All Quiet on the Western Front
Na Západe nič nového
Režie:
Delbert MannScénář:
Paul MonashKamera:
John CoquillonHudba:
Allyn FergusonHrají:
Richard Thomas, Ernest Borgnine, Donald Pleasence, Ian Holm, Patricia Neal, Ewan Stewart, Tomáš Juřička, David Bradley, Drahomíra Fialková, Kateřina Lírová (více)Obsahy(1)
V roce 1914 odchází student Pavel Bäumer (Richard Thomas) se svými přáteli dobrovolně a nadšeně do armády. Ale rozčarování nastává již během brutálního základního výcviku. Poté jsou chlapci povoláni na frontu. Ve válce jsou nuceni zabíjet nevinné lidi a všech se zmocňuje hnus a odpor. Nebudou-li zabíjet, budou sami zabiti. Přežívají v nelidských podmínkách a vojenská kamarádství vznikají tváří v tvář smrti. Všude jsou mrtví a zmrzačení lidé. Během bombardování, plynových útoků a krvavých bojů muže proti muži Pavlovi kamarádi jeden po druhém umírají. Zrůdnost válečné mašinérie pohlcuje mladé životy a demoralizuje svět, jehož nicotnost přesto přemáhá lidská naděje a láska. (KaB Music)
(více)Videa (1)
Recenze (188)
Nejsem až takový fajnšmekr a milovník artových filmů, tak jsem zvolil novější interpretaci románu E.M. Remarqua Na západní frontě klid. Kniha se mi velmi líbila a byl jsem vcelku mile překvapen i jejím filmovým zpracováním, které přes svůj televizní původ nabídlo solidní podívanou s velmi povedenými válečnými scénami. Něco bylo vynecháno, něco ne a tak to u podobných filmů chodí. Ale s výsledným produktem jsem velmi spokojen nenudil jsem se a vše potřebné bylo řečeno. Třeba se časem dostanu i k verzi z roku 1930 abych mohl porovnat. ()
Generace "rozhněvaných mladých mužů" předcházela zrodu moderního pacificismu s jeho meziválečnými výchozími kořeny. Patos této otřesné generační zkušenosti, srovnatelný snad s krvavou americkou občanskou válkou 1861-1865, nalezl i svébytné umělecké vyjádření (Upozorňuji na skvělý film NÁVRAT DO COLD MOUNTAIN). V literární rovině si uchovává pozoruhodný primát román, podle nějž byl nazván i film. Základní autorská ambice této významné přesdlistopadové české kinematografické zakázky - naplnit a do obrazu a filmové řeči přenést obsah této burcující prózy - byla dokonale naplněna. Automatismus oboustranného vraždění mladých lidí, kteří měli život před sebou, bezduchost velkoněmeckého šovinismu, která to všechno táhla, i bezútěšnost zákopového života tu jsou jasně patrné optikou nejpovolanější - autobiografická zkušenost je základním tmelivem nejen knihy, ale i filmu. Zmínku si zasouži i brilantně zvládnuté válečné scény. Anglosaské koprodukci se podařilo postihnout s maximální věrohodností podjatost i strádání německého zázemí. Beznaděj závěru je beznadějí ze vzkříšeného poválečného šovinismu a rasismu, který přivedl k životu hrůzný nacistický režim. Německo mělo podstoupit ještě jednu, v porovnání s tou prvou ještě krvavější válku aby, ukonejšeno blahobytem nedávné historické minulosti, pochopilo, že tento druh komunikace je svou povahou sebevražedný nejen pro ně, ale i pro celé evropské lidstvo. ()
Knihu jsem četl asi 4x, vlastně vše od EMR jsem četl 4x - 6x. Film z roku 1930 mě sice oslovil ale tohle mě nadchlo. Myslím, že takhle si to EMR představoval včetně ústředního hrdiny. Je to amík ale ve skutečnosti opravdový skopčák. Účast českých herců a členů štábu , myslím, byla přínosná. Scéna, kdy Paul lže matce svého přítele je hodně silný kafe. Kdo jiný by měl hrát tátu těmto vojákům, tedy na čas jediného veterána, než Ernest Borgnine. Po krátké době se stávají veteráni všichni, tedy ti, co to přežili. Skóre je 20:2 a pak se ještě sníží. ()
Tak tohle byla celkem náhodička. Literární předlohu jsem četl asi tak před 15 lety a hodně mě ta knížka tenkrát zasáhla. Na film jsem se dlouho chystal, až si mě nečekaně našel sám. Po jednom obyčejným videu českýho seriálu se film automaticky načetl na youtube jako další v pořadí. A protože nebyla ještě moc pokročilá večerní hodinka, s dlouhým odstupem od přečtené knihy jsem ho zkouknul. A hodnotím to jako velmi zdařilé převedení předlohy na filmové plátno. Je to hodně nekompromisní a naturalisticky zpracovanej, až chladnej kousek. ()
Povinné čítanie, ktoré som nečítal, a nebolo by to ľahké čítanie. Už dávno ma film takto neunavil. Prekvapil ma krutosťou vojny, nezmyselnosťou vraždenia, hlavne keď dôjde na boj zoči voči, scéna so zabitím francúzskeho typografa v zákope je asi tým najsilnejším z celého filmu. Ako zo skupiny kamarátov zo školských lavíc ich ostávalo stále menej nažive, zmocňoval sa ma nepokoj a ani návrat domov na dovolenku nepriniesol žiadnu úľavu. Aj tam je všetko len o klamstve ako celá vojna a jej proklamovaný zmysel zo strany generálov alebo cisára na slávnostnej prehliadke. –––– Německo je krajina Beethovena, Schillera a Goetha. –––– Dnes je nádherný den. Všichni jsme se najedli za dva a navíc přišla pošta. –––– Velení myslí na vše. Současně s rakvema posílají i náplň. ()
Reklama