Kroužek sebevrahů

Zajímavý námět - to je však imho bohužel snad jediné pozitivum tohoto filmu. Jináč se mi vše jeví tak nějak "na sílu", na efekt, nemotorně zvládnuté a rádoby chytré. Je mi líto, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že autoři chtěli vymyslet něco, co tu ještě nebylo + šokovat. Bohužel to na mně nějak nezabralo. Nepopírám, byly chvíle, které mně dostaly - bohužel se však daly spočítat na prstech jedné ruky (moment, kdy policista přichází domů a přistupuje k němu jeho dcera nebo třeba záběr na dívky na přeplněné ulici s transparenty v rukách). O hereckých výkonech se mi ani přespříliš psát nechce: chvílemi mi připomínaly spíše lepší kusy z domácího videa, než plnohodnotný celovečerní film. Je možné, že je JISATSU CIRCLE totální pecka a já tomu jen nerozumím? Je... přesto se nepočítám k těm, kterým "japonská poetika" nic neříká nebo kterým se nelíbí. Jen odmítám vidět originalitu, invenci a kumšt ve všem, kde je více než 90% herců se šikmým okem. Shrnuto a podtrženo: Imho rádoby chytrá a thrillerovitá, nihilismem prosycená podívaná, která mně však (bohužel) nechala chladným. (22.12.2004)

Právě jsem viděl Suicide circle a zanechal ve mně stejně smíšené pocity jako nedávno Bloody aria. Hodně mi v názoru pomohlo zjištění, že jde o adaptaci komixu, protože do té doby jsem netušil, jestli si ze mě dělají prdel, nebo to myslí vážně. A pokud jsem to správně pochopil, tak v textu písničky pod závěrečnými titulky je zdůvodnění existence filmu. Citace písničky: "Já vím, bylo to strašidelné, ale snad vás to i trochu pobavilo. A možná vám to otevřelo oči a budete teď víc naslouchat druhým, ať je to kdokoliv." Dávám za tři, protože jsem nerozhodný mezi znechucením a pobavením. (15.04.2007)

Rozhodne to nemožno vnímať ako bohapustú vyvražďovačku. Tento film je veľmi sugestívny najmä svojim spracovaním, i za 17" monitorom som mal pocit, že SOM na tej stanici a že SOM na tej streche. Tieto scény sú natočené takým polodokumentárnym štýlom a v tom je sila ich sugestívnosti. Každopádne ide o vynikajúci neobvyklý širokospektrálny (thriller, horror, filozofická a sociálna výpoveď) thriller (podľa mňa i na Japoncov), či už námetom alebo spracovaním, ktorý je potrebné vidieť. Podľa mňa tento film možno úplne chápe len režisér a scenárista....a ja asi prestanem počúvať J-Pop. :-) 9/10 (10.05.2005)

Uff, ťažky komentár. Neviem, neviem rozporuplné pocity mám z toho. Na jednej strane originálny nápad, ktorý určite stojí za pozornosť na druhej akási prázdnota posolstva. Tie dôvody sebevrážd sa mi zdali dosť plytké a spolu s tou skupinkou (nechcem spoilerovať) trochu mimo mísu. Na druhej strane sa nám film snaží niečo povedať, ale serióznosť tohto odkazu je degradovaná vekom sprostredkovateľov a žánrovou rozháranosťou. Na mňa to pôsobilo celkom rušivo. A film si len tak balancuje. Boli momenty keď som bol vo vytržení, s otvorenou hubou, pár krát som sa pekne zhnusil (v dobrom aj zlom) a raz aj fajne zľakol. Čo ale mu nemožno uprieť, že je hustý. Myslím, že si pozornosť fanúšikov nielen ázijskej tvorby zaslúži. Silné tri hviezdy. (04.06.2005)

Japonské dny lumíků… Kriminální drama s hororovými prvky, co se nenuceně přehoupne do lehce muzikálového mindfucku beroucího si na paškál pubertální zbožňování idolů, komunikační sílu internetu a hlavně tradiční Nippon důvod k dobrovolnému odchodu ze světa - nedostatek sebeúcty. Ubrat plyn v úsměvných gore efektech, symbolice a jinotajích, naslouchalo by se asi mimoasijskému divákovi lépe, nicméně pak by to už nebylo to pravé Shionovo Sono japonské společnosti.. To já mám k sobě dobrý vztah - kdykoliv slyším Justina Biebera, mám nutkaní hodit pod vlak jeho, nikoliv sebe.. (18.09.2012)