Oni žijí!

They Live je podľa mňa jednou z najpozoruhodnejších snímiek režiséra Johna Carpentera, ktorá však už navždy zostane v tieni jeho známejších kúskov, akými sú Halloween, Vec či Prepadnutie 13. okrsku. Má zamyslenia hodný sci-fi motív a je poňatá dosť neortodoxne, vďaka čomu si aj v dnešnej dobe stále zachováva okruh svojich verných priaznivcov. Napriek béčkovosti a citeľnému nižšiemu rozpočtu, ide o nápaditý a netypický filmový počin. (27.05.2010)

Orwellovský svet v sci-fi spracovaní, ktoré má prvky amatérstva. Ťažko hodnotiť v tomto ohľade, nakoľko neviem, či je silnejšia myšlienka alebo ju pohlcuje to spracovanie. Kto vie, či Carpenter vôbec chcel ísť týmto smerom, či chcel poukázať na prichádzajúci orwellovský systém a bol by som zvedavý, čo by povedal na dnešnú dobu aj v súvislosti s týmto filmom. Pretože veľdielo 1984 dostáva v 21. storočí priestor, no už nielen v knihe. Len to neriadia mimozemšťania. (08.03.2021)

Tak toto som pozeral úplne náhodou niekedy o polnoci kedysi na nove, keď som ešte nevedel, kto je Carpenter a celkom sa mi to páčilo. Na béčko to má solídnu depresívnu atmosféru. Také cool okuliare by hlavnému hrdinovi závidel aj Neo. VIDENÉ ZNOVA 6/23: They Live! je asi najlepším Carpenterovým sociálnym komentárom spojeným s riadnou dávkou irónie a cynizmu. Až sa nechce veriť, že horných desaťtisíc nežiadalo o zákaz distribúcie. Je to akčné, je to vtipné, je to temné a depresívne a funguje to všetko dohromady bez toho, aby si tieto prístupy navzájom prekážali. (19.02.2007)

Carpenter měl slabou chvilku (trvající už od VĚCI) a výjimečně nenatočil žádnou klasiku, ale jen slušné béčko a to přesto, že tu použil mnohé svoje oblíbené motivy a prvky - společenskou satiru (ÚTĚK Z NEW YORKU, ÚTĚK Z L.A.), invazi mimozemšťanů maskovaných jako lidé (VĚC, VESNICE PROKLETÝCH) či westernové ladění (hrdinovy zbraně a silácké hlášky). Prvních dvacet minut úspěšně buduje sugestivní apokalyptickou atmosféru (i když to partyzánské televizní vysílání si mohl odpustit) a to že hrdiny filmu jsou lidé z ulice a na ulicích se film také odehrává je příjemně osvěžující. Film nikam nespěchá a nic moc se v něm neděje, pročež mě už dříve příliš nezaujal. Po oněch dvaceti minutách se ale Nada poprvé podívá na svět přes brýle - a začíná sranda. Ta scéna je fakt skvělá a spolu se zbytkem filmu funguje jako pohodové, místy úsměvné (nekonečně dlouhá, zcela samoúčelná rvačka) akční béčko. Aby to bylo něčím víc nebo aby se dala brát vážně přítomná sociální kritika, nesměl by být ale scénář tak přímočarý a komiksově nadsazený (a rozhodně by tam nesměly zaznít hlášky jako "PŘIŠEL JSEM SI SEM ZAŽVEJKAT A NAKOPAT VÁM PRDEL. A DOŠLA MI ŽVÝKAČKA."). Nada a s ním i divák vůbec nepochybuje o tom, že co vidí přes brýle je skutečné a jeho kámoše s rodinou ani na chvíli nenapadne vrátit se kvůli ní zpátky k nevědomému životu, ačkoliv mimozemšťané vlastně nikoho bezprostředně neohrožují. Jinak Roddy Piper (HELL COMES TO FROGTOWN) ustál hlavní roli na wrestlera překvapivě dobře a připsal si tímto svůj nejlepší film, "sympatický drsný černoch" Keith David (který si zahrál už ve VĚCI) byl sázkou na jistotu a Meg Foster tradičně podala ten nejsvětlejší modrooký herecký výkon na světě. (26.11.2006)

Fantasmagorický mix osmdesátkového siláckého béčka, wrestlingového filmu (se samoúčelnou mnohaminutovou peckovačkou), nápadité sci-fi a důmyslné společenské kritiky konzumu. Z dnešního pohledu je film relativně kontroverzní, neboť vlastně ospravedlňuje rozjařený killing-spree na vyhubení zbohatlíků tím, že to nejsou lidé, ale zotročující mimozemšťané. (09.06.2010)