Oni žijí!

Nosit sluneční brýle je ve filmech je v kurzu ( trochu jsem se namáhal jak napsat česky být in) a to nemusíte být z Matrixu, ani být terminátorem a ani být ve stálém stavu agentury MiB (muži v černém). Když si některé brýle nasadíte nemusíte vidět svět hned růžově. Vzhledem ke tlaku reklamy a masmédii je film nadčasový. (24.01.2011)

Tenhle film je hlavně sranda. Asi tak úvodních 30 minut se sice snaží vypadat docela vážně (a taky je to trochu nuda), ale pak si Roddy Piper nasadí brejle a rozjede se skvělý akční béčko. Roddy Piper střílí z brokárny, Roddy Piper střílí z kulometu, do toho pořád nějaký hlášky... Těma hláškama je celej film doslova nabitej. Některý jsou opravdu vtipný, jiný jsou tak debilní, až jsou taky vtipný. Jestli mi něco na filmu vadilo, tak to byla příšerně otravná muzika. Ta mi teda lezla docela na nervy. No celkově ten film neni žádný veledílo, ale pobaví a to je hlavní. Takový lepší 3 hvězdičky. Pod vlivem alkoholu možná i 4. (31.07.2007)

Matrix analogového věku. Je to velmi jednoznačný, přímočarý snímek bez jakýchkoliv kudrlinek, ale dobře se na to kouká. Celý film má jedinou vadu. Roddy Pipera v hlavní roli. Větší poleno už jsem dlouho neviděl. Převeliká škoda, že zde místo něj neúčinkoval Kurt Rusell nebo třeba Arnold Schwarzenegger. Keanu Reeves také není žádný pan herec, ale k roli Nea v Matrixu to dokonale sedne. Jenže tady je to prostě jen nezvládnuté toporné herectví. Jinak se mi tento nenápadný film dost zamlouval. Je zajímavé, jakým způsobem pak zde klíčový motiv slunečních brýlí využili Wachowští v Matrixu. Všimli jste si, kdo je tam nosí? Pouze ti lidé, kteří vědí, že Matrix je konstrukt. A ještě jeden zajímavý detail je někdy na 25. minutě (odhadem) promluva jednoho hrdiny, který si stěžuje na to, jak lidé začínají před koncem století bláznit (a to byl teprve rok 1988!). Své o tom ví James Cameron a Kathryn Bigelow, kteří svůj film Strange Days z roku 1995 z téhož důvodu (lidé skutečně začínali bláznit) zasadili do posledního dne roku 1999. (13.06.2010)

Tahle satira, či snad alegorie, mohla opravdu fungovat jen knižně. Na plátně totiž démonický černoch v růžovém tílku spolu s vikingským ideálem krásy působí více než komicky. Stejně je na tom i všudypřítomný apel, čti výkřik, o zrůdnosti konzumní společnosti. Jedinou záchranou tak je, že drtivá většina scén balancuje na hraně sebeparodie. Archaické pojetí jen umocňuje černobílý materiál a kecy o komunistické invazi, které jakoby vypadly z lusku jež uchvacuje lidská těla. Ovšem už jen pro dokonale absurdní dialogy a tvrďácké hlášky se tenhle paskvil vyplatí zhlédnout. Krásná vzpomínka na demenci osmdesátek, MTV a atrofickou éru. Alkohol doporučen ve větší míře. (31.05.2006)

Consume. This is your God. Tento film má toľko negatív, až to neni pekné; Prehrávajúceho wrestlera v hlavnej úlohe, nesympatickú predstaviteľku Holly, zle zrežírovaný komparz, sem tam až parodické vyznenie niektorých scén, neustálu potrebu hláškovania, násilné pokusy o humor, nedotiahnutosť vedľajších dejových línií, prílišné vysvetľovanie a scenár vlastne celkovo. Ale aj tak som si tými štyrmi hviezdičkami pomerne istý. Možno je to mojou slabosťou pre žáner. Alebo mojou slabosťou pre filmy o invázií. Alebo mojou slabosťou pre béčka. Alebo mojou rokmi posilnenou slabosťou pre tento film. Neviem. Bezvýhradne vydarený kúsok to teda rozhodne nie je, no aj tak si ho rád kedykoľvek pozriem znovu. On si totiž Carpenter pravdepodobne bol vedomý všetkých tých negatív a v závere ich takmer všetky premenil na pozitíva. Smial som sa. Od radosti. (17.11.2012)