Hodina prasete

Obhajovaní svině u soudu. Neděje se to i teď..? Interesantní fraška z francouzského středověkého venkova, která s lehce detektivním nádechem přibližuje tehdejší nezvyklé justiční praktiky (něco jako Právo a pořádek ve chlívě). Vše klátící Firth se zmuchlanýma tesilkama na hlavě, kněží Holm se sympaticky pragmatickým přístupem, nahé vnadné ženy s depilačními anachronismy a spíše stylizovaný než nějak špinavě autentický pohled do doby, kdy bylo protiprávní lítat na koštěti a líbat ďáblovu řiť.. Je tu jeden zvláštní paradox. Říká se středověké tmářství, ale když nyní někoho svým útokem usmrtí zvíře, je většinou rychle zabito či utraceno. Tehdy alespoň dostalo právního zástupce a mohlo doufat v osvobození při soudním procesu. Třeba zrušit líčení, protože nebyl zajištěn překladatel, svalit to na nepříčetnost nebo podplatit soudce nabídkou sexu.. (26.05.2020)

Hned v prvním obraze vidíme krásnou románskou baziliku. Ale kde? V Abbeville není a Ponthien neexistuje, a z Abbeville se dostanete do soumraku tak akorát do Amiens a ne do Paříže. Škoda. Každopádně jde o nějaké menší místo, které zahrnuje celý svět. Jsou tu právníci, nevěstky, kataři, cikáni, židi, nakonec i inkvizice, zlovolný šlechtic, osel, myši, prasata atakdál. Pořád se něco děje, pořád je možno se na něco koukat. Ale pokud se odvážím zeptat, co z toho? Pak budu muset přiznat, že nevím... (23.01.2015)

Mnohem lepší středověk než v kdejakých romantických filmech. Láska je spíš potlačena a do popředí se dostává sexualita, snáz spojitelná s představou středověku. Nicméně průniky současnosti ve filmu zřetelné byly: soudní procesy vypadaly jak v americkém seriálu, v němž ale právníci nenosí tak roztomilé čepičky. Důležitou složkou filmu je silná ironie, kterou film zřetelně začíná i končí a která probublává celým příběhem, většinou obrazů. Postavy jsou převážně panoptikální figurky: feudál s hýkající dcerou a psychopatickým synem, nadržený kněz, přiblblí vesničané, prostitutka, která umí číst (!!!) atd. Míň panoptikálních rysů nese hlavní hrdina (ale přece jen... je to právník vegetarián!) a jeho ženský protějšek, snědá pohanská kráska. Středověkou atmosféru skvěle dokreslovala hudba a některé vizuální efekty: černý pták, obrázky potulného prodejce, slepice pobíhající v právníkově příbytku. Interiéry šlechtického sídla byly dokonale pochmurné: kamenné, studené zdi, které nezachrání gobelíny ani planoucí svíce. Tento film je důkazem toho, že skvělý historický snímek nemusí zobrazovat fatální lásku, velkolepé bitvy, osudy panovnických rodin, ale stačí mu takové (příznakově středověké) nízké téma, jako je odsouzení prasete. (31.10.2009)

Zase až tak moc mě tohle středověké drama ze soudní síně z vesnice nedaleko Paříže, kam přijíždí mladý právník, nevzalo. Hlavním hrdinou se stává černé prase, které údajně uteklo kočujícím cikánům a zabilo dítě, čímž se ještě více zdramatizovala situace kolem současného problému s čarodějnicí a odkrylo hlubší problémy.Ale ať se mladý a sympatický Colin Firth velmi snažil, nezanechalo tohle zpracování ve mě nějakou hlubší stopu, takže jen tři hvězdy. (01.02.2013)

Středověk, jak ho neznáte. Žádné velkolepé bitvy, odvážní patrioti, monumentální hudební doprovod a dojímavý konec, pouze ponuře černo-humorná atmosféra, kde kněz žádá manželky bližních svých, kde na šibenici stojí oslice obviněná ze soulože s nadrženým vesničanem (na poslední chvíli zachráněna peticí služebníků božích), kde ke křesťanskému soudu mohou být jako svědci přizváni krysy, ne však židovský lékař a kde každá žena, která prohodí s hlavním hrdinou pár vět, pojme za svůj životní cíl dostat se mu do kalhot. (Vzhledem k tomu, že ho hraje Colin Firth, se ale zas není čemu divit.) Netradiční, nízkorozpočtové, ujeté, zábavné. A mé představě o skutečném středověku bližší než všechny stamilionové eposy dohromady. (17.01.2011)