Režie:
John CarpenterScénář:
Bill LancasterKamera:
Dean CundeyHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Kurt Russell, Wilford Brimley, T.K. Carter, David Clennon, Keith David, Richard Dysart, Charles Hallahan, Peter Maloney, Richard Masur, Thomas G. Waites (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Slavný hororový snímek a podle mnohých žánrový milník vypráví o skupině vědců z výzkumné stanice na Antarktidě, čelící mimozemské hrozbě. Když skupina vědců z výzkumné stanice na Antarktidě přihlíží tomu, jak se jejich norští kolegové snaží zastřelit psa, netuší, co se za celou akcí skrývá. Brzy však zjistí, že zvíře je přenašečem mimozemského organismu, který dokáže ovládnout a napodobit rozličné živé formy. Atmosféra mezi výzkumníky houstne. Kteří z nich se stali hostiteli? A dá se v takové situaci vůbec někomu věřit? Ačkoli dobové ohlasy filmu kultovního režiséra Johna Carpentera vytýkaly, že je pomalý, ponurý či depresivní, své velkolepé renomé si Věc budovala během let, a to také díky uvedení na videokazetách. Dnes je pak dokonce považována za jeden z nejlepších hororů všech dob. Svůj podíl na tom má jistě přesvědčivé vyobrazení zvolna sílící nedůvěry, houstnoucí napětí i krvavé surové scény ukazující, jak invazivní organismus se svými hostiteli nakládá. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 544)
(1001) Zatrachtile, tohle jsem vážně nečekala! Mé intelektuální já bylo nasyceno skvělým intrem a moje zvrhlé já zase tím zbytkem. Ve výsledku velmi classy horor. Když pomineme monstrum jako takové, které je takové, jaké je, protože osmdesátá léta a Carpenter a tak, tak musím zkrátka ocenit, jak se drželi filmaři při zemi při vytváření atmosféry a celkového dojmu. Nic šíleně bombastického, hlavně skvělá hudba a něco klaustrofobie a velmi efektivní paranoia. Žádné zbytečnosti navíc. A osobní poznámka, na internetech jsem se dočetla, že skuteční britští vědci usídlení na Antarktidě si ten film pravidelně pouštějí na zimní slunovrat. Pokud je tomu skutečně tak, tak jsou to s dovolením magoři, protože já když jsem po sledování šla potmě na záchod, cítila jsem lepkavá chapadla na kotnících a to jsem od Antarktidy ob jeden kontinent. ()
Podle mého jde o nejlepší práci Johna Carpentera, který dokázal z béčkového námětu vydupat maximum a díky vynikající, nápadité režii vytvořil dosud přetrvávající kult v oblasti hororového žánru. Film vznikl podle povídky Johna W. Campbella "Kdo je tam?" (Who Goes There?) z klasické zlaté éry americké science fiction a třebaže se traduje, že film bývá obvykle slabší než literární předloha, Carpenter Campbella knockoutoval. Jde mimochodem o remake, protože už v roce 1951 vznikla první filmová verze. Zatímco v povídce má tvor podobu klasického netvora z vesmíru, Carpenter dlouho pracuje s náznaky a řešení vědeckého problému kombinuje s vytvářením paranoidní atmosféry nedůvěry a hrůzy, kdy nikdo neví, zda ten, kdo stojí před ním, je opravdu tím, za koho se vydává. Výborná kamera i hudba, na svoji dobu velmi slušné trikové záběry, ale především scénář, který zachovává napětí až do poslední sekundy. Mrazivým, depresivním a zcela bezútěšným závěrem celý film graduje. Velice vděčná role pro Kurta Russella. Jinak je pozoruhodné, že ve své době film přijala chladně nejen kritika, ale i divácká obec a snímek se jen pomalu propracovával do povědomí filmových fanoušků, než se stal klasikou. Carpenter dokázal s minimem prostředků vytvořit emotivnější dílo než se to povedlo Scottovi s obrovským rozpočtem a podporou vlivného filmového studia v případě Vetřelce. Celkový dojem: 95 %. ()
Dnes už efekty možná komické, ale i tak film budí respekt a je cítit chladná atmosféra, kterou John Carpenter dobře umí. Už v mládí mě tento film zaujal a pocity trvají nadále a hned tak nevyhasnou. Kurt Russell opět září a na hereckých výkonech všech zúčastněných se nedá nic vytknout. Mrazivá atmosféra, soundtrack, nejistota, psychologie a tajemný konec dělají z Carpenterova filmu jeden z nejlepších hororů a tak hodnotím 5 hvězdičky... ()
Coze tohle je mezi 200 nejlepsima filmama? Tak to sem asi videl jinej film. Je pravda, ze urcitou atmosferu to ma, ale ne moc hororovou. Ale ta vzajemna neduvera je odvedena docela dobre. Triky jsou skutecne na hovno, ale maj jednu vyhodu - jsou spravne krvavy. I kdyz je na nich strasne videt, ze to je kus gumy tak diky tem vnitrnostem, slizu a krvi pusobi docela solidne. Az na Kurta Russella, kterej predved celkem solidni vykon, mi prisly ostatni herci takovy nudny. Nic moc emoce jen tak znudene odrikavali text a mistama zacli jecet. Hudba taky atmosfere moc neprospela, Morricone tentokrat hodne zklamal, protoze to bubnovani a piskani je na nic. Ale na druhou stranu, i kdyz je to mistama docela lehce predvidatelny, tak jsem se celkem dobre bavil, za coz hlavne muze fakt, ze nebylo jasny kdo v sobe ma "vec", kdo prezije a jak to dopadne. Ale ze prezije Kurt jasny bylo. Uplnej zaver se mi ale moc nelibil, takze slabsi 4*. ()
Horror jako žánr nemusím, ale čestnou výjimku představují survival horrory. A právě Věc je takřka dokonalým reprezentantem, krom odpudivých "gore" výjevů obsahuje něco mnohem účinnějšího – hru s psychologií diváka. Princip umístit skupinu postav na izolované místo (v tomto případě bílé pláně Antarktidy), znemožnit jí únik (v tomto případě masivní bouří) a vystavit je nepříteli, který se může skrývat uvnitř kohokoli z nich, je sice osvědčený, ale nikde nefunguje tak dokonale jako právě ve Věci. Minimalistický scénář strhává pozornost k syrové atmosféře, repliky postav jsou spíš účelové, všechno důležité je vidět a hlavně CÍTIT. Z Věci vychází cosi takřka fyzicky hmatatelného, strach není cítit umělotinou rekvizit, ale skutečným prožitkem. Když se Věc objeví, dostavuje se takřka úleva... Skutečný strach je nevědomost, nejistota. Zkrátka takhle si představuju dokonalý horror o přežívání v extrémních podmínkách. A atmosféra polární základny je natolik unikátní, že Věc asi hned tak něco nepřekoná. ()
Galerie (196)
Zajímavosti (109)
- Původní rozpočet pro speciální efekty činil 750 000 dolarů, ale tato částka posléze vzrostla na 1,5 milionu dolarů, jak se rozrůstal počet techniků, ilustrátorů a sochařů. Nakonec tým speciálních efektů čítal přes 40 členů. (Veleknez)
- Vo filme sa neobjaví žiadna žena. Za jediný ženský element môžeme považovať hlas počítačového šachu, ktorý patrí herečke Adrienne Barbeau, bývalej manželke režiséra filmu Johna Carpentera. (LaciLC)
- Režisér Christian Nyby, jenž s Howardem Hawksem vytvořil Věc z jiného světa (1951), se k filmu vyjádřil takto: „Pokud chcete krev, tak jděte na jatka. Je to, celkově vzato, úžasná reklama na skotskou.“ Měl na mysli míchanou whisky J&B, kterou upřednostňuje nejen pilot R. J. MacReady (Kurt Russell), ale i vrah Patrick Bateman (Christian Bale) ze snímku Americké psycho (2000). (campa)
Reklama