Oni žijí!

Takový ten klasický Carpenter. Už jen podle hudby lehce rozpoznatelný. Film s podobným obsahem by asi jen těžko někdo jiný mohl natočit. Zaujme rvačka mezi ústředními hrdiny, u které sem i pochyboval že bude mít někdy konec. Brýle jsou supr a taky bych si takové chtěl pořídit, třeba bych se i divil co vše se jimi dá vidět. Tento film je prakticky nadčasový, protože trh a moc médií skutečně určují jakým kurzem se budeme jako lidstvo (stádo) ubírat. Roddy Piper na wrestlera velmi dobrý výkon. 55% (05.10.2008)

Carpenterův pohled na vesmírnou invazi trochu jinak. Na tehdejší dobu možná slušné, nicméně v dnešní době více než děravá základní premisa, vadí hlavně hodně toporné výkony hlavních hrdinů, nudný děj a celkově tak nějak vše okolo. Jediné, co zanechá dojem, jsou dvě ultrasuché hlášky za celý film. Aneb "Přišel jsem si sem zažvejkat a nakopat vám prdel. A zrovna mi došla žvejka." (09.02.2012)

Orwellovský svet v sci-fi spracovaní, ktoré má prvky amatérstva. Ťažko hodnotiť v tomto ohľade, nakoľko neviem, či je silnejšia myšlienka alebo ju pohlcuje to spracovanie. Kto vie, či Carpenter vôbec chcel ísť týmto smerom, či chcel poukázať na prichádzajúci orwellovský systém a bol by som zvedavý, čo by povedal na dnešnú dobu aj v súvislosti s týmto filmom. Pretože veľdielo 1984 dostáva v 21. storočí priestor, no už nielen v knihe. Len to neriadia mimozemšťania. (08.03.2021)

They live, I sleep. Prvních třicet minut jsem se ukrutně nudil, pak už to bylo jenom horší.. Carpenter, který si tentokrát ani nepomohl hudbou, jakože prďácky brojí proti komercializaci kultury, konzumnímu životu a ekonomice Ronalda Reagana a přitom v čele s osvaleným Marošem Kramárem dosáhl jedině toho, že stvořil první film, kterému jsem měl sto chutí rozšlapat brýle. Hlavní myšlenka dobrá, realizace ovšem na úrovni Paula Michaela Glasera. No nic, alespoň jsem byl obohacen krajně existenciální hláškou: „Brácho, život je čubka. A zase hárá…“, o jejíž původním autorství se vedou letité spory. Někteří říkají podnapilý Jean-Paul Sartre, jiní zase, že za ní stojí od Tokia doposud vzdálený Goro.. (08.09.2017)

Nejhorší Carpenter se kterým jsem měl zatím tu čest, a to počítám i Ghosts of Mars. Bohužel jsem se předem nekouknul na žánrové zařazení a očekával horor. Místo něj jsem dostal nahlouplou, satirickou a možná až sebeparodickou sci-fi, která mě nudila každou minutou víc a víc. Bohužel se tentokrát nedá vyzdvihnout ani hudba, protože mi zde, narozdíl od jiných Carpenterových filmů, vyloženě lezla na nervy. (26.10.2008)