Upíři

Jeden z mála Carpenterových filmov, ktorý ma baví. Upíry sú po zombiekoch mojou druhou obľúbenou hororovou škodnou. Tentokrát tu celkom originálne sledujeme príbeh o komandu, ktoré likviduje upírov. Je to síce v klasickom béčkovom Carpenterovom prevedení a tempo filmu nie je najdynamickejšie, ale akcie je ok a postavy sú celkov vydarené. Woods je cool drsniak ako vždy. Bavil ma aj ten tučný Baldwin. Thomas Ian Griffith si svojho záporáka tiež vychutnáva. Takže celkovo to je príjemný béčkový nadpriemer, ktorý sa dá pozrieť aj viackrát. 6/10. (15.04.2022)

James Woods se tady tak snaží být za tvrdého, až je to komické, ale jako leader party upírobijců sem prostě pasuje a vůbec tenhle film (....a můžu si to říkát pořád dokola, že upíři nejsou) je zábavný - chvílemi se děsíte, chvílemi smějete - a má výbornou atmosféru, která mě nutí si to občas zopáknout. (25.11.2004)

Originálny upírsky krvák, to sa musí uznať. Páčilo sa mi, že sa Carpenter vzdialil od tradičnej predstavy upírov a vykreslil ich trocha inak. Žiaden navoňaný, vyfintený, vyparochňovaný upír popíjajúci so skleneného pozláteného pohára ľudskú krv a pritom filozofujúci o podstate bytia či nebytia tu nie je. Tu sú upíri, ktorí si proste odtrhnú kus mäsa a sú spokojní. Dej nie je nejak extra zaujímavý, v podstate ide iba o to, nájsť hlavného upíra a jemu potom zabrániť získať cenný artefakt. A po ceste ešte zlikvidovať pár upírskych "hniezd". Vyvažujú to však celkom podarené hlášky, ktoré sú príjemným oživením deja. Na druhú stranu, nepáčila sa mi celková výprava a réžia. Keby nebolo tej slušnej rockovej hudby a krvavých scén, asi by som sa zmenil na upíra aj ja a radšej niekam odletel. Tiež sa mohlo pridať na dusivej, hororovej atmosfére s pár podarenými ľakačkami. Bez tohto mi film vyšiel na slušný priemer. Škoda premárnenej šance na skvelý film s upírskou tématikou. 60/100 (20.02.2014)

To lepšie, čo Carpenter nakrútil v 90. rokoch. Ak porovnávame s MESTOM PREKLIATYCH, nie sú UPÍRI už takí fádni a ak to porovnáme so ŠIALENSTVOM, aspoň sa na nič nehrajú (o NEVIDITEĽNOM NA ÚTEKU radšej ani nehovoriac). Oproti kultom, aké kedysi robil (HMLA, VLÁDCA TEMNOT), je to urážka vkusu jeho fanúšikov (môjho určite), no na strane druhej, jeho nasledujúci DUCHOVIA MARSU dokázali, že sa dá klesnúť ešte oveľa hlbšie. Takže problém UPÍROV nie je ani tak v tom, že sú len solídnym béčkom s malým rozpočtom (čo je u tohto režiséra samozrejmosť, hoci v takej VECI to bilo do očí menej), ale že mohli byť niečím viac. Dosť tomu dáva James Woods (bohvie, ako ho Carpenter na takúto kravinu prehovoril) v sviežo kladnej úlohe. O jeho kolegoch sa už toľká chvála spievať nedá, parťák Daniel z prekliateho hereckého klanu Baldwinovcov je na tom paradoxne ešte najlepšie. Podstatne horšie je na tom prostitútka a ústredný nudný zlosyn, akčné scény slabé (malý rozpočet sa v horore utajiť dá, nie však v AKČNOM horore), masky neveľmi pôsobivé, gore nudné... a asi musí byť divák hororovo naivní, aby sa u tohto "seriózne" bál tak, ako kedysi pri prvom HALLOWEENE. Viac v mojej (užívateľom „movie" do češtiny preloženej) recenzii na Studna.net: http://www.studna.net/reviews/89/ (30.10.2004)

John Carpenter se chtěl stát filmařem, aby mohl natáčet westerny, nicméně v době, kdy prorazil, byl tento žánr již téměř mrtvý. Jeho tvorba se tak vydala jiným směrem. Přesto je westernem velmi ovlivněná. Upíři (spolu s Duchy Marsu) ze všeho nejvíce. A to nejen svými westernovými vizuály vyprahlé krajiny amerického jihozápadu (v případě Duchů zase vyprahlé krajiny Marsu). Jde v podstatě o upírskou verzi Peckinpahovy Divoké bandy. Místo bandy psanců je tu banda bezcitných upírobijců, které také spojuje vzájemný respekt a vlastní kodex. Hlavní hrdina je pak typický carpenterovský cynický drsňák (překvapivě dobře obsazený Jamesem Woodsem), který svým naštvaným tvrďáctvím předčí i samotného Snakea Plisskena. Zatímco většina Carpenterových filmů byla ovlivněna Howardem Hawksem, tak tenhle je především poctou Samu Peckinpahovi. Akční scény jsou mnohem frenetičtější a rychleji stříhané než je u Carpentera zvykem a místo „krvavého baletu“ postřílených kovbojů v Divoké bandě se film opájí „ohnivým baletem“ upírů explodujících na slunci (ústřední banda je loví doslova jako ryby na navijáku a vytahuje je ze tmy ven na světlo, kde vzplanou). Pochopitelně tu najdeme i inspirace jedním z nejoblíbenějších Carpenterových filmů, Hawksovým Riem Bravem (např. v závěrečné bitvě ve věznici). Upíři ve výsledku fungují víc jako western než jako horor a je třeba k nim tak přistupovat. Místo hororových scén se tak připravte spíše na brutální, stylově natočené akce s chlapáckými hláškami a drsným smyslem pro humor, jinak budete zklamáni. Koneckonců, když jsem film viděl po mnoha letech podruhé a bral jsem ho již jako western, líbil se mi podstatně víc. (01.12.2023)