Džisacu sákuru
Suicide Circle
Režie:
Šion SonoScénář:
Šion SonoHrají:
Rjó Išibaši, Masatoši Nagase, Mai Hošó, Takaši Nomura, Rolly, Takatoši Kaneko, Kendžiró Cuda, Jukidžiró Hotaru, Kimiko Jo, Kei Tanaka, Tošijuki Kitami (více)Obsahy(1)
Tokijská policie se ujímá podivného případu masové sebevraždy 54 středoškolaček a během vyšetřování zjišťuje, že tento konkrétní incident byl jen jedním z mnoha projevů ohromného sebevražedného šílenství, které Japonsko neznámo proč zachvátilo.
Kontroverzní snímek JISATSU SAAKURU vzbouzející silně protichůdné a bouřlivé reakce tématicky vychází ze stejnojmenného komiksu, režisér Sion Sono na něm založil svoji knihu a samotný film následovalo ještě volné pokračování: NORIKO'S DINNER TABLE. JISATSU SAAKURU rovněž obdrželo ocenění za nejprůkopničtější snímek roku 2002 na festivalu Fant-Asia. (kiddo)
(více)Recenze (166)
Legendární úvodní scéna je šokující spíše pro samotný akt hromadné sebevraždy než-li pro způsob jakým je natočena. Natočena je totiž značně podprůměrně a stejně tak i ostatní sebevraždy (bohužel i má oblíbená ze střechy školy). Jestli se jedná o úmysl tvůrců nějakým způsobem poukázat na mladou generaci pro kterou je smrt zábavou, težko říct. Když pomineme neuplně "košer" technickou stránku, pak se Klubu sebevrahů musí nechat geniálně budovaná atmosféra šílenství a zmatku, která neotravuje ale naopak nutí čím dál více hltat detail za detailem a nořit se stále hlouběji do útrob racionalitu postrádajícího světa, myšlenkově zřejmě nejinovativnějšího asijského tvůrce vůbec. ()
Tak tomu říkám nářez. Už na samém začátku, když jsem začínala tušit k čemu dojde, jsem si říkala, to se přece nemůže stát. Film mě pak překvapil ještě několikrát, někdy až k povyskočení na židli, to když se chvilkama přesunul do hororovější roviny (scény v nemocnici). Posledních dvacet minut pak přinese rozuzlení, které je ale těsně před koncem zase vyvráceno a nemyslím si, že jestli film uvidím podruhé, že z toho budu o mnoho chytřejší. Dojem z filmu mi to ale nezkazilo. A je opravdu fascinující pozorovat Japonce smířené se sebevraždou s jakou chutí do toho jdou. 15.2.2007 ()
Vynikajúci a hlavne originálny námet je tým naj vo filme.....horšie je to síce s efektami....ale to dojem z filmy nijak extra nekazí. ()
Dobrá řezničina, ale jak člověk může pochválit film, jenž si celou dobu hraje na to, že má nějaký smysl, když se člověk na konci dozví, že film ten smysl postrádá a že nejde o to proč, ale co a co z toho vyplívá. Tohle je ono, to je ta chvíle kdy forma předčí obsah, prostě kýč!!!!!!! ()
Přibližně do půlky to má základ na solidní mysteriózní detektivku. Dokonce jsou přítomny opravdu různorodé charaktery, takže jsem si nikoho s nikým nepletl. Jenomže různě ne-moc-důležitých postav je najednou přehršel a pak přichází klasický japonský mindfuck, kdy už prostě nevím, co se pořádně děje. Předpokládám, že někde mezi všema těma střevama japonských školaček na kolejích, náctiletou popovou kapelou a internetovými stránkami... že tam ta hluboká myšlenka opravdu někde je. Mě ale minula o ucho na římse. ()
První půlka je až nepříjemně znepokojivá svou reálností. Tak nějak tuším, kde je asi zakopaný pes, ale pořád ve mně hlodá nejistota a zvědavost. A pak se to zlomí a Sono zase začne blbnout. Reálno se zakřivuje až do přehnané stylizace, kdy už to začne být tak složitě zašifrované, že se mi v tom původní nápad začne rozplizávat. Tohle se fakt blbě hodnotí. ()
Komedie del Arte ()
Od tohto film som čakal trochu viac, ako sa mi nakoniec dostalo... Aj keď prvá polovica filmu bola 4*-ková, tak záver mi prišiel nejaký slabý a povedal by som priam, že mi pokazil celý film. Neočakával som nejaké explicitné vysvetlenie tých samovrážd, ale takto mi to prišlo ako keby scenáristovi v závere odišla múza a pri počúvaní nejakých japonských teenage pop hviezdičiek ho nič lepšie nenapadlo... Škoda, lebo niektoré scény boli fakt dobré a ako som už spomenul, rozohraté to bolo veľmi sľubne. ()
Sono to vymyslel skoro celé velmi dobře, navíc ze začátku filmu je velmi hutná atmosféra, všechno to začíná skokem 54 školaček pod vlak na Shinjuku station, velmi mě pobavilo všechna ta stříkající krev, tohle rušívý prvek není, ale některé scény – krájení prstu a posléze celé ruky už tam být nemuselo, ne že by mě to nějak šokovalo, ale už bych ubral v tomto. Skákací scény jsou jinak výborné. Kuroda byl také velmi dobře zahrán, i když jeho charakter nakonec nedopadl moc dobře. Kde se snímek však láme je asi po hodině, kdy je unesena dívka pod nickem „netopýr“, je to v ten moment v bowlingové místnosti a na scénu se dere Genesis-sama, chápu, že nějak ten song se tam musel dostat, ale za mě, kdyby tohle tam nebylo a nikdo nebyl zatčen, bylo by to mnohem lepší. Film stéjně nakonec pokračuje dál a má slušný konec, i když tam to chtělo také ještě přidat, zachraňují to ale závěrečné titulky ke kterým hraje song s textem, který vám leccos napoví. Jelikož jsem viděl i pozdější návaznost v podobě filmu Noriko´s dinner table, dokázel jsem si tento snímek hodně užívat. Tohle je skvělý snímek, ve kterém Sono hodně vytáhl, Noriko je ale ještě o kus lepší, proto nedostane max hodnocení. ()
První polovina je výborná temná detektivka vyšetřující množství bezdůvodných a zjevně nijak nesouvisejcích hromadných i osamocených sebevražd. Příjemně v kontrastu je s tímto drsným tématem zpracování, kdy při smrti stříká krev jako v levném splatteru a hraje k tomu rozverná hudba. Pak se však snímek zlomí v bizarní cosi, kde se padouch představí rockovou vypalovačkou a závěrečné rozuzlení a motivy jsou vyloženě zhovadilé (celkem jsem je i tušil, ale přesto jsem čekal, že za tím bude ještě něco víc, takhle zůstává jen zprofanovaná myšlenka o prázdnotě v duši současného medializovaného světa). "To nedává smysl!" vykřikl detektiv a prostřelil si hlavu. Měl pravdu, zajímavý nápad nestačí. ()
Keby príbeh neskĺzaval do snových a fantasy scén, mohol sa tento film, či už ako horor alebo detektívka, stať legendou. Škoda. ()
Japonské filmy mám rád, mají v sobě i přes svojí častou brutalitu zvláštní melancholickou náladu, k tomu hodně přispívá hudba, která je i tady krásná ( a nemyslím tím ten girlband, to je doufám parodie ). První půlka je výborná a vůbec by mi nevadilo, kdyby to po padesáti minutách skončilo. Druhá půlka je na můj vkus už příliš velký úlet (hlavně Genesis a ta žena krájející si prsty) a konec si tvůci malinko vycucali z prstu. Škoda. ()
Tohle nikdy z hlavy nedostanu :) Sono dokáže do společnosti a její stádovitosti řezat pilou (až do morku kostí) s odzbrojujícím nadhledem. Legendární pro mě zůstane scéna ze střechy školy. Ta by se měla puberťákům pouštět při začátku každého školního dne :)). V popisku filmu jsou sice uvedeny žánry Mysteriózní / Thriller / Horor, ale zastřešujícím je Absurdní komedie. Je osvěžující koukat na film, který naťukává, nechává každého, ať si z něj vezme, co chce. Geniální protiklad americké doslovnosti. Japonské filmy bývají multižánrové, jako sám život. ()
Dosud jsem při své túře bizarními zákoutími japonských duší narážel spíš na vysoce zajímavé jednotlivce a jednotlivkyně a až tady se to přeneslo na vyšší úroveň. To si totiž fešné to studentky japonské řekly, že bude prdel s úsměvem na rtech a v těch jejich sexy školních uniformách zatrénovat skok daleký či hluboký a po desítkách se vrhat pod kola vláčků, či ze střech škol a nebo hradů (tady teda těžká kritika, jen tak zmínit skok 200 roštěnek a ochudit mě o tu neskutečnou krásu, styď se Sono). No a jako co na to říct závěrem? Já si tu těžce nevím rady s jednou vietnamskou roštěnkou, a tak mě tyhle ty mrdlý postupy mozkový těch japonskejch ani nepřekvapujou, ti asiati jsou prostě jiní. A ty létající useknuté nožky a hlavičky a uřezané prstíky, to je už jen takové barvité zpestření téhle povedené sociální sondy :-) "Tour Japonskem zhýralým, temným a hříšným." ()
Nezvyklá a nadmieru šokujúca záhada vo formáte čudných samovrážd, odohrávajúcich sa v kuloári sveta japonskej mládeže, počas krátkych 6 dní. Detektív Kuroda a jeho kolegovia sa snažia vypátrať príčinu mysterióznej davovej psychózy – zúfalstvo nespokojnej japonskej omladiny. Pekný náhľad do súčasnej morálky, ktorá je na jednej strane trpko komická, no na druhej strane poriadne desivá. Ale komu nie je rady, tomu nie je pomoci. Nie nadarmo sa spieva v poslednej piesni filmu „Live as You Please“. Je to nevšedný film, ktorý neosloví každého, ale dokáže posadiť do kresla nejedného diváka. Spoiler: (hlavne ak vaše potomstvo občas letí na azijských popových zoskupeniach, ktoré dokážu zburcovať davy a fanúšikovia si hovoria ARMY. Tu môže zablikať kontrolka.) ()
Dost dobrý filmík se super atmosférou s puncem historické věrohonosti natolik silným, že nebýt na konci info o tom že vše je smyšlené, určitě bych hned googlil jestli je to fakt! Ke konci to sice silně ulítá ale mě to nevadilo, taky bylo krapet přehnané kolik litrů krve lítalo z lidí co spadnou ze střechy na zem, ale proti gustu žádný dišputát ;o) ()
Přiznávám bez mučení, že jsem to nepochopil. Ovšem jestli to co píše "Matty" je aspon trochu to co má tenhle film říkat, pak je to provedeno dobře. ()
Opravdu zvláštní film s ještě podivnější atmosférou, dějem, herci i pointou. Jako lítá, teče a štříká to tam všechno všude všemi směry, no a pak se to tak nějak jako po japonsku zamotá a znepochopuje, aby to na závěr vykrystalizovalo v ještě nepochopovější vyznění. Tak já nevim, každý si na tom určitě najde něco svého a po svém, třeba nějaké hlubší mínění, do kterého se mi ale teď radši moc nechce šťourat. 60 % ()
Jedinečné. Doporučuji. Velmi průkopnický a originální snímek, jež odpovídá na nevyřčenou úvahu: "Většina sebevrahů svůj nápad nikdy nevykoná, neb se bojí, že zraní své blízké". Nápady na vylepšení: a) dotáhnout strukturu filmu do konce (začátek je nudný, konec uspěchaný), b) smazat prosím wtf úchyláka, c) má-li jít o horor, proč naopak nenechat celou myšlenku klubu tajemnější? Vysvětlení v divadle imho není dostatečně vypointované (konec s vyšetřovatelem má mnohem depresivnější váhu). ()
Na IMDB získává tenhle film od děvčátek pod osmnáct let věku 8.7 bodu, což by jej vyšvihlo mezi nejlepší filmy všech dob... Těžko se divit, je to dětský film o duši mladého frustrovaného Japonce a Japonky. Není to ale ani thriller, ani mysteriózní film, jen pouhopouhý zoufalý blábol o generační vzpouře, kterých můžou Japonci točit klidně dvě stovky ročně, protože evidentně existuje něco smradlavého ve struktuře japonské společnosti. Na druhou stranu.... Na imdb se člověk dozví, že se na něj nelze dívat očima evropana, křesťana nebo třeba nevěřícího na posmrtný život - já si ale spíš myslím, že na tenhle blábol protkaný diskopopem dvanáctiletých harantů a rádobygothic ouchylou jménem Genesis se nedá dívat vůbec. ()
Související novinky
EIGASAI 2015
Pražská část festivalu Japonského filmu a kultury EIGA-SAI 2015 začíná již ve čtvrtek 12.3. a poběží do 18.3. v kině Lucerna. Hlavním hostem bude oscarový režisér Takita Yōjirō. Zatímco plzeňský… (více)