Reklama

Reklama

VOD (1)

V Rusku se píše rok 1904 a car Mikuláš II. slaví narození jediného syna. Zároveň vede válku s Japonskem kvůli jejich nepřátelskému tažení Ruskem. Ruská velmoc je na pokraji zkázy. Carevna Alexandra, původem z Německa, matka princezen Anastasie, Marie, Tatiany a Olgy, se obrací na charismatického mnicha Rasputina, aby uzdravil jejího jediného nemocného syna. Mikuláš II. je přesvědčen o jemu Bohem daném právu vládnout, přesto se nestará o potřeby svého lidu a nedaří se mu zastavit hrozbu světové války. Po bizarní smrti Rasputina, který měl nad Alexandrou až děsivou moc, Mikuláš II. pod nátlakem ruského parlamentu v březnu 1917 abdikuje. V mocenském vakuu se Kerensky s Leninem snaží každý prosadit svou. Královská rodina je nakonec uvězněna Sověty a popravena. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (43)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Pěkně udělaný film, i když přiznávám, že jsem skoro celou promítací dobu myslel na to, zda je vhodné, správné, oprávněné, atd. točit takové filmy. Fassbinderovi stačilo na popis berlinského mužika Franze Biberkopfa 910 minut. Schaffner zvládl ruského cara za 162 minuty. A jak? Ploše, povrchně, zjednodušeně, a přitom vlezle, namlouvavě, manipulativně, indoktrinačně. A přitom všechno vypadá jako All Right, data a místa sedí! Nesedí však to, co se nedá zachytit daty! A tak si myslím, že než takhle, by se tento film neměl natočit vůbec. Angloameričani by asi vůbec neměli pojednávat ruské artefakty (Wikipedie: Artefakt ve výtvarném umění je smyslově konkrétní výtvor, u kterého je termínem zdůrazňován vedle záměrnosti prvek uměleckosti). Pozn.: Co si myslet o scéně, při níž si car s ministrem nalejí malou vodku a křičí přitom: "do dna" - No a postava Rasputina? To se autoři nejspíš inspirovali skupinou Boney M: "He ruled the Russian land and never mind the czar / But the cassock he danced really wunderbar / In all affairs of state he was the man to please/ But he was real great when he had a girl to squeeze... ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Doktoru Živagovi se film samozřejmě nevyrovná, ale není špatný. Soustředí se na osudy slabého cara Mikuláše II. a jeho Rusy nenáviděné německé manželky Alexandry. Car dělá spoustu chyb, hlavně vede mnoho válek, v nichž umírají Rusové. Ignoruje rady dobrých rádců, aby dělal něco pro lid a přestal zbytečně utrácet lidské životy. Carevna se od doby narození syna Alexeje stará hlavně o něho, protože je nemocný. A věří každému, kdo jí slibuje jeho zdraví. Hlavně Rasputinovi. Události spějí k tragickému konci. ()

Reklama

noriaki 

všechny recenze uživatele

Oceňuji, že film vládu Mikuláše II. nijak přehnaně neromantizuje. Což ovšem znamená, že ukazuje jak kupí chybu za chybou a nevynechá žádnou příležitost jak zhoršit situaci - a to si myslím, že mu scénář ještě fandil. Bohužel i když se snaží pojmout jen ty nejzásadnější okamžiky bouřlivých let ohraničených Rusko - Japonskou válkou a Říjnovou revolucí, tak se zdá, jako kdyby události plynuly ve zvláštním bezčasu. Vše se objevuje nahodile, bez jakéhokoliv upozornění a neuvedeno předchozím dějem, vypravěčem nebo titulky. Vývoj událostí působí zmateně a scény neukotveně. Excelentní výprava a slušní herci zaručili, že se dá osud posledního Gosudara imperátora sledovat jako kostýmní drama, ovšem jako historický film selhává. ()

Cheeter 

všechny recenze uživatele

Moje zkušenost je taková, že pokud na západě točí film o Rusku, většinou to neudělají dobře. Tohle je ale přesně pravý opak. Celkovou látku zpracovali opravdu dobře. Nemám prakticky co vytknout, snad kromě scény, kdy Lenin přijíždí do Ruska, což s takovou pompou neproběhlo. Musím pochválit výběr herců a masky, které se mi moc líbily. Co se míst týče, tak ta byla vybrána dobře, vzhledem k tomu, že filmaři nemohli natáčet na místech v Rusku. Celé mi to tak trochu připomínalo knihu Lidská tragédie, kterou ale člověk nemůže přímo k tomuto filmu vztahovat, protože to je faktografie. Pokud se nepletu, je tento snímek natočený podle románu, o to víc oceňuji jeho celkové zpracování. ()

Han22 

všechny recenze uživatele

Spíše fascinující kus historie, než opravdu výborný film. Tři hodiny na historický velkofilm bez jediné pořádné akční/válečné scény je zkrátka moc. Chtělo to někoho jako David Lean a lepší ústřední dvojici herců. Alexandra byla místy dost hloupá, nechávala se ovlivnit a zároveň ovlivňovala Mikuláše. Ten je stvárněný jako klasický panovník ze staré školy - on ví co je pro lid nejlepší, názory lidu ho nezajímají a jeho bídu nevidí, nenechá si mluvit ani do válčení, zkrátka naprosto odtržený od reality. Díky tomu dvojice nevzbuzuje moc sympatií (to až ke konci během jejich věznění) a je to místy dost nuda. Ovšem jako trošku akademická historická lekce je to parádní ukázka událostí, které ovlivnili zbytek světa na skoro celé další století. I když se film zaměřuje hlavně na ústřední dvojici, nechybí tu nic - rusko-japonská válka, masakr pokojně demonstrujících, rozpouštění parlamentu, bída lidu, první světová válka, démonický manipulátor Rasputin, demokratický revolucionář Kerenský i Lenin se svou bandou bolševiků a VŘSR. Film si nic nepřikrášluje, nevymýšlí ani nikomu nestraní a poslední cca hodinka s čím dál horším vězněním to začne fungovat i z lidského hlediska, konec byl děsivý. 4* a věřím, že takhle pravdivě a nestranně by to dneska už nikdo nenatočil. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (8)

  • Opera, při které je ministerský předseda Stolypin (Eric Porter) zastřelen atentátníkem, je „Pohádka o caru Saltánovi“. (Nick321)
  • Marie Sofie Dánská (Irene Worth), matka Mikuláše II. (Michael Jayston), nebyla pozdějšímu masakru cara a jeho rodiny přítomna. Po pádu carské dynastie v roce 1917 stihla uprchnout na Krym a odtud do Velké Británie. Britská vláda jí ovšem odmítla udělit azyl, proto se vrátila do Dánska, odkud pocházela. Zámeček, který obývala, se stal politickým centrem „bílé“ ruské emigrace, tedy všech příslušníků a zastánců ruské monarchie. (Nick321)
  • Georgij Gapon (Julian Glover), pravoslavný kněz, který organizoval demonstraci před Zimním palácem, jenž se zvrhla v masakr známý jako „Krvavá neděle“, se po této tragédii vydal na útěk z Ruska. Spisovatel Maxim Gorkij mu poskytl nocleh i úkryt. Gaponovi se podařilo prchnout do Ženevy, kde se poznal s Leninem a dalšími emigranty. Nakonec se ale přesto vrátil do Ruska a snažil si u cara získat odpuštění a zároveň navázat styky s revolučními opozičními stranami. Tím se stal pro socialistické revolucionáře podezřelý jako údajný carův špión. Nakonec na tohoto kněze vyslali vraha a roku 1906 byl Gapon nalezen oběšený ve své chatce. (Nick321)

Reklama

Reklama