Lev v zimě

Konverzační drama vysokých kvalit, plné piklí, intrik a pokřivených charakterů. Za takový scenář by se nemusel stydět ani Shakespeare. Škoda jen, že divadelní předloha z toho trčí více, než by se slušelo, na úkor plnohodnotného filmového prožitku. A přestože jsem velkým odpůrcem dabingu, tady udělám vzácnou výjimku a musím ho vyzdvihnout, byl znamenitý, s hlasy staré herecké garnitury, z dávné doby K.M.Walló, kdy český dabing patřil mezi nejlepší na světě. (20.07.2009)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $22,276,975║Tržby Celosvetovo $-║ Intrigy, intrigy, samé intrigy, ako obsedenie veľmi dobré ale tak nechutne nehybný dej pozostávajúci len z intríg, no sakra, do polovice som to ako tak vydržal ale potom keď sa to nikam neubralo som to radšej vzdal. /55%/ (26.10.2009)

26. Zlatý Glóbus za rok 1968 - cena (2) - *Nejlepší film (drama), *Nejlepší herec (drama) - Peter O'Toole + nominace (5) - Nejlepší herečka (drama) - Katharine Hepburn, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Jane Morrow, Nejlepší režie - Anthony Harvey, Nejlepší scénář - James Goldman, Nejlepší hudba - John Barry (06.01.2009)

Proč tady tak málo lidí hovoří o hudbě!? Vždyť právě hudba Johna Barryho dala filmu neuvěřitelnou emocionální nálož a povznesla ho ještě o stupínek výš! Takže doufám, že ten film budou lidi hosnotit koplexně a ne jen proto, že v něm Petr O´Toole a Kate Hepburn podávají velmi přesvědčivé výkony (k čemuž jim dopomáhá dobrý scénář). (13.02.2007)

Kujme pikle, pikle kujme, obvyklé i neobvyklé…. A potom, že vánoce jsou svátky klidu a míru resp. příměří. Jeden hrad, jeden král (Jindřich II.), jeho žena (Eleanora Akvitánská), tři synové (Richard, John, Geoffrey), ale pouze jeden z nich může být následníkem trůnu. Lev v zimě je dalším z důkazů, že v jednoduchosti je krása resp. síla a že z (finanční) omezenosti, (pravda, né nutně a né vždy), může vzniknout „něco velkolepého“. Jednoduchá výprava, žádné ohromující bitvy (souboje), snímek si po celou dobu vystačí s pár kulisami a v popředí všeho toho, silný (konverzační) příběh, starý jako lidstvo samo (touha po moci), na jehož šachovnici je sice více (obstojně hrajících) figurek (ostatně ty jsou vždy ke hře potřeba), nicméně ani na okamžik nezapochybujete o tom, že (v) této hře jednoznačně dominují a tvrdí (i s pomocí nápaditého J. Barryho) muziku, pouze dvě. Král a královna tj. charismatický P. O´Toole a životní K. Hepburn, k čemuž jim měrou vrchovatou dopomáhají brilantně napsané dialogy sršící cynismem, sarkasmem, nenávistí, zklamáním, touhou po moci, lásce, uznání, obdivu…jednoduše „není slyšet šustění papíru“, ale jsou odrazem (jejich dosavadního) života a nabytých zkušeností, mající (nejednou) za následek strnule přísné, chladné do morku kostí, výrazy v obličeji, probodávající toho druhého, navíc srovnatelné s účinky hadího uštknutí. Zejména patrné je to v případě Katharine, kdy pouze výrazem očí „říká“ vše a vy tak vidíte tu paletu rozdílných emocí, které dotyčnou cloumají a již jí v jednom krátkém okamžiku proběhnou. Je nesmírným zážitkem, pro (ne)zainteresovaného diváka, být toho všeho svědkem. Nebudu to zbytečně protahovat, stejně je to plýtvání (planých)slov, pouze dodám, přesně pro takovéto snímky miluju film jako takový a nic na tom nemění ani skutečnost, že spíš než přes pohyblivé obrázky, tohle dýchá skrze divadelní prkna. 100% zážitek (02.09.2012)