Věc

Kéž by všechny remaky byly stejně kvalitní. Koncept Hawksova originálu (parta chlapů odstřihnutých od civilizace) zůstává, zároveň ale zůstává rozum stát nad tím, o kolik víc napětí a implicitních významů z něj dokázal Carpenter vydolovat (film šel do kin rok poté, co se objevilo AIDS). Jeho Věc v sobě má něco z nesmlouvavosti béčkových filmů. Nechodí okolo horké kaše, nevětví vyprávění, nezdržuje se dialogy tam, kde stačí výmluvný pohled. Díky tempu vyprávění nemáme šanci vydechnout. Stejně jako hrdinové jsme v permanentním očekávání, co přijde dál. Hitchcockovsky mistrovské vedení naší pozornosti (třeba už jen nasvícením scén), rovnoměrná distribuce informací (abychom si ve správnou chvíli kladli správné otázky) nebo znejisťování diváka ohledně toho, kdo "to" má v sobě a bude další obětí na druhou stranu ani trochu béčkově nepůsobí. Více než opravdu nehezkými (ve smyslu, že vám z nich bude blbě) gore efekty Věc dodnes fascinuje maskulinní hrou o důvěru a dominanci, která zajišťovala dynamiku nejednoho Hawksova filmu. Zmutovaného člověko-krabo-psa filmu věřit nemusíte, ale stupňovaně paranoidní jednání postav je naprosto autentické. Díky kameře dotvářející pocit izolovanosti prácí s prázdným prostorem (a bílou nicotou) a Morriconeho hudbě, neustále slibující něco okázale zlého, navíc Věc není jen nechutná, ale místy i nádherná. Opravdový hororový klenot. 90% Zajímavé komentáře: POMO, MIMIC, Mahalik, grissword (23.02.2006)

Děsivá přehlídka nechutných speciálních efektů s rozpadajícími se těly a mutujícími v odporné slizké kreatury. Obvzláště lidská hlava s pavoučíma nohama je velmi cool. Mrazivá atmosféra bezvýchodnosti a izolovanosti vše pak znamenitě dokresluje. Lze jen poděkovat Carpenterovi za odvážné režisérké pojetí a distribuční společnosti za odvahu nasadit to ve své době do široké kinodistribuce. (07.07.2002)

Moje dojmy z Věci jsou hodně čerstvé. Video jsem vypnul před deseti minutami:) Takže teď pro jistotu poslouchám "normálního" Morriconeho, to jen abych prvnímu člověku, který vejde do dveří, neurazil hlavu... Sice trochu přeháním, ale takovou atmosféru strachu, nejistoty a nedůvěry jsem skutečně ještě neviděl. Přesně to je klíč k dobrému, ne, to je slabé slovo, ke skvělému horroru - ATMOSFÉRA. A ty efekty... Digitální předělávka Věci (aby celá záležitost co do grafiky šla s dobou) by si určitě zasloužila širší pozornost. Je to geniální, je to nezapomenutelné, je to John Carpenter's The Thing, pětihvězdičkový film. PS: Carpenter musí být velkým obdivovatelem Lovecrafta... (09.02.2003)

Svého času velice deprimující filmový počin. Svého času zcela realistické, unikátní a dokonalé triky. Svého času vyjímečně dokonalý scénář. Vše stojí na podmínce, že mimozemská věc dokáže vytvořit naprosto dokonalou kopii jakéhokoliv živého tvora, v našem případě člověka, člena výzkumného týmu polární stanice. Navíc je to docela vyvážené z hlediska napětí. Dokážete být zhnuseni mutací tvora a přitom vás děsí, kdo další může být transmodifikován, čili může zabít ostatní anebo prostě zemřít. V každém případě se zoufalstvím v očích sledujete, jak se posádka stanice kvapem početně zmenšuje a jak hrozné by bylo, kdyby se Věc dostala mimo jejich stanici. Pak přijde závěrečná scéna a vy jste rádi za Kurta Russella. Jste rádi i za Johna Carpentera, že to tak šikovně natočil a také za Ennia Morriconea, že to podmáznul tak úchvatnou a dechberoucí děsivou hudbou (14.06.2011)

Tohle jsem prvně viděl ještě na památném OK3 v němčině a byl to tehdy neskutečný zážitek, coby dítě školou povinné jsem měl oči navrch hlavy. Pak to kdysi dávali na ČT v nočních hodinách a s titulky (jo to bývaly časy). Nahranou VHS mám dodnes. Musím říct, že se u hororů málokdy skutečně bojím, ale atmosféra strachu a paranoie tady mě naprosto dostala. K tomu nezapomenutelný motiv Morriconeho hudby, všudypřítomný mráz, chabé světlo - prostě nejatmosféričtější scifi horor pro všechny časy. Myslím, že je film výborně zvládnut scenáristicky i režijně, scény, které začnou jako poklidný dialog, postupně přerůstající ve vzájemné podezírání a obviňování někdy končící až smrtí některého polárníka jsou tak skvěle vygradované, že by se za to nemusela stydět lecjaká divadelní hra. A taky jsem neviděl jiný film, kde hrdina na konci prohlásí, (spoiler) že nemůže dál a rezignovaně počká, až zmrzne... (14.10.2005)