Perfect Blue

Vzít to do ruky nějaký dobrý španělský thrillerový režisér a scénář upravit třeba Jean-Claude Carriére, který by dodal lepší zvraty, mohl by to být majstrštyk. Jako ono to není špatné a dokonce tam, kde jiné filmy tlučou většinou prázdnou slámu - tedy ve své prostřední části - tady to šlape velmi napínavě. Ta myšlenka, kdo je kdo, a co je realita, a co seriál, je tady vážně skvělá a líbila se mi. Jenže není dotažená do konce. Třeba u té poslední scény, která jak polopatická jak sviň, by se mi víc líbilo, kdyby ve zrcátku byl obraz té druhé. Nebo kdyby se ukázalo, že šlo o film ve filmu celou dobu. Fakt by to mělo hned lepší grády. Navíc hlavní postava je nesympatická kráva až na půdu - přehnaně ambiciozní hvězdička (o jejíchž rodičích se jen mluví, ale jejich reakci nikdy nevidíme), která udělá pro kariéru vše, klidně natočí porno film, a o níž víme jen to, že si kupuje kravské mléko a má rybičky? To je dost málo. A proč se ve druhé části už nemluví o její bývalé skupině? Zpočátku se zdá, že by to mohl být nosný dramaturgický prvek, ale je zahozen bez jakéhokoliv vysvětlení pryč. A to vylhání se maskou - sorry, tlustou postavu maskou neukryješ. Ale zase jsem po letech rád viděl ikonku Netscape Navigatoru. :-) (01.04.2020)

Nervydrásajúci psychothriller, ktorého hlavným problémom je dnes už prevarený námet a až príliš obstarožne pôsobiace ako vizuálne spracovanie, tak niektoré scenáristické postupy. Stále však celkom dobrá jednohubka na napínavý večer. Do karát hraje aj klasicky kratšia stopáž, ktorá prebíja hluché miesta a len veľmi šetrne dávkovanú invenciu a tvorivý aspekt. Na Kona príliš nevýrazné a prosté, ale neurazí. Čakal som však trochu viac, než len sugestívne prenesenie euramerického modelového mindfucku do japonských animovaných reálií a popkultúrneho fetišu, ktorým oplývajú. Určite však tomu ešte dám šancu. 60% (14.08.2014)

Europop v podání Japonek v sukýnkách bych dával i pravidelně :-). Člověk by ani neřekl, že jde v animované verzi natočit tak bravurně vymyšlený psychologický snímek. Já k tomu vlastně nemám co říci. Ještě pořád to vstřebávám, ale ta hra s psychologií, hroucením osobnosti a smazáváním hranic mezi skutečným a vysněným světem je výborná. Režii hrané verze prosím svěřit Davidu Lynchovi, děkuji. (23.08.2013)

Japonský snímek „Pafekuto buru“ je krásnou ukázkou toho, jak vypadá anime pro dospělé, a teď nemyslím hentai nebo něco podobného. Myslím anime, kde jsou dospělá témata, kde se vypráví příběh, který je pořádně drsný, a to i ve chvíli, kdy tu neteče krev. Scéna znásilnění i v téhle animované podobě dokáže s divákem pořádně zamávat, hlavně když si uvědomíte, jak se tím bortí sny. (25.03.2020)

Mima je popová zpěvačka, která se vzdá pěvecké kariéry a snaží se prorazit ve filmovém showbyznysu. Její neposkvrněná duše se naučí být prostitutkou. Natáčí scény, které z ní udělají sexuální symbol a špiní se čím dál víc. Čím více kariéra stoupá, tím více se cítí zneuctěná. Navíc se jí rozpadá osobnost, ztrácí paměť a nerozlišuje mezi realitou, natáčením a sny. Už nedokáže rozlišit, co je pravda a co jen role či sen. Zamotává se sama do sebe a ještě jí začíná vyhrožovat šílený fanoušek. Je to velký spletenec. Jako divák jsem po čase nebyl schopen určit, stejně jako hlavní postava, co se děje. Je šílená? Kdo jí pronásleduje? Co je realita? Jak utíká čas? Proč si nic nepamatuje? Hodně otázek a na konci jen jedna odpověď. Skvělá zápletka, úžasná hudba. Přesto, že se film zdá jako naivní, opravdu není. Promyšlená gradace příběhu je výjimečná. (20.01.2013)