách a vojenská kamarádství vznikají tváří v tvář smrti. Všude jsou mrtví a zmrzačení lidé. Během bombardování, plynových útoků a krvavých bojů muže proti muži Pavlovi kamarádi jeden po druhém umírají. Zrůdnost válečné mašinérie pohlcuje mladé životy a demoralizuje svět, jehož nicotnost přesto přemáhá lidská naděje a láska. (KaB Music)
(více)Videa (1)
Recenze (188)
Výborná televízna adaptácia známeho diela. Od začiatku dokonca tu srší veľký dramatický náboj a kontrast medzi skutočným utrpením na fronte a zidealizovanými predstavami pospolitého nemeckého ľudu, ktorých nabubrelé sebavedomie ku koncu vojny dostalo riadne zabrať. Máme možnosť sledovať osudy spolužiakov, ktorí sa zo školských lavíc ocitli rovno v zákopoch. Vojna ich rýchlo mení na mužov, berie im ideály, domovy a aj životy. Ako postupne ubúdajú vanie zo snímku chlad a smútok až do trpkého konca. 80/100 ()
Na TV film až neuveriteľne kvalitne spracovaný a atmosféru aj výpravu by mohol hociktorý rozpočtom nadupaný film závidieť. E.Borgnine v jednej zo svojich najlepších úloh, byť režisérom, dal by som mu ešte pár scén navyše. Vojnové scény sú aj na dnešné pomery dosť pôsobivé, ono blato a krv zapôsobia skoro vždy. Jediné, čo mi chýbalo, bolo pár silnejších momentov, kde mohol režisér pritlačiť na city napr. stretutie s mamou alebo učiteľom. Vo verzii z roku 1930 ma toto stretnutie dojalo. Tu tomu nejako chýbali presvedčivejšie výkony. Celkovo výborný vojnový film, ktorý ocenia hlavne tí, ktorí nevideli spomínanú staršiu verziu. Aj keď sú si veľmi podobné, porovnávaniu som sa nevyhol a bol by som rád, keby to v súčastnosti opäť zfilmoval opäť nejaký šikovný režisér. Film 80%. ()
70% - ťažké hviezdičkovanie. Kto ale pozná knižnú predlohu a poprípade oscarovú verziu z roku 1930 vie, aké nedostatky to má. Sekvencie sú zvláštne prestrihané a mnohokrát som mal pocit, že miesto toho aby som sa citovo na niečo intenzívnejšie pripravoval, hneď sa to stalo bez akéhokoľvek hlbšieho súcitu. Ale najväčším sklamaním je veľmi nevýrazný Paul, na ktorom to má celé stáť. Ani predslov halloweenského Pleasencea čoby nemeckého učiteľa "motivátora" veľmi nedodal na sile. Myslím, že pokope to drží skvelý Kat (Borgnine), nešetriace a na televízne pomery husté prestrelky, dobré kostýmy a farby (v čiernobielom znení by som už túto adaptáciu znovu nepozrel), dve scény - Paulova "dovolenka", stretnutie s francúzkami (to sa nedalo ani pokaziť). Tieto spomínané aspekty sú vzhľadom k televíznosti na výbornej úrovni... Ale zvyšok je poznačený silnou priemernosťou. Obetiam vojny som naopak 4* dal, pretože boli aspoň originálne. ()
Některé velkofilmy se tváří kvalitou jako piloty nekvalitních seriálů. Tento televizní film má však takovou úroveň, že strčí tyto velkofilmy do levé i pravé kapsy. Možná by se líbil i Erichu Maria Remarquevi. Paul Baumer výbornou formou převypráví svůj příběh. Komentář psán 100 let po vypuknutí první světové války. ()
Je to už hodně dlouho, kdy jsem četl slavný Remarquův román, a tak mi mnohé detaily z paměti vypadly. Nemohu potvrdit, že se film bůhvíjak věrně přidržuje předlohy, ale určitě zachovává její sdělení. A to je rozhodně pozoruhodný úspěch. --- V českém prostředí je význam první světové války poněkud nevyváženě zastíněn válkou druhou, v mnoha ohledech pouhým epilogem té první. Češi proflákali obě, ale následky té druhé jsme pociťovali mnohem konkrétněji, mimo jiné i díky dlouholeté bolševické propagandě: národní osvobození je maličkost, teprve vítězství socialismu znamená podstatný mezník. Není-liž pravda? --- Díky tomu je pro nás dvojnásob užitečné seznámit se s prožitkem příslušníků národa, který první světovou válku bral vážně a prožil se všemi důsledky, náležitě tragickými. Mannův film je stejně jako předloha silný svojí opravdovostí. Žádné vymyšlené figury a vznešené kecy. Normální kluci, učitelé, oficíři. Postupné vystřízlivění a deziluze, masakr životů i hodnot. Takříkajíc v „přímém přenosu“, bez komentářů. --- Remarquův román a Mannův film významně přispívají k pochopení, že mnohé z toho v čem dnes žijeme se formovalo právě na bojištích první světové války. Podle mého soudu je však třeba jít ještě dál a položit si otázku, proč do takového šíleného a (sebe)zničujícího konfliktu nadšeně vstupovaly národy vybavené duchovními hodnotami, které i nyní vnímáme jako základní: osvícenství, rozmach vzdělanosti a hospodářství, sekularizace, právní stát, demokracie. Nenechejme se mýlit - tohle všechno před rokem 1914 evropské národy měly a hrdě vyznávaly. Němci možná ze všech nejvíc. ()
Reklama