Šinseiki Evangelion

TOHLE NENÍ POHÁDKA. Je to něco tak neuvěřitelně hlubokého, že se to ani nedá slovy popsat. Po prvním shlédnutí jsem byla skoro tři dny jako v transu a máma mi zakázala dívat se na to znova. Na konci se totiž nikdy neubráním slzám a to ani nevím proč. Můžete se na to dívat znova a znova, a stejně nebudete vědět, jak to vlastně dopadlo. Oni ani Japonci to pořádně neví. Dokonce vycházely brožury, které měly příběh vysvětlit. Nevím co bych měla chválit jako první. Psychologie postav je dokonalá (Nejoblíbenější postavy: profesor Kōzō Fuyutsukim, Kaworu Nagisa, Misato Katsuragi) . Příběh naprosto originální. Hudba úžasná. A jak jsem na začátku řekla, tohle není pohádka. Předsudek některých (hloupých) lidí, že kreslená věc je pohádka, přetrvává dodnes a vyvrátím ho jediným slovem. Je Hentai pohádka? Zasvěcení ví, že určitě ne. Jen ho pusťe svým dětem. Ale zpět k NGE. Určitě pomůžou vědomosti o křesťanství. Poradím, že Rei na konci představuje Lilith. Zvláště scéna, kde nahý Shinji a Rei probírají filozofcké otázky přímoje bije do očí, že nám scénáristé naservírovali podání Lilith a Adama. Na závěr dodám jen: NGE není nic pro slabé povahy. A pokud se prokoušete prvními čtyřmi nudnými (nicméně důležitými díly), bude vám odměnou strhující akční dílo, o které se bojím, že se ho chytnou Američané a budou ho chtít natočit. Po 6 letech vidím svůj komentář trošku s úsměvem. NGE bylo moje druhé anime po Noir. Od té doby jsem viděla desítky a desítky anime, začala se učit japonsky, absolvovala pár animefestivalů a zjistila, že češi už nejsou tak zabednění vůči japonské kresbě. (12.10.2008)

Kultovní mecha anime série o soubojích obřích robotů ovládaných vyvolenými dětmi proti jednotlivě se zjevujícím Andělům prapodivných tvarů i schopností, útočících v Tokiu 3 na podzemní komplex ukrývající něco, co může zničit veškeré lidstvo. Takhle to zní značně klišovitě, ale ve skutečnosti jde o originální, skoro dospělou záležitost s množstvím pomalu odkrývaných tajemství. Většina věcí zaslouží přívlastek 'skvělá': akce, postavy, humor, dialogy, zápletka, animace, kresba. Tedy asi tak do 20.-22. dílu, kdy dochází k totálnímu rozleptání psychiky hrdinů, jež jejich současné i minulé činy proměnily v uzlíčky sebeobviňujících se, ztracených, úzkostlivých nervů. Zákulisní pikle plné nábožensko-filosofické symboliky také dostoupily svého vrcholu, pročež se příběh stal poněkud nesrozumitelným. No a ty dvě neslavné závěrečné epizody, ve kterých se tvůrci psychoanalyticky rýpou v pocitech osamění, frustrace, nenávisti, neschopnosti etc. nad téměř statickými abstraktními obrázky, ty nevysvětlily vůbec nic a zanechaly jeden velký WTF otazník. (21.08.2014)

Pokud psychologicky propracované postavy znamená zobrazovat zakomplexované jedince v afektu a rýpaní se v jejich komplexech... a složitý příběh toliko, že se na konci nedozvíte ani odpověď na tu nejzákladnější otázku... tak nevím. 50 % za poměrně zábavných zhruba prvnich 16-17 dílů. Nowecki, my jen nevíme, proč bychom se měli nechat opít rohlíkem a také proto, že v záplavě všech těch oslavných komentářů chybí pohled z jiné strany. Filozofie, psychologie, dospívání? Ale jdi. Kdo jsou andělé, kde se vzali, o co vůbec šlo Ikarimu? Mám pokračovat? (10.09.2006)

Film mi před lety přišel hodně zkratkovitý, necítil jsem se při něm úplně ve své kůži. Tenhle dojem seriál samozřejmě napravuje, i když rozmlsaný současnými anime mi přijde filozofický potenciál zbytečně tlumený a postavám chybí ještě jeden krůček od archetypu k živosti. Jestli ale druhá polovina série tyhle prvky rozvede, což je dost dobře možné, tak rád navýším. (První dojem.) (19.03.2018)

S tímto anime mám jakýsi "love-hate relationship" a vsadím se, že nejsem jediná, která má po celé sérii tak trochu bordel v hlavě... Jeden z problémů, který nacházím, je způsob, jakým každá epizoda podává nové informace, buduje zápletku, příběh, zkrátka storytelling. I přes ohromnou dávku informací, kterou příběh ustavičně nabízí, máte pocit, že vám něco uniká a posledních pár epizod tomu moc nenahrává. Je poznat, že ke konci série už studiu dochází peníze, ale i přes tento fakt se snaží podat co nejvíce pro rozpletení příběhu, ovšem bez zhlédnutí navazujících filmů jsou vám všechny tyto informace naprosto zbytečné, neb jsou chaotické a nepochopitelné. Možná je to záměrně, ale mně takový způsob vyprávění moc nesedí, zanechává mě velmi ne(u)spokojenou, neboť právě kvůli rozuzlení sleduji díl za dílem, chci přeci vědět, jak to všechno dopadne, napětí s každou epizodou roste a když se vám nabízí konec a vše se má v celé své kráse odhalit, poslední dvě epizody (a hlavně ta poslední) veškeré to napětí ničí, řítí jej do hlubin prázdnoty a přesně s takovým pocitem vás zanechá, pocit prázdnoty, nepokoje, nepochopení. Přemýšlím, možná někteří toto anime zbožňují právě kvůli tomuto pocitu naprostého emočního vyždímání a nepokoje, ale mně tento pocit netěší, spíše rozčiluje. Pokud jste toto anime neviděli, je potřeba na toto myslet, protože jen vy sami si uděláte obrázek, jaký vztah si k této sérii vybudujete. (08.04.2019)