Prostřihy

Na tento film jsem se hodně těšila a nechala se ukolébat, tak vysokým hodnocením uživatelů a přišlo velké zklamání. Pokaždé, když se musím nutit, abych film nevypnula a musím se přemáhat, abych ho vůbec dokoukala celý, tak se někde musela stát chyba. Za začátku měl film dobře našlápnuto a sliboval opravdu slušný divácký zážitek, v průběhu to nějak upadalo, až jsem se nakonec dočkala vytouženého konce. Povídek, tam prostě bylo nahuštěno na můj vkus moc, takže jsem se nějak začala ztrácet v ději a v nějaké hlavní myšlence, tedy pokud tam vůbec nějaká byla. Tak jsem ji neobjevila. Navíc, hercům jsem pořád nějak jejich role nemohla uvěřit, zvlášť mužské postavy, byli prakticky stejné jak povahou, tak podobnou vizáží a občas jsem si je mezi sebou pletla. Bohužel hru na skutečný život nezachránila ani jadrná slova postav a překvapivý závěr s obětí zemětřesení. Uznávám, že možná je chyba ve mně a já tento film bohužel nedokážu náležitě docenit. Tak 2 a půl *. (31.03.2012)

Vítejte v nelítostné tříhodinové sondě do jednoho z nejhorších druhů pozemského pekla, zvaného "manželský a rodinný život běžného, průměrného, středostavovského člověka". Rozsáhlá sbírka filmových postav většinou připomíná přehlídku osazenstva malé farmářské ZOO (husy, krávy, slepice, ovce, volové, svině a sem tam i nějaká ta hnida a filcka). Ale obsazení je hvězdné a některé postavy jsou i víceméně sympatické, nebo vzbuzující v divákovi aspoň trochu té empatie. A navíc Madeleine ukáže ňadra a Julianne dokonce bobra! Každopádně když jsem kdysi dávno tohohle břitce satirického, scénáristicky geniálního a přitom geniálně jednoduchého Altmana viděl na noční ČT2, toho dne jsem se pevně a definitivně rozhodl, že zbytek života strávím jógou a meditací v nějakém útulném ášramu na úpatí Himálaje, stranou konzumní společnosti většinově zabydlené lidskými typy podobnými těm ve filmu. No, nakonec to tedy se mnou dopadlo úplně jinak. Nicméně film má myslím dodnes schopnost učinit z leckterých, ke stádnímu rodinnému životu bezmyšlenkovitě a pudově směřujících lidí, zapřisáhlé solitairy, misanthropy a eremity. (14.01.2020)

Spokojnosť, ktorú som očakával po odhalení spôsobu rozprávania či štruktúry filmu, sa dostavila v podstate v plnej miere. Mám rád mozaiku príbehov, ktoré sa navzájom čiastočne prelínajú, lebo to pripomína život z akejsi vtáčej perspektívy a jeho kauzalitu. Altman tu predstavil mnoho postáv a situácií. Niektoré boli veľmi vydarené, niektoré menej. Objektívne teda film skôr na 4 hviezdičky, priklonil som sa ale k piatim na základe možnosti, že ide o podnet pre vznik ďalších podobne natočených filmov, ktoré sú pre mňa srdcovkami, ako napríklad: The Ice Storm, Magnolia alebo Crash. A to už je veľká vec. (22.11.2013)

Tie tri hodiny utiekli ako voda. Neveril som tomu, ale Altman dokáže pohltiť diváka od prvej sekundy až po záver. Film pre vyzreté publikum, ktoré sa môže v ktorejkoľvek epizóde tejto mozaiky veľmi ľahko nájsť a porozmýšlať nad tým, ako by sa asi každý zachoval v tej ktorej situácii. Pokiaľ vás film nechytí, môžete sa zamýšlať nad tým, ktorá hviezda sa presadila viac, ktorá menej a prečo tomu tak je. O niečo viac uveriteľnejšie a komplexnejšie ako Innaritu. (26.05.2012)

Nuž až také krátke strihy to veru neboli. Madeleine Stowe si vymenila rolu s Julianne Moore, lebo sa jej nechcelo ukazovať šušku, zatiaľ čo s obsahom podprsenky už problem nemala, no a Julianne s radosťou toho ryšavého hlodavca ukázala, ale žiadny krátky strih to nebol! Inak vyvinutý, multivláknový film s tuctom hlavných postáv, no v konečnom dôsledku príbehy vlastne k ničomu nevedú a to si po tejto stopáži človek až odfúkne, že prečo. (21.11.2023)